"Je to jako povolit doping." Ze vzpěrače je vzpěračka, olympiáda čelí protestům

av av
22. 7. 2021 9:17
Laurel Hubbardová žije svůj sen. Po změně pohlaví se stane první transgender sportovkyní startující pod pěti olympijskými kruhy. Podle ostatních vzpěraček ale bude mít proti nim, které se jako ženy narodily, významnou výhodu. Na Mezinárodní olympijský výbor se snáší kritika za příliš vstřícnou politiku.
Transgender sportovkyně Laurel Hubbardová se dostala do novozélandského olympijského týmu vzpěraček. | Video: Reuters

"Je to jako byste povolili doping," hřímal už před dvěma lety šéf samojského vzpěračského svazu poté, co Novozélanďanka získala dvě zlaté medaile na Pacifických hrách.

Hubbardová byla do pětatřiceti let mužem. Dnes je jí třiačtyřicet a píše historii. Historii, která vzbuzuje kontroverze.

Podepisují se petice proti její účasti na olympijských hrách, podobně jako před třemi lety v případě Her Commonwealthu, kdy se o její vyřazení ze soutěže marně snažily i národní svazy.

"Má fyziologickou a tím i mentální výhodu nad soupeřkami. Nejsou prostě na stejné úrovni. Vzpírání je silový sport a predispozice na tvorbu svalů v něm sehrává důležitou úlohu. Když máte v těle ty správné hormony, zvedáte víc kilogramů," protestoval Michael Keenan, šéf australských vzpěraček, které dokonce zvažovaly žalobu proti Hubbardové.

Ta nakonec z klání odstoupila kvůli ošklivému zranění, přetrhla si vaz v lokti a dokonce naznačila možný konec profesionální kariéry. Nakonec to ale dotáhla až na olympiádu, kde bude nejstarší vzpěračkou, která kdy pod pěti kruhy startovala.

"Nezabalila jsem to díky laskavosti a podpoře, kterou mi vyjádřilo tolik Novozélanďanů. Jsem za to velmi vděčná a pokorná. Vaše povzbuzování a vaše láska mě provedly temnými časy," řekla.

Na druhé straně, protesty soupeřek pokračují a nabírají na síle.

"Transexuálové mají mou plnou podporu, ale každý, kdo se vzpírání věnuje, ví, že tahle situace je nespravedlivá pro ostatní sportovce i pro sport jako takový. Chápu, že pro funkcionáře to není jednoduché, tohle ale vypadá jako špatný vtip," prohlásila Belgičanka Anna van Bellinghenová, sokyně Hubbardové ze supertěžké váhové kategorie nad 87 kilogramů.

Olympijský výbor nejen podle ní nastavil příliš jednoduchá kritéria a Hubbardová je splnila tím, že měla minimálně dvanáct měsíců před první soutěží hodnotu testosteronu pod hranicí deseti nanomolů na litr.

Přehlížení biologické výhody lidí, kteří prošli pubertou coby muži, ale zůstává velkým otazníkem. Odpůrci její účasti na hrách nejčastěji mluví o lepších svalových dispozicích a větších orgánech, jejichž důsledkem je větší síla, vytrvalost i rychlost. Hladinu testosteronu považují jen za jeden dílčí faktor.

Podobně se na konci června pro DVTV vyjádřil sportovní lékař Jiří Dostál.

"To, že na rok snížíme hladinu testosteronu, je naprosto nedostatečné, protože ty hlavní změny se udály už v pubertě. Je to jednoznačná výhoda, kterou ostatní nemohou mít," uvedl s tím, že "inkluze jde v tomto případě proti férovosti".

Protestující míní, že pokud práva jednotlivce končí tam, kde začínají práva druhých, zasahuje taková inkluze do práv všech soupeřek na fair play. Zvláště pak u sportů, které jsou rozdělené do kategorií podle biologického pohlaví z důvodu objektivních fyziologických rozdílů mezi mužem a ženou.

Konkrétním argumentem v případu Hubbardové pak má být fakt, že až do svých pětatřiceti let trénovala jako muž a nyní v pokročilém sportovním věku patří mezi nejlepší vzpěračky své kategorie. Průměrný věk závodnic se přitom pohybuje kolem pětadvaceti let.

Zastánci účasti transgenderových sportovců zase míní, že celý proces změny pohlaví, který Hubbardová zahájila v roce 2013, výhodu mužského dospívání citelně snižuje.

Argumentují také tím, že vrozené fyzické vlastnosti jsou mezi jednotlivými sportovci rozdílné i tak.

"Je to historický okamžik. Víme, že je velká diskuse o tom, zda je start transgenderových sportovců férový, nicméně Laurel splnila veškerá požadovaná kritéria," uvedla výkonná ředitelka novozélandské federace Keryn Smithová.

Plné právo Hubbardové startovat na hrách potvrdil i prezident olympijského výboru Thomas Bach.

"Pravidla kvalifikace byla zavedena Mezinárodní vzpěračskou federací před jejím startem. Hubbardová je splnila a samozřejmě není možné, aby se teď jakkoli měnila. Nastavená pravidla se musí dodržet, na to přece všichni sportovci spoléhaji," ujistil.

Jedním dechem nicméně naznačil, že se kritéria musí v budoucnu revidovat.

"Výbor situaci neustále zkoumá se všemi zůčastněnými stranami, aby mohl v budoucnu přijít s návodem. Ten ale nebude nikdy jednotný, protože velmi záleží na tom, o jaký sport jde."

Nastavit skutečně férová pravidla bude v každém případě nesmírně složité. 

"Je to částečně kulturní, částečně sociální, vysoce etická, určitě medicínská i spotovně politická otázka. Jde o to, zda se víc přikloníme k spravedlnosti nebo k inkluzi. O to, zda je víc právo jednoho sportovce, nebo práva těch ostatních, respektive nakolik jsou práva mezi nimi pošlapávána," vysvětlil Dostál.

V Tokiu může do bojů zasáhnout i další transgender sportovkyně. Náhradnicí v americkém týmu freestyle cyklistek je Chelsea Wolfová.

Těsně se nakonec na hry nekvalifkovala americká běžkyně na delší tratě Megan Youngrenová, v širším kádru brazilské volejbalové reprezentace zase figurovala Tifanny Abreuová.

Hubbardová bude první. "Není mou rolí ani mým cílem měnit myšlení lidí. Budu samozřejmě doufat, že mě podpoří. Ale není na mě, abych je k tomu nutila," uvedla před časem.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Běloruská atletka Kryscina Cimanouská, která po konfliktu s vedením výpravy opustila olympijské hry v Tokiu, přistála na Varšavském letišti. Informovala o tom agentura Reuters. Atletka cestovala do Polska z Tokia přes Vídeň. Vracet do vlasti se nehodlá, v dějišti olympijských her požádala o polské humanitární vízum a je v péči polských diplomatů.

Podle serveru Flightradar24 odstartoval pravidelný let aerolinek LOT z Vídně do Varšavy zhruba v 19:20, v polském hlavním městě by tak měl přistával před půl devátou hodinou večerní.

Po odpoledním příletu do Vídně čekalo podle agentury AFP na Cimanouskou zvláštní vozidlo, které ji dopravilo mimo zraky čekajících novinářů. Na navazující let do polské metropole čekala ve zvláštním salónku pro VIP klientelu, uvedla agentura APA. Vyjádření médiím nedala.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 12 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy