


Lars Eller nikdy neměl status superhvězdy, v NHL přitom odehrál úctyhodných 1159 zápasů (a v play off má dalších 112). Jako jediný Dán vyhrál Stanley Cup, svým gólem ho dokonce vystřelil. Na olympiádě je v 36 letech poprvé a dnes povede dánské hokejisty v předkole play off proti Česku. Odpovídal v rozhovoru pro Aktuálně.cz a Hokej.cz.

Od našeho zpravodaje v Itálii - V nejlepší lize světa hraje dodnes, kroutí tam už sedmnáctou sezonu v řadě - aktuálně v Ottawě. Na předchozích štacích se však dánský útočník potkal s několika Čechy a leccos s nimi zažil.
V pondělí po tréninku v Miláně slezl z ledu a dlouhé minuty ochotně odpovídal.
Pleky byl kluk, s kterým jsem na počátku kariéry strávil hodně času, a dost jsem k němu přilnul. V Miláně už jsme se potkali mimo led. Bude zábava a velká výzva jít proti němu a zbytku českého týmu. Mám pro ně velký respekt, zároveň si dost věříme. Jeho ale musím porazit ještě v tenise. (úsměv)
Bohužel ano, potřebuju si s ním dát odvetu. Nebo možná až bude starší a pomalejší. To by se mi to třeba povedlo.
Ano i ne. Vždycky jsem věděl, že je chytrý, ale taky byl tišší. Jako trenér musíte hodně komunikovat, zároveň mít čich na hráče a jejich osobnost. Vím, že tohle v sobě má. Pro český hokej je dost cenné, že se zapojil.
Jasně, Špačo, taky s ním jsem strávil nějaký čas. Vím, že má dva syny, kteří tehdy mohli mít čtyři nebo pět let. Nepřekvapuje mě, že s takovými geny je David dobrý hráč. Špačo kolem sebe pořád šířil pozitivní energii, byla s ním legrace.
Michal byl pro nás tehdy velmi ceněný hráč. Přinesl do kabiny něco, co jsme v té době potřebovali. Dobrý hokejista, stejně tak dobrý parťák do šatny, byl důležitou součástí týmu.
Doteď určitě. (úsměv) Bude pořádně těžké překonat to, když svému týmu vystřelíte pohár. To je něco, co si jako dítě ani nemůžete vysnít.
Jsem na svou kariéru pyšný. Hokej mi toho dal hrozně moc. Měl jsem štěstí, že mi většinou drželo zdraví. Pořád tu hru miluju, pořád jí mám co dát. Zahrál jsem si ve skvělých klubech, poznal spoustu dobrých lidí a jako hráč si prošel snad vším. Olympiáda mi v kariéře chyběla, teď si ji můžu zkusit a je to skvělá zkušenost.

Rozhodně. Zkraje mojí kariéry měl každý obránce v NHL asi přes 182 centimetrů a přes 90 kilo. Teď se taky hodí mít takové míry, ale potřebujete být i dobrý bruslař. Skoro každý, kdo do NHL přijde, je zvyklý patřit mezi nejlepší a střílet hodně gólů, ale tam to takhle nefunguje. Když nejste úplně top, musíte přinést něco jiného. Pro mě to znamená být dobrý v defenzivě, na vhazování, v oslabení. Být schopný hrát na křídle i na centru. Zkrátka musíte být hodně přizpůsobivý.
Ano, bylo jich více. Třeba i Sidney Crosby nebo Nathan MacKinnon. To je tady skvělé, najdete si cestu k mnoha lidem, s nimiž jste hrál třeba před deseti nebo patnácti lety. Z některých jsou teď trenéři nebo manažeři. Kruh se takhle uzavírá.
Každý dělá to, co je pro něj nejlepší. Kanadský svaz má peníze a zdroje, které nemá každý... (úsměv) Mně se ale v olympijské vesnici líbí. S klukama si užíváme legraci, je to součást toho turnaje. Celkově jsem rád za zážitky z Milána. Je fajn zajít si ven, vidět nové věci, poznávat jinou kulturu. Kdykoliv jsem mohl, zkusil jsem tady už několik různých restaurací.
Bylo to dobré, ale ne skvělé. Zasloužili jsme si lepší výsledek proti Německu. Místo porážky jsme ten zápas klidně mohli vyhrát. S Američany jsme se drželi do třetí třetiny, ale prostě jsme nestačili na lepší tým. Pak jsme porazili Lotyšsko. Můžeme si z toho vzít množství pozitiv, ale ještě jsme ze sebe nedostali to nejlepší.
Ano, v kabině je víra, že dokážeme porazit papírově silnější protivníky. Víme, že máme rozdílové hráče. Jeden na druhého spoléháme, všichni hrají s velkým nasazením. Jsme opravdu dobrý tým - nejen individuálně, ale dohromady.
V perfektním světě chcete být součástí takového úspěchu. Ale já měl štěstí, že jsem ve své dlouhé kariéře zažil jiné věci. Jen doufám, že povedené domácí MS vedlo k tomu, aby více kluků a holek v Dánsku nazulo brusle a vzalo hokejku. Aby se vybudovalo více kluzišť, což opravdu potřebujeme. Věřím, že takový efekt bude mít i olympiáda.
Je to elitní hráč, kanonýr a hokejista, který umí sám rozhodovat zápasy. Jen pár hráčů na světě má na to schopnosti jako on. Pro nás je to o tom, abychom mu nedali čas a prostor. Je jasné, že se dostane do nějakých šancí, ale uděláme maximum, abychom tomu co nejvíc zabránili.
Musíme přinést na led více energie a tvrdé práce než Češi. Tak je můžeme porazit.






S Íránem nebude uzavřena žádná dohoda kromě bezpodmínečné kapitulace, uvedl v pátek americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Po výběru nového vůdce Íránu se podle něj Spojené státy a jejich spojenci zapojí do obnovy země. Trump dříve uvedl, že se musí osobně účastnit výběru íránského lídra a že Spojené státy mají na tuto pozici několik kandidátů.



Rusko se nechystá ukončit válku, naopak připravuje na jaro ofenzivu na východě Ukrajiny, uvedl v pátek na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předtím navštívil vojáky v Doněcké oblasti, ohrožené chystanou ruskou ofenzivou. „Je důležité, aby naše pozice byly pevné,“ uvedl Zelenskyj ve videu, které podle agentury Reuters sám natočil ve městě Družkivka.



Hokejisté Hradce Králové porazili v 52. kole extraligy Ml. Boleslav 3:1. Mountfield vyhrál pátý z posledních šesti zápasů a zajistil si účast ve čtvrtfinále. Plzeň zdolala Vítkovice 5:2 a z druhého půjde do Ligy mistrů. Sparta padla 1:2 v prodloužení v Pardubicích a čeká ji předkolo. V něm se utká s Kladnem, další dvojice tvoří Třinec s Olomoucí, K. Vary s Vítkovicemi a Kometa s Č. Budějovicemi.



Američané s Izraelci v sobotu udeřili na centra íránského režimu. Jenže při útoku na základnu v jihoíránském Minabu zasáhli základní školu, kde zemřelo nejméně 175 lidí. Mnohé z obětí byly děti. Bílý dům odpovědnost odmítá, ale americký deník The New York Times či televize BBC teď přinesly důkazy o tom, že na školu opravdu útočily americké síly. Podobnou taktiku přitom využívá ve válce i Rusko.



Írán od začátku americko-izraelského bombardování zaútočil v odvetě na Izrael, Jordánsko, Bahrajn, Katar, Saudskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Irák, Omán a nejnověji také na Ázerbájdžán. Raketu, která mířila na Turecko, sestřelila protivzdušná obrana NATO. Kam se konflikt ještě může rozšířit?