


Lars Eller nikdy neměl status superhvězdy, v NHL přitom odehrál úctyhodných 1159 zápasů (a v play off má dalších 112). Jako jediný Dán vyhrál Stanley Cup, svým gólem ho dokonce vystřelil. Na olympiádě je v 36 letech poprvé a dnes povede dánské hokejisty v předkole play off proti Česku. Odpovídal v rozhovoru pro Aktuálně.cz a Hokej.cz.

Od našeho zpravodaje v Itálii - V nejlepší lize světa hraje dodnes, kroutí tam už sedmnáctou sezonu v řadě - aktuálně v Ottawě. Na předchozích štacích se však dánský útočník potkal s několika Čechy a leccos s nimi zažil.
V pondělí po tréninku v Miláně slezl z ledu a dlouhé minuty ochotně odpovídal.
Pleky byl kluk, s kterým jsem na počátku kariéry strávil hodně času, a dost jsem k němu přilnul. V Miláně už jsme se potkali mimo led. Bude zábava a velká výzva jít proti němu a zbytku českého týmu. Mám pro ně velký respekt, zároveň si dost věříme. Jeho ale musím porazit ještě v tenise. (úsměv)
Bohužel ano, potřebuju si s ním dát odvetu. Nebo možná až bude starší a pomalejší. To by se mi to třeba povedlo.
Ano i ne. Vždycky jsem věděl, že je chytrý, ale taky byl tišší. Jako trenér musíte hodně komunikovat, zároveň mít čich na hráče a jejich osobnost. Vím, že tohle v sobě má. Pro český hokej je dost cenné, že se zapojil.
Jasně, Špačo, taky s ním jsem strávil nějaký čas. Vím, že má dva syny, kteří tehdy mohli mít čtyři nebo pět let. Nepřekvapuje mě, že s takovými geny je David dobrý hráč. Špačo kolem sebe pořád šířil pozitivní energii, byla s ním legrace.
Michal byl pro nás tehdy velmi ceněný hráč. Přinesl do kabiny něco, co jsme v té době potřebovali. Dobrý hokejista, stejně tak dobrý parťák do šatny, byl důležitou součástí týmu.
Doteď určitě. (úsměv) Bude pořádně těžké překonat to, když svému týmu vystřelíte pohár. To je něco, co si jako dítě ani nemůžete vysnít.
Jsem na svou kariéru pyšný. Hokej mi toho dal hrozně moc. Měl jsem štěstí, že mi většinou drželo zdraví. Pořád tu hru miluju, pořád jí mám co dát. Zahrál jsem si ve skvělých klubech, poznal spoustu dobrých lidí a jako hráč si prošel snad vším. Olympiáda mi v kariéře chyběla, teď si ji můžu zkusit a je to skvělá zkušenost.

Rozhodně. Zkraje mojí kariéry měl každý obránce v NHL asi přes 182 centimetrů a přes 90 kilo. Teď se taky hodí mít takové míry, ale potřebujete být i dobrý bruslař. Skoro každý, kdo do NHL přijde, je zvyklý patřit mezi nejlepší a střílet hodně gólů, ale tam to takhle nefunguje. Když nejste úplně top, musíte přinést něco jiného. Pro mě to znamená být dobrý v defenzivě, na vhazování, v oslabení. Být schopný hrát na křídle i na centru. Zkrátka musíte být hodně přizpůsobivý.
Ano, bylo jich více. Třeba i Sidney Crosby nebo Nathan MacKinnon. To je tady skvělé, najdete si cestu k mnoha lidem, s nimiž jste hrál třeba před deseti nebo patnácti lety. Z některých jsou teď trenéři nebo manažeři. Kruh se takhle uzavírá.
Každý dělá to, co je pro něj nejlepší. Kanadský svaz má peníze a zdroje, které nemá každý... (úsměv) Mně se ale v olympijské vesnici líbí. S klukama si užíváme legraci, je to součást toho turnaje. Celkově jsem rád za zážitky z Milána. Je fajn zajít si ven, vidět nové věci, poznávat jinou kulturu. Kdykoliv jsem mohl, zkusil jsem tady už několik různých restaurací.
Bylo to dobré, ale ne skvělé. Zasloužili jsme si lepší výsledek proti Německu. Místo porážky jsme ten zápas klidně mohli vyhrát. S Američany jsme se drželi do třetí třetiny, ale prostě jsme nestačili na lepší tým. Pak jsme porazili Lotyšsko. Můžeme si z toho vzít množství pozitiv, ale ještě jsme ze sebe nedostali to nejlepší.
Ano, v kabině je víra, že dokážeme porazit papírově silnější protivníky. Víme, že máme rozdílové hráče. Jeden na druhého spoléháme, všichni hrají s velkým nasazením. Jsme opravdu dobrý tým - nejen individuálně, ale dohromady.
V perfektním světě chcete být součástí takového úspěchu. Ale já měl štěstí, že jsem ve své dlouhé kariéře zažil jiné věci. Jen doufám, že povedené domácí MS vedlo k tomu, aby více kluků a holek v Dánsku nazulo brusle a vzalo hokejku. Aby se vybudovalo více kluzišť, což opravdu potřebujeme. Věřím, že takový efekt bude mít i olympiáda.
Je to elitní hráč, kanonýr a hokejista, který umí sám rozhodovat zápasy. Jen pár hráčů na světě má na to schopnosti jako on. Pro nás je to o tom, abychom mu nedali čas a prostor. Je jasné, že se dostane do nějakých šancí, ale uděláme maximum, abychom tomu co nejvíc zabránili.
Musíme přinést na led více energie a tvrdé práce než Češi. Tak je můžeme porazit.



Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“