Srazil Kometu a pádil do Bratislavy. Udělám vše, abych se dostal na olympiádu, prohlásil Miklík

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
13. 12. 2017 7:01
Pětatřicetiletý slovenský útočník Michel Miklík působí druhou sezonu ve finském klubu JYP Jyväskylä. V úterý pomohl svému týmu ve čtvrtfinále Ligy mistrů zdolat Kometu a hned po zápase se přesunul ke slovenské reprezentaci do nedaleké Bratislavy. Na turnaji v Norsku se pokusí zaujmout trenérský štáb Kanaďana Ramsayho a zabojovat o účast na druhé olympiádě v kariéře.
Michel Miklík, stříbrný medailista z MS 2012, zakotvil stejně jako vloni ve finské Jyväskyle. V následujících dnech se pětatřicetiletý útočník pokusí zaujmout ve slovenské reprezentaci.
Michel Miklík, stříbrný medailista z MS 2012, zakotvil stejně jako vloni ve finské Jyväskyle. V následujících dnech se pětatřicetiletý útočník pokusí zaujmout ve slovenské reprezentaci. | Foto: Lukáš Caha

Brno - Jyväskylä porazila v odvetném utkání čtvrtfinále Ligy mistrů brněnskou Kometu na jejím ledě 5:3 a slavila v šatně postup mezi nejlepší čtyři. Pogratulovat přišel bývalým spoluhráčům brněnský rodák Petr Hubáček, který strávil v klubu JYP pět let. Aktuálně byste Čecha na soupisce Jyväskyly hledali marně, jednoho Slováka byste však našli.

Michel Miklík byl pro českého fanouška skoro do třiceti takřka neznámým hráčem, pak se ovšem v reprezentaci odrazil k hvězdné kariéře stříbrem z MS 2012. Od té doby si křídelník z Piešťan zahrál KHL v dresu Slovanu Bratislava a Chabarovsku, teď hraje druhým rokem v zemi tisíce jezer.

V loňské sezoně odehrál Miklík dokonce šest utkání za Kometu, kterou včera s Jyväskylou srazil, ale angažmá se mu nepovedlo a z Brna zamířil právě na sever Evropy. Letošní sezonu začal účastník posledního MS překvapivě ve druhé slovenské lize, v nově vznikajícím klubu Osmos Bratislava, a čekal na nabídky, načež se znovu vrátil do Jyväskyly.

Po zápase v Brně se vydal Miklík rovnou na reprezentační sraz. Slovenský tým čeká přípravný turnaj v Norsku, kde by pětatřicetiletý útočník rád zabojoval o nominaci na svou druhou olympiádu. O svých kvalitách se pokusí přesvědčit kanadského trenéra Craiga Ramsayho.

Vypadalo to, že vás pozdní přílet do Brna vůbec nerozhodil, spíše naopak. Mám pravdu?

Asi nám to sedlo více než soupeři. Museli na nás trochu déle čekat, my jsme se oblékli a šli jsme rovnou na led. Hrálo se nám super, první třetina rozhodla. Ve třetí části už byla Kometa lepším týmem, ale my jsme náskok udrželi a radujeme se z postupu. Byl to náš cíl.

Přišel vám vhod ten půlhodinový odklad? Jak probíhal váš přílet?

Měli jsme problémy s letadlem kvůli sněhové bouřce. Ale nic velkého se nedělo, prostě jsme přijeli na stadion a šli rovnou do zápasu.

Před týdnem jste doma s Kometou brzy prohrávali o dvě branky. Poučili jste se ze špatného startu?

Určitě. Rozebrali jsme si jejich hru a první třetině jsme hráli velmi disciplinovaně. Ve druhé třetině jsme kvůli oslabením trochu vypadli z tempa. Naštěstí to nakonec vyšlo, jsme šťastní.

Co pro vás znamená postup do semifinále Ligy mistrů?

Bereme to tak, že chceme dojít co nejdál. Je to tak v každém zápase, chceme vyhrát, proč bychom taky nechtěli. Je to pěkný úspěch.

Čeští hráči tvrdí, že jsou zápasy v Lize mistrů jiné než ty extraligové. Můžete potvrdit toto porovnání i s finskou soutěží?

Nevím, těžko se mi to srovnává. Ve finské lize i tady jsou všechna utkání maximálně vyrovnaná. Žádný podstatný rozdíl v tom nevidím.

Jak vnímáte soutěž vy osobně? Zatím není tolik populární…

Je dobře, že taková soutěž existuje. Není v ní tolik peněz jako ve fotbalové a ani nikdy nebude, to si můžeme rovnou říct. Ale myslím, že se každým rokem zkvalitňuje a třeba už to bude za pár let o něčem jiném.

Stadion Komety byl zaplněný jen z poloviny, přitom na extraligu bývá plno. Podobné je to s Ligou mistrů i ve Finsku, že?

Lidé u nás v Jyväskyle chodí jak kdy. Hlavně přicházejí v pátek nebo v sobotu, když mají na druhý den volno. V úterý jich bývá méně.

Ale do Brna vás přijela povzbudit docela početná skupina příznivců, která se snažila prosadit proti domácí přesile. Všiml jste si toho?

Věděli jsme o tom, že nás přijedou podpořit. Toho si samozřejmě ceníme, že za námi cestovali takovou dálku a podívali se do cizí země.

Vzpomněl jste si po příjezdu do Brna na vaše loňské epizodní angažmá v Kometě? Byť nebylo příliš povedené…

Určitě ano. Znám tady hodně kluků, zdravil jsem se s nimi a trochu jsem si zavzpomínal. Nebyla to vydařená část kariéry, ale i to je třeba vzít pozitivně.

Vaše jméno se objevilo v nominaci slovenské reprezentace na turnaj v Norsku. Ještě teď večer se tedy přesouváte na Slovensko?

Ano, přesunu se do Bratislavy. Ráno letíme do Norska.

Už jste si zahrál na olympiádě v Soči, takže víte, co obnáší. Je pro vás motivace dostat se do Pchjongčchangu o to větší?

Olympiáda je pro sportovce nejvíc, čeho může dosáhnout. Je třeba si to pořád připomínat. Určitě udělám všechno, abych se tam znovu podíval.

Bude to pro vás první reprezentační sraz pod kanadským trenérem Ramsaym. Jak se těšíte na tuto změnu?

Uvidíme, těžko říct. Hodnotit budu moct až po turnaji, ale zatím jsem o něm slyšel jen samá pozitiva. Ještě ten nový herní systém neznám, takže jsem zvědav, jak to bude vypadat. Na Německém poháru jsem sledoval jen výsledky, zápasy jsem neviděl.

 

Právě se děje

Další zprávy