Rusko bylo vyloučeno z olympijských her v Koreji. Sportovci mohou startovat pod neutrální vlajkou

ČTK Sport ČTK, Sport
Aktualizováno 5. 12. 2017 21:31
Výkonný výbor Mezinárodního olympijského výboru rozhodl o tom, že ruští sportovci mohou startovat na zimních olympijských hrách v Pchjongčchangu pod neutrální vlajkou. Ruský vicepremiér a bývalý ministr sportu Vitalij Mutko dostal doživotní trest, nesmí už na žádné olympijské hry.
Mezinárodní olympijský výbor v čele s Thomasem Bachem rozhodl.
Mezinárodní olympijský výbor v čele s Thomasem Bachem rozhodl. | Foto: Reuters

Lausanne - Rusko bylo vyloučeno ze zimních olympijských her v Pchjongčchangu. Jeho sportovci mohou startovat jen pod neutrální vlajkou, pokud prokážou, že nebyli zapleteni do systematického dopingu v zemi. Pod neutrální vlajkou bude moci nastoupit i hokejový výběr. Rozhodl o tom výkonný výbor Mezinárodního olympijského výboru (MOV).

Kvůli dopingovému skandálu byl suspendován Ruský olympijský výbor. Rusko je prvním státem, který byl vyloučen z olympijských her kvůli dopingu. Pokud se tak v minulosti stalo, bylo to z politických důvodů. Rusové se proti verdiktu MOV odvolají ke sportovní arbitráži CAS. Oznámil to předseda Ruského olympijského výboru Alexander Žukov, kterého výkonný výbor potrestal zbavením členství v MOV.

MOV vycházel ze závěrů dvou komisí, které prověřovaly podezření ze státem řízeného dopingu v Rusku a individuální případy podvodů při olympijských hrách v Soči. Umožnění startu "čistých" ruských sportovců pod neutrální vlajkou znamená, že nebudou nastupovat v národních barvách a po případných triumfech jim nebude hrát ruská hymna.

Ruští sportovci, kteří budou moci v Koreji závodit, budou mít označení "olympijský sportovec z Ruska" (OAR). Pod tímto označením budou moci hrát i hokejové výběry a týmy v curlingu. Jejich úbory ale budou muset být neutrální, takže nedávno představenou kolekci ruského olympijského oblečení využít nemohou.

Ruský prezident Vladimir Putin se dříve nechal slyšet, že závodit bez národních symbolů by bylo pro Rusko ponižující. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale v pondělí bojkot her vyloučil.

Bojkot odmítá i předseda MOV Thomas Bach. "Bojkotem olympiády se nikdy ničeho nedosáhlo. Za druhé nevidím žádný důvod k bojkotu ze strany ruských sportovců, protože povolujeme těm čistým, aby se her zúčastnili," řekl.

Z výsledkové listiny poslední zimní olympiády bylo kvůli manipulacím se vzorky vyřazeno 25 ruských sportovců, kteří přišli o jedenáct medailí. Kvůli tomu se před dnešním jednáním výkonného výboru MOV spekulovalo o plošném vyloučení všech ruských sportovců z únorové olympiády, ale k tomu nakonec MOV nesáhl.

Předseda Českého olympijského výboru (ČOV) Jiří Kejval si myslí, že v této situaci neexistovalo dobré řešení. "Dobrá zpráva je alespoň to, že prokazatelně čistí sportovci bez dopingové minulosti z Ruska dostanou možnost startovat v Pchjongčchangu pod neutrální olympijskou vlajkou," řekl.

Sportovní ředitel ČOV Martin Doktor považuje krok MOV za řešení z nouze. "Ukazuje akorát na obrovskou krizi. Jestli to ale byl jediný možný způsob, jak umožnit prokazatelně čistým sportovcům z Ruska start na zimních olympijských hrách v Pchjongčchangu, pak se k tomu asi sáhnout muselo," řekl Doktor.

Doživotní trest dostal ruský vicepremiér a bývalý ministr sportu Vitalij Mutko, který byl podle vyšetřovatelů odpovědný za státem řízeným dopingem. Nesmí už na žádné olympijské hry. "Nikdy dřív jsme se nesetkali s takovými podvody a manipulací. Způsobilo to bezprecedentní poškození olympismu a sportu," řekl šéf jedné z komisí Samuel Schmid.

Závěry vyšetřování podle Schmida nevycházely jen ze svědectví bývalého šéfa ruské antidopingové laboratoře Grigorije Rodčenkova. "Jsou tam vědecké důkazy, dokumenty s prohlášeními dalších svědků a korespondence. Faktem je, že v Rusku byla systematická manipulace s dopingem a antidopingovým systémem, která se uplatňovala i v Soči 2014," řekl Schmid.

Mezinárodní olympijský výbor navíc požaduje po Rusku uhradit 15 milionů dolarů (326 milionů korun) za náklady, který měl s vyšetřováním, a na podporu boje proti dopingu.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 8 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy