"Jak je to v Česku? Sport číslo pět?" Neblázněte. Jílek je úkaz, jiný než Sáblíková

"Po olympiádě v Miláně tě bude svět dobře znát," věštil Metoději Jílkovi americký expert Dan Carney na podzim ve svém podcastu. Měl naprostou pravdu. Zároveň se teď celý svět bude ptát, jak je možné, že je tu další rychlobruslařská hvězda, která vyrostla zrovna v Česku.

Od našeho zpravodaje v Itálii - Do pátečního závodu na deset kilometrů nastupoval Jílek už se stříbrem z nedělní pětky v kapse. Polský novinář si proto na tribuně zjišťoval informace o českém talentu.

Mimo jiné se ptal: "Jak je to vlastně u vás v Česku? Jak populární je rychlobruslení? Je to sport číslo pět? Šest?“

Když slyšel odpověď, že v Česku není pro tento sport jediná hala a rychlobruslaři nemají doma ani kde trénovat, zkřivil tvář údivem.

O to uznaleji pokyvoval hlavou o hodinu později, když na ploše olympijského stadionu sledoval Jílka křepčit radostí, přebírat zlatou medaili a poslouchat českou hymnu.

Ano, je z toho sice evidentní, že polský novinář zřejmě nezná dobře ani příběh Martiny Sáblíkové, která na halu marně čeká dvacet let, ale i tento moment dobře ilustroval, jak neuvěřitelná a hlavně neočekávatelná je Jílkova story.

Jak je to tedy možné?

Rodiče vedli mladíka z Prahy k všestrannosti. Jezdil na kolečkových bruslích, na kole, lyžoval, zkusil i brazilské jiu-jitsu. Později přišel na to, že nejvíce ho baví brusle.

Dostal pozvánku do mezinárodního týmu trenéra Kalona Dobbina. Rodáka z Nového Zélandu, vícenásobného mistra světa na kolečkách, který to jako bruslař zkoušel i na ledě. A tady začal Jílkův výtah nahoru.

Na kolečkách se rychle pustil do sběru evropských i světových medailí, k tomu v rámci Dobbinovy skupiny začal trénovat i rychlobruslení na ledě - v německém Inzellu.

Po pouhých dvou letech na dlouhém ledovém oválu zajel světový rekord juniorů na pět kilometrů a pronikl do Světového poháru. Posléze získal bronz na mistrovství světa dospělých, jako první český muž v historii.

V další sezoně, tedy té aktuální, už Světový pohár dlouhých tratí vyhrál a teď ohromuje stylem, jakým v 19 letech zvládá svou první olympiádu. Dva závody? Stříbro a zlato.

"Je skoro jedinečný. Za posledních iks let jsem neviděla nikoho, kdo by tomu dával tolik. Kdo by byl tak odhodlaný a svědomitý,“ komentovala krajanův úspěch Sáblíková.

Její příběh je jiný. Dlouhá léta platilo, že Sáblíková rovná se české rychlobruslení. Sám Jílek uznal, že ho vlastně vybudovala. Že by bez ní z koleček neměl ani kam přestupovat.

Trojnásobná olympijská šampionka začínala zcela od píky. Na zamrzlém rybníku nebo doma v předsíni na podložce. Ona a trenér Petr Novák.

Jílek šel cestou zahraničí. Skupina, s níž roky trénuje, mísí Evropany s Jihoameričany, u kterých jsou kolečkové brusle mimořádně populární. Mladého Čecha rozvíjí nejen sportovně.

Má perfektní angličtinu, mluví i španělsky. Vloni hladce odmaturoval a rozjel studium vysoké školy, obor kondiční trenér. Velice dbá na stravu, v životě neochutnal alkohol.

K tomu ta jeho povaha maximalisty, kterou dal najevo i v Miláně, když po stříbrné pětce nejuchal. Fanoušci se divili, ale on vždycky míří nejvýš.

"To, jak k tomu přistupuje, je pro mě neuvěřitelné. V 19 letech! Spousta lidí musí k tomuhle dospět,“ kroutila hlavou Sáblíková. "Mety je Mety, klobouk dolů, jak řekl, že si pro to zlato jde, a šel si,“ přidala.

Další příklady? Některé odpovědi z Jílkova zlatého rozhovoru.

Co se teď změní, když jste se stal olympijským vítězem?

"Neznamená to, že bych polevil. Chci ty medaile i za deset, patnáct let. Budu směřovat k tomuhle cíli. Rozhodně mi teď nespadne motivace.“

Přilétl i dotaz, zda si zlato přece jen nezaslouží aspoň pivo na oslavu.

"Ne, ne, ještě tady mám dva závody a musím se soustředit.“

Ve čtvrtek pojede Jílek patnáctistovku. To je trať, na které se chce teprve přiblížit úzké špičce. A za týden v sobotu ho čeká nevyzpytatelný závod s hromadným startem. Ve Světovém poháru ho nedávno vyhrál.

"Šance na medaili je menší, ale dokud je, tak to nevzdám,“ hlásil.

Kam až Jílkovy cíle sahají? Pohlíží třeba na olympijského rekordmana, legendárního Nizozemce Svena Kramera? Ten získal pod pěti kruhy devět medailí…

Aby na takové srovnání mohl pomýšlet rychlobruslař z Česka? Absolutní sci-fi, řekli byste si dříve.