Někteří sportovci účast na OH v Riu z různých důvodů odmítli. Vy jste ale startovala hned na třech olympiádách. Jak na ně vzpomínáte?
Bylo to něco zcela výjimečného. Pro všechny jachtaře je to po čtyřletém cyklu vrchol jejich sportovní dráhy. Všichni to tak chápou a určitě jsou stejného názoru jako já, že nižší hodnotu má pro ně třeba i mistrovství světa.
Vám se navíc v Aténách podařilo najít cestu na stupně vítězů. Jaký to byl pro vás zážitek?
Nezapomenutelný. Čtyři roky předtím v Sydney jsem se s olympijskou atmosférou teprve seznamovala, ale v Aténách po velice trnité cestě v přípravě to bylo už něco jiného. Nechyběly emoce, velké úsilí a ještě větší radost, že se mi podařilo zúročit vše, co jsem do té doby jachtingu dala. Nádherný pak byl závěrečný ceremoniál s předáváním medailí před státní operou.
Můžete srovnat podmínky, které měli jachtaři před deseti či patnácti lety se současnými?
Do loňského roku jsem pracovala v komisi vrcholového sportu, takže trochu jsem do současného života jachtařů nahlédla. Zlepšily se jim tréninkové i finanční podmínky, ale zároveň se zvýšila úroveň tohoto sportu. Po změně pravidel jsou velice náročné především na fyzickou přípravu.
Největší naděje na pěkné umístění se letos dávají zkušené Veronice Kozelské-Fenclové. Jste stejného názoru?
Samozřejmě. Skončila čtvrtá na evropském i světovém šampionátu a na olympiádě v Londýně dojela devátá. V přípravě strávila letos přímo v Riu 80 dní, což není málo. A navíc, mateřství by mělo zvýšit její sebevědomí. Přestože konkurence v třídě Laser Radial bude větší než před čtyřmi lety, tak je v jejích silách bojovat o některou z medailí. Navzdory tomu, že žádná ze špičkových jachtařek neodešla a několik nových konkurenci rozšířilo. Jen mě trochu mrzí, že sama Veronika si nemyslí, že by mohla zasáhnout do bojů o některou z medailí.
Vy jste včera po telefonu s několika členy české jachtařské výpravy mluvila. Opravdu u všech postrádáte víc optimismu?
Platí to hlavně na Veroniku, kterou netěší hlavně silný vítr. Říkala, že každý den to zkouší na jiné trati a v silném proudu je vítr pokaždé jiný. Nepříjemná je také nečistá voda, v níž mohou být určitou brzdou hlavně na lodi přilepené igelitové pytlíky. Musejí také dávat pozor, aby se jim voda nedostala do úst. Ale hned dodala, že tělo už si na horší podmínky zvyká a jsou určitým handicapem pro všechny. Chci jen dodat, že zmíněné igelitové pytlíky nás brzdily i na olympiádě v Pekingu.
Z dvojice mužů mají už oba za sebou olympiádu před čtyřmi roky v Londýně. Komu se dává větší šance na vyšší příčky?
Určitě Viktorovi Teplému. Je mu 25 let, a když předvede ve třídě Laser svůj obvyklý výkon s trochou riskování, tak by se měl protlačit mezi 15 nejlepších a třeba i kousíček výš. Naopak Karel Lavický, který je o pět let starší, se nominace na olympiádu dočkal až dodatečně. Je tedy outsider, není pod žádným psychickým tlakem a může jen překvapit.
Takže jaký konečný účet by vás uspokojil?
Medaile by byla úžasná a každé umístění v elitní desítce bych považovala za pěkný úspěch českého jachtingu.
