I Bolt má své hranice. Na stovku pod 8.00 zaútočí mutanti

Luděk Mádl Luděk Mádl
17. 8. 2012 5:00
Co potřebujete k rekordům? Genetickou výbavu, poznatky vědy. Anebo doping.
Usain Bolt v akci
Usain Bolt v akci | Foto: Reuters

Praha - Usain Bolt je chlapík, pro něhož nic není nemožné. Stáhne světový rekord na stovku z 9.74 na 9.58 a ještě se u toho směje. Tam, kde jiní končí, on začíná. Tak ho vidí celá planeta.

I na olympiádě v Londýně s parťáky ze štafety "scuknul" světový rekord, na 4x100 metrů - a hned o dvě desetiny.

Bolt a spol. bourají hranice lidských možností takřka "na požádání" - a přitom jiné světové rekordy v atletických tabulkách doslova zkameněly.

Ve 26 olympijských disciplinách se v čele tabulek drží výkony starší roku 2000. Nejvousatější ze všech je pak světový rekord Jarmily Kratochvílové na 800 metrů, který za rok oslaví už 30. narozeniny.

Doping, řeknou si mnozí při hledání odpovědi na otázku, proč se v některých disciplínách řítí vývoj sportu (a lidských možností) vpřed, zatímco v jiných stojí léta na místě.

Padla už hranice lidských možností?

"Podle studie francouzského institutu pro biomedicínu a epidemiologii (IRMES) bylo ve většině disciplín limitů lidských možností již dosaženo. Dále to přirozeným způsobem nejde. Jedině za cenu sebezničení nebo dopingu," vyvozuje sportovní lékař Jan Hnízdil.

"Prognostik Fruch kdysi napsal, že rekordy se budou překonávat tak dlouho, dokud to lidi bude bavit, dokud budou chtít se někam posouvat. Já ale dodávám, že překonávání těch rekordů nyní bude stále obtížnější. Ta hranice lidské výkonnosti už je totiž velmi blízko," oponuje Pavel Tilinger, sportovní prognostik z FTVS.

"Hranice možností? Když se bavíme o  mužské stovce, tak pod 8.00 se ten rekord asi těžko někdy dostane, ale třeba pod 9.50 může ten čas klesnout v podstatě za chvíli," říká Josef Dovalil, bývalý dlouholetý děkan FTVS.

Pomáhají i nové materiály, technologie

Nevyčerpané jsou podle něj stále (legální!) možnosti, které sportovcům dává věda.

"Stále dopředu jde biomechanika, biochemie, sportovní psychologie... Vyvíjejí se pořád i nejrůznější technologie," upozorňuje Dovalil na stále rychlejší povrchy, odlehčenější obuv či kombinézy testované v aerodynamických tunelech.

Upozorňuje také na to, že sport se po planetě rozšiřuje, objevuje se proto více talentů s genetickou výbavou, která je pro daný typ disciplíny výhodná.

Londýnská olympiáda posunula tabulky světových rekordů ve třiceti případech, nejčastěji v plavání. Navzdory tomu, že šéfové světového plavání před dvěma roky zakázali polyuretanové plavky s minimálním třením. Tehdy se počítalo s tím, že se vývoj světových rekordů zastaví možná na dekádu. Nestalo se, plavci jsou stále rychlejší i bez nich.

Plavce nezastaví nic. Kvůli biomechanice

Zakonzervování atletických rekordů z 80. let bývá často vysvětlováno tehdejším steroidovým dopingem. Německé archivy už dávno prozradily, že v éře NDR se "sypalo" nejen na atletických drahách, ale i v bazénech. Proč tedy byly překonány rekordy Kristin Ottové, šestinásobné vítězky OH v Soulu, zatímco časy Kochové či Kratochvílové v atletice odolaly?

"Já si to vysvětuji vývojem biomechaniky. V plavání má obrovský vliv technika zvládnutí příslušného plaveckého stylu," vysvětluje Dovalil. "I my na fakultě máme kanál, ve kterém se točí voda a vy sledujete plavce, měříte frekvenci jeho záběrů, úhel ruky, polohu hlavy, hledá se co nejmenší odporový profil, tady stále dochází k obrovskému vývoji."

Naproti tomu pohled do dlouhodobých atletických tabulek občas až trochu děsí. Vrcholem strnulosti je vrh koulí a hod diskem žen. Nejlepší výkon koulařky dosažený po roce 2000 v tabulkách najdete až na 79. příčce. A to je pod ním ještě podepsaná Naděžda Ostapčuková, jíž nedávno sebrali zlatou olympijskou medaili kvůli prokázanému dopingu v průběhu londýnských Her.

Kratochvílová, Kochová... A léta běží...

V ženském disku musíte srolovat až na 119. nejlepší výkon v dějinách, abyste se dostali k pokusu provedenému po roce 2000. Jen o maličko lepší je to v třeba na ženské "čtvrtce", kde výkony z tohoto tisíciletí najdete v Top20 jen dva.

Z 10 nejrychlejších časů všech dob jich pět zaběhla Marita Kochová, dva Jarmila Kratochvílová, po jednom Olga Bryzginová a Taťána Kocembová, vše v 80. letech minulého století. Vklínila se mezi ně jen Marie-José Pérecová s výkonem z roku 1996. A to už je taky 16 let...

Na dvojnásobné trati je pak v Top20 celkem 6 výkonů dosažených po roce 2000, pět s podpisem  Pamely Jelimové, jeden od Slovinky Čeplakové. Nejrychlejší jsou ovšem stále Kratochvílová (čas z roku 1983) a Olizarenková (1980). První desítku stále uzavírá čas Kazankinové z OH 1976 v Montrealu!

Jak je to možné? "Vývoj výkonnosti v různých disciplínách se častokrát pohybuje po křivkách, které připomínají jakési vlny. Na chvíli se křivka zvedne, pak nastane určitá stagnace, až se zase objeví mimořádný závodník, který výkon v té disciplíně posune dál," říká docent Dovalil.

Beamon? Kouzlo jedinečného okamžiku

"Nějakou úroveň rekordů nastavil Zátopek, pak ho překonal Kuc, pak zase někdo další, vždycky s pauzami třeba několika let," odkazuje jeho kolega Tilinger na vytrvalecké tratě.

"Někdy se stane, že dojde k unikátnímu okamžiku. Mimořádně talentovaný jedinec skočí do dálky, do zad mu vane přesně povolená síla větru dvou metrů za sekundu a navíc je to ve vysoké nadmořské výšce. A pak je z toho Beamonův rekord, který v dálce vydržel 23 let, než ho v Toku 1991 přeskočil Powell. A od té doby se ten rekord zase nehýbe," dodává Tilinger.

Avšak odpověď na otázku, proč se nejen Kratochvílové, ale celé světové špičce žen z 80. let na trati 800 metrů až na jednu dvě výjimky nepřibližují závodnice ani po 30 letech, se expertům hledá těžko.

Josefu Dovalilovi se slovo doping vyslovovat nechce. "Jarmila tomu čelila celý život, po skončení své kariéry. Ale žádné důkazy o tom nejsou," říká Dovalil. "Já osobně tomu nevěřím, že by ty výkony třeba z 80 procent byly dopingové."

S anaboliky začal Connolly. Léčil se

Pozitivní testy na steroidy měli v té době českoslovenští medailisté z velkých akcí koulař Remigius Machura či diskařka Zdeňka Šilhavá. Oproti tomu běžkyně Jarmila Kratochvílová nikdy oficiální pozitivní test neměla a jednoznačně odmítá, že by kdy dopovala. "Trenér Kváč mi dával jen vitamínové injekce," říká vždy rekordmanka z Čáslavi.

MfDnes před několika lety publikovala část odtajněných materiálů ČSTV, z nichž jednoznačně vyplývalo, že v Československu v 80. letech běžel centralizovaný dopingový program na steroidové bázi. Je například prokázáno, že závodníci před odjezdem na vrcholné akce absolvovali interní dopingové testy: kdo jimi neprošel, na akci nejel. I tento tajný typ testování je přitom zakázán.

"Ale to rozhodně nebyla jen záležitost Východu, dopoval pochopitelně i Západ. Uvádí se, že možná první sportovec, který bral anabolika, byl americký kladivář Connolly, který si vzal za manželku naši olympijskou vítězku Fikotovou. Měl totiž jednu ruku kratší, tak to léčil anaboliky," vypráví docent Tilinger.

"Sportovci vždycky najdou nějaký způsob, jak se posunout ve výkonnosti dál. Ten způsob je třeba v danou dobu legální, pak se zakáže - a tak se za čas zase najde způsob nový, v dané situaci legální. Podívejte se třeba na diskaře."

Mužský disk neustrnul, ženský ano. Proč?

Zatímco tabulky ženského disku jsou léta "mrtvé", u mužů najdete za světovým rekordem Schulta z roku 1986 řadu čerstvých sedmdesátimetrových pokusů Litevce Alekny, Estonce Kantera nebo Maďara Fazekase (potrestaného za manipulaci se vzorky moče).

Po roce 1988 odstartovala dopingovým potrestáním sprintera Bena Johnsona nová éra sportu. MOV vzkázal sportovcům, že steroidy už prostě NE. "Tehdy se výkonnost v řadě disciplín zastavila. Ale tak od roku 1996, od Atlanty, už se zase začaly křivky výkonnosti v některých disciplinách zvedat. Našla se zase nějaká jiná cesta, i u těch diskařů," vysvětluje Tilinger.

Velmi zajímavá je v tomto směru disproporce v mužských a ženských atletických disciplínách. Zatímco mužské hvězdy 80. let našly později přinejmenším jedince, kteří jejich rekordy buď zlomili nebo se k nim aspoň přiblížili, u žen to v bězích, ale zejména ve vrzích a hodech neplatí.

"Pokud některé závodnice v té době braly anabolické steroidy, byl možná jejich organismus vůči této kúře ještě vnímavější než u mužů," připouští Tilinger. Jde samozřejmě o teorii. Jisté je, že dopoval ten, kdo byl přistižen, zbytek zůstává v rovině dohadů.

Čína: neúprosná sportovní totalita

Na otázku, proč přibývá více mužských nežli ženských světových rekordů, má svou odpověď i doktor Hnízdil. "Ty rozdíly mohou souviset se širší základnou, mediální pozorností a finanční podporou. Muži totiž bývají preferováni," zdůrazňuje Hnízdil.

"Ale i v ženských kategoriích padají rekordy. Když Číňanka Jie Š'wen zaplavala v Londýně světový rekord a byla v posledním bazénu rychlejší než Lochte či Phelps, objevily se spekulace o dopingu, dokonce genovém. Ona se tomu nařčení brání slovy o tvrdé práci," zdůrazňuje Hnízdil.

"A může mít pravdu. V šesti letech byla odebrána rodině a internována v tréninkovém (koncentračním) táboře. Tam byla trenéry (dozorci) fyzicky i psychicky zpracovávána. Vyživována speciální stravou. To vše s cílem získat olympijské zlato. Podařilo se. Její kariéra tím asi končí. Je sportovcem "na jedno použití". Úspěchu obětovala dětství a následky na těle i duši si ponese po zbytek života. Tak funguje totalitní ideologie - politická, tržní i olympijská," napsal Hnízdil i s vloženými závorkami do své obžaloby vývoje současného sportu.

A co olympiáda výtvorů genových inženýrů?

Padla zmínka o genovém dopingu. Jsou úvahy o tom, že genoví inženýři vytvoří mutanty, kteří by byli na dráze rychlí jako vítr a v bazénu jak mořské vydry, záležitostí sci-fi, nebo (brzkou) realitou?

"V budoucnu to asi možné bude. Nejpravděpodobnější je, že by někdo takového mutanta vytvářel z pohledu složení svalů. Ty utvářejí buď takzvaně rychlá, nebo pomalá vlákna. Podle toho pak máte dispozici buď ke sprintu nebo vytrvalostnímu běhu," přemítá docent Dovalil.

"Kdyby se ovšem něco takového děla, byla by to pro sport rána," připouští Dovalil.

Doktor Hnízdil si pak pokládá jinou otázku: "Čemu a komu slouží další posouvání rekordů a limitů lidských možností? Až Bolt zaběhne stovku pod 9 sekund, bud enám to konečně stačit? Jak takový výkon přispěje ke kvalitě našeho života? A máto celé vůbec nějaký smysl?"

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Vaclík kvůli zranění chytal jen poločas, Sevilla porazila Getafe

Brankář Sevilly Tomáš Vaclík odchytal v 25. kole španělské fotbalové ligy proti Getafe kvůli zranění pouze první poločas. Podle klubového webu si česká reprezentační jednička řekla o vystřídání kvůli potížím s pravým kolenem. Rozsah zranění ukáže až vyšetření.

Sevilla zvítězila 3:0 a posunula se na čtvrté místo. V lize vyhrála po třech zápasech a celkově po pěti soutěžních utkáních. Díky lepšímu skóre se před Sevillu po výhře 3:1 nad Villarrealem dostalo Atlético Madrid..

"Nevíme, co přesně se stalo. Doufáme, že to nebude nic vážného," řekl na tiskové konferenci trenér Sevilly Julen Lopetegui. Jeho tým čeká ve čtvrtek domácí odveta 2. kola Evropské ligy s rumunskou Kluží. První zápas skončil 1:1.

Vítězný gól andaluského celku zaznamenal dvě minuty před koncem první půle Lucas Ocampos. Další zásahy přidali po pauze Fernando a Jules Koundé. Místo Vaclíka do druhé půle naskočil Bono.

Atlético prohrávalo od 16. minuty, kdy se trefil Paco Alcácer. Do přestávky srovnal Ángel Correa a obrat dokonal v 64. minutě Koke. Pojistku přidal o deset minut později Joao Felix.

Granada zvítězila v Pamploně i díky dvěma trefám Darwina Machíse 3:0, Alavés zdolal po obratu Bilbao 2:1 a Valladolid si poradil s posledním Espaňolem Barcelona 2:1. Katalánský tým hrál od 25. minuty bez vyloučeného Davida Lopéze.

Španělská fotbalová liga - 25. kolo:

Pamplona - Granada 0:3 (4. a 28. Machís, 41. Foulquier), Alavés - Bilbao 2:1 (28. Pérez z pen., 90.+1 Ely - 17. García), Valladolid - Espaňol Barcelona 2:1 (77. Ramírez, 83. Guardiola - 90.+3 Embarba z pen.), Getafe - FC Sevilla 0:3 (43. Ocampos, 67. Fernando, 75. Koundé),  Atlético Madrid - Villarreal 3:1 (40. Correa, 64. Koke, 74. Felix - 16. Alcácer).

Další zprávy