Do Tokia se syn vicemistryně světa Hany Říčné dostal z pozice prvního náhradníka a cvičení v prvním ze tří sledů kvalifikace víceboje mu moc nevyšlo. V polovině ze šesti svých vystoupení spadl, na hrazdu se vracel dokonce dvakrát.
"Samozřejmě to mohlo být lepší, ale udělal jsem maximum. Dal jsem do toho všechno, tak nemůžu být naštvaný," řekl Jessen.
Soutěž zahájil prostnými a před začátkem byl nervózní. "Protože to bylo první náčiní. Zvládl jsem ale celou sestavu prakticky bez chyb, to jsem byl spokojený," řekl. Následně na koni našíř přišel první pád. "Nevím, ztratil jsem se v přítomnosti, ale bojoval jsem do konce."
Kruhy hodnotil jako dobré, po přeskoku se ale ocitl na kolenou. "Udělal jsem, co jsem mohl. Spadl jsem, stane se," pokrčil rameny. Po bradlech byl spokojený, ale při závěrečném cvičení na hrazdě se dvakrát nezachytil. "Moc se mi nestává, že bych spadl z Kovácse, ale je to sport," řekl. Do sestavy se vrátil a absolvoval stejný cvik znovu. "Protože když spadneš, tak se nepočítá. A už nevím, co se stalo. Asi jsem se trochu ztratil," komentoval druhou chybu a pád. Sestavu ale dokončil.
Vzdáleně tak napodobil legendární Čáslavskou, která v Tokiu 1964 získala zlaté medaile ve víceboji, přeskoku a na kladině a měla stříbro s týmem. Ve finále na bradlech spadla, ale na nářadí se vrátila, aby divákům ukázala dvojný obrat, který Japonci pojmenovali "ultra C". Od jednoho z fanoušků později dostala originální samurajský meč z 6. století.
"Je to trochu podobné. Když spadneš, musíš dobojovat do konce. Tak to dělala Věra Čáslavská a tak jsem přemýšlel i já, že musím jít sestavu až do konce," uvedl Jessen, který se s Čáslavskou potkal možná jednou v životě. "Když jsem byl mladej, ani si nevzpomenu."
Jessen přiletěl do Tokia v charterovém letu, z kterého jsou čtyři čeští sportovci v izolaci po pozitivním testu na koronavirus. Gymnasta proto neměl klidné spaní, aby nedopadl stejně. "Byl to stres. Nakonec to vyšlo, ale byly nervy," přiznal. V olympijské vesnici byl, ale měl určitá omezení. "Byli jsme jenom na pokoji, ale nemohli jsme jít třeba běhat. Mohl jsem se jenom protáhnout na balkoně, udělat nějaké stojky, špicary. Ale mohli jsme jít na trénink. Aspoň to."
Čtyřiadvacetiletý Jessen dokončil vloni v USA na slavné univerzitě ve Stanfordu bakalářské studium medicíny a chystá se od podzimu na pokračování. Olympijský víceboj tak byl nejspíše jeho poslední, ale s gymnastikou úplně nekončí. "Budu se soustředit hlavně na studium. Když budu mít čas, tak si budu hrát na koni, na hrazdě. Uvidíme, co dál s gymnastikou," řekl.
Neuspěl ani vítěz posledních dvou olympijských vícebojů Japonec Kohei Učimura, který se v Tokiu po řadě zranění rozhodl soustředit pouze na hrazdu. Z ní ale desetinásobný mistr světa spadl a postupová osmička mu zůstala na hony vzdálena. Pro dvaatřicetiletého Učimuru to nejspíš znamená smutné loučení s kariérou.
Naopak Rus Artur Dalalojan nakonec přes původní plán absolvoval všechny disciplíny a průběžně je šestý s velkou nadějí na finále. Kvůli dubnové operaci Achillovy šlachy chtěl v Tokiu vynechat přeskok i prostná, ale nakonec svoje rozhodnutí přehodnotil.
