Komentář: Hry začaly hrou na ekologii a toleranci. Z některých souvislostí mrazí

Aleš Vávra Aleš Vávra
5. 2. 2022 6:49
Jak režisér Čang I-mou slíbil, tak udělal. Olympijský oheň byl v Ptačím hnízdě zapálen skromně, měl působit jako apel na ochranu životního prostředí a snahu o snižování emisí uhlíku. Ukázkovější příklad greenwashingu si lze jen těžko představit, na Národním stadionu ovšem v pátek vládla ničím nerušená slavnostní atmosféra. Vždyť důležitou roli dostala i ujgurská menšina.
Ekologické zapálení olympijského ohně na Národním stadionu v Pekingu.
Ekologické zapálení olympijského ohně na Národním stadionu v Pekingu. | Foto: Reuters

Peking (od našeho zpravodaje) - Oficiální, dostatečně prověření diváci v krutém mrazu opět na povel mávali vlaječkami, z nejexponovanějších míst v lóži se usmívali čínský prezident Si Ťin-pching a předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach.

Dorazil i ruský prezident Vladimir Putin, který ještě před slavnostním zahájením společně s čínským prezidentem vydal prohlášení proti rozšiřování NATO. A nechybělo mnoho dalších státníků, například Polák Andrzej Duda nebo saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán. Západní politici hry ale vesměs bojkotují kvůli porušování lidských práv v komunistické zemi.

Ceremoniál provázela přísná bezpečnostní opatření, zúčastnění museli ke stadionu dorazit s tříhodinovým předstihem. Zahájení mělo být zkrácené i kvůli velké zimě na sto minut, nakonec ale trvalo výrazně přes dvě hodiny.

Bylo pompézní, dechberoucí, Číňané na něm působivě využili moderní technologie.

Česká výprava čítající zhruba 50 sportovců nastoupila na plochu v bílých bundách a modrých "Raškovkách" v dobré náladě, řada olympioniků si na roušku namalovala knír na podporu zraněné snowboardcrossařky Evy Samkové. Vlajku nesla kapitánka hokejového týmu Alena Mills a krasobruslař Michal Březina.

Vyčítat sportovcům, že si ceremoniál užili, není na místě. Jak řekl v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý biatlonista Michal Šlesingr, jde o zúročení jejich dlouhodobé tvrdé práce, olympionici navíc mají během her omezené možnosti, jak se k palčivějším tématům vyjadřovat.

Z některých souvislostí pátečního večera ale chtě nechtě mrazí.

Pořadatelé pekingské olympiády se snaží hrát na strunu environmentální ochrany dlouhé měsíce. 24. zimní hry dokonce sami předem odvážně jmenovali za nejzelenější a nejčistší v historii.

Vyzdvihují přitom široké využití obnovitelné energie, vozidla na vodíkový pohon a již existující sportoviště. Vědci ovšem s jejich sluníčkově pozitivním popisem zásadně nesouhlasí. Podle nich jde o povrchní opatření, která mají za cíl zamaskovat podstatnější neduhy.

Mezinárodní olympijský výbor přitom v tomto greenwashingu, tedy dezinformační kampani cílené na prezentaci zodpovědného obrazu, aktivně pomáhá, což vědecké kruhy silně kritizují. 

Předchozí zimní olympiády v Soči a Pchjongčchangu na tom byly s přírodním sněhem rovněž bídně, všechny tři areály pekingské olympiády, tedy Peking, Jen-čching a Čang-ťia-kchou ovšem odborníci považují dokonce za "vyprahlé". Poušť Gobi ostatně není zase tak daleko.

Čína ale poručila větru, dešti a sníh si kompletně vyrábí. Zasněžování dvou horských areálů si podle expertů (nikoli oficiálních pramenů OH udávajících podstatně nižší číslo) vyžádá bezmála dvě miliardy litrů vody.

Spotřebu výrazně navyšuje místní suché klima, krajně nevhodné pro umělou výrobu sněhu.

"Pořádat takovou akci bez primárního zdroje, na kterém závisí, není pouze neudržitelné, ale i nezodpovědné," vyjádřila se před časem Carmen de Jongová, profesorka hydrologie na univerzitě ve Štrasburku. Spekuluje se dokonce o tom, že organizátoři vodu odklonili od místních farmářů, již se už tak potýkají s nedostatkem.

De Jongová ve své studii zjistila, že Čína kvůli areálům posunula hranice tamní přírodní rezervace. Eroze půdy přitom bude mít v budoucnu tragický dopad na ekosystém, ucpe toky řek a udusí ryby. Utrpět podle de Jongové může i kvalita pitné vody.

Rozporuplné ohlasy vyvolala v rámci zahájení také účast Dinigeer I-La-Mu-Ťiang, v posledním článku štafety s olympijskou pochodní. Jde o běžkyni na lyžích patřící k ujgurské menšině, za jejíž potlačování hraničící s genocidou kritizují Čínu lidskoprávní organizace. 

Na poslední chvíli zahájení bojkotovali Indové, když zjistili, že ve štafetě nesoucí oheň bude velitel Čínské lidové osvobozenecké armády Čchi Fa-pao. Ten byl účastníkem střetu, při němž v roce 2020 zahynulo na hranicích dvacet indických vojáků.

"Je vskutku politováníhodné, že se čínská strana rozhodla politizovat událost, jako je olympiáda," řekl agentuře Reuters mluvčí indického ministerstva zahraničí.

"Váš olympijský sen se stává skutečností v úchvatných areálech, podporován stovkami milionů nových čínských fanoušků zimního sportu," tetelil se při zahájení Thomas Bach.

Mluvil o křehkém světě, kde jsou rozdělování, konflikt a nedůvěra na vzestupu. "My ukazujeme světu: Ano, je možné být rivaly a zároveň žít mírumilovně pospolu, být plni respektu jeden k druhému. To je úkol olympijských her. Vždy stavět mosty, nikdy ne zdi."

Vznešené myšlenky, jistě. Zda je vhodné klást na ně důraz a předstírat inkluzi a toleranci v souvislostech letošních her, je ale minimálně sporné.

 

Právě se děje

Další zprávy