Slovenské Nagano se nekoná, naděje zchladila finská ledová sprška

Městský soud v Praze v úterý zastavil insolvenční řízení se společností Médea podnikatele Jaromíra Soukupa, zahájené letos 17. března. Důvodem je to, že oba navrhovatelé, Česká televize (ČT) a firma Media Club, vzali svůj návrh na insolvenci zpět. Vyplývá to z rozhodnutí zveřejněného v Insolvenčním rejstříku. O dosažení dohody s veřejnoprávní televizí a Media Clubem informovala Médea v pondělí.

ČT a firma Media Club z mediální skupiny Prima podaly společný insolvenční návrh letos 10. března. Veřejnoprávní televize v návrhu uvedla, že jí Médea dluží dohromady asi 11,8 milionu korun za objednávky vysílání reklamy či sponzorování pořadů. Media Clubu nezaplatila Médea podle návrhu zhruba 18,1 milionu. Stejně jako v případě ČT neuhradila Médea platby za objednávky vysílání televizních reklam. ČT a Media Club navíc uvedly, že Médea má neuhrazené pohledávky více než čtvrt roku po splatnosti také vůči dalším věřitelům.

Postup věřitelů Médea označila za "šikanózní" a zjevně bezdůvodný. Městský soud v Praze přesto návrhu vyhověl a 17. března insolvenční řízení zahájil.

Elitní složka slovenské prokuratury podala obžalobu na bývalého ministra vnitra Roberta Kaliňáka a podnikatele Jozefa Brhela pro podezření z podplácení někdejšího šéfa finanční správy Františka Imreczeho. S odvoláním na šéfa úřadu speciální prokuratury Daniela Lipšice to dnes napsal list Denník N, podle kterého oběma obžalovaným hrozí pětileté vězení. Kaliňák už dříve vinu v případu popřel.

Stíhání Kaliňáka a Brhela podle dřívějších informací souvisí s podezřením, že stáli za vyplácením peněz navíc Imreczemu k jeho oficiálnímu platu prezidenta finanční správy. Před nástupem do čela státní instituce Imrecze pracoval v soukromé sféře, kde měl vyšší plat.

Brhel spolu se svým synem a několika dalšími obžalovanými už čelí obžalobě v jiném případu, který se týká podezření z nevýhodných zakázek na dodávku informačních systémů pro finanční správu v době, kdy ji řídil Imrecze. Ten spolupracuje s policií při vyšetřování kauz z dob dlouholetého vládnutí nyní opozičních sociálních demokratů (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, jejichž dlouholetým místopředsedou byl Kaliňák. Imrecze, jehož důvěryhodnost jako svědka Fico letos zpochybňoval a označil ho za udavače, v jiné korupční kauze vyvázl letos v únoru s podmínkou a peněžitým trestem.

Bývalý šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn dostal zákaz objevit se na kandidátce strany v příštích parlamentních volbách. Pro návrh jeho nástupce Keira Starmera hlasovalo 22 členů výkonného výboru strany, proti jich bylo 12, informoval server BBC.

Corbyn byl lídrem labouristů v letech 2015 až 2020, kdy ho nahradil Starmer. Na podzim 2020 ho strana ze svých řad dočasně vyloučila kvůli zprávě, která konstatovala, že se straníci pod jeho vedením nedokázali vypořádat s antisemitismem. I když členství mu bylo obnoveno, v parlamentu už Corbyn labouristy dál reprezentovat nesměl a oficiálně je nyní nezávislým poslancem.

"K Labouristické straně jsem se přidal v 16 letech, protože jsem jako miliony dalších věřil v přerozdělení bohatství a moci," uvedl v pondělí Corbyn a zdůraznil, že se z politiky stáhnout nehodlá. Podle serveru BBC je pravděpodobné, že ve svém volebním obvodu Islington North, který zastupuje v Dolní sněmovně už od roku 1983, bude kandidovat jako nezávislý. Kvůli vysoké popularitě by tam měl i bez stranické podpory velkou šanci uspět, napsal server Sky News.

Starmer argumentoval, že Corbynova kandidatura by labouristy v příštích parlamentních volbách plánovaných na rok 2024 poškodila. Opoziční strana má podle všech průzkumů velkou šanci výrazně porazit nyní vládní konzervativce. Rozdíl mezi oběma politickými rivaly je v současnosti kolem 15 procentních bodů.

Spojené státy podle deníku The Wall Street Journal informovaly Rusko, že s ním nebudou nadále sdílet data o svých strategických jaderných zbraních. Důvodem je ruské únorové pozastavení účasti na dohodě Nový START, která omezuje počet aktivních jaderných zbraní a jejich nosičů.

"Toto je první krok, který jsme v rámci dohody v reakci na ruské pozastavení členství udělali. Naším cílem je přimět Rusko, aby se k dohodě vrátilo," řekl WSJ vysoce postavený představitel Bílého domu. Americké rozhodnutí sdělila náměstku ruského ministerstva zahraničí Sergeji Rjabkovovi náměstkyně amerického ministerstva zahraničí Bonnie Jenkinsová.

"Je to velice nešťastné, ale naprosto předvídatelné a vhodné. Proč by Rusko mělo nadále těžit z transparentnosti, když zamítá přístup Spojeným státům?" uvedl Lynn Rusten z neziskové organizace Nuclear Threat Initiative zabývající se bezpečnostními otázkami.