Při lyžařských závodech rozhodují drobnosti. Na jednu takovou doplatil na olympiádě rakouský skokan Daniel Tschofenig.
Úřadující vítěz Světového poháru se sice na hrách s přehledem kvalifikoval do finále na velkém můstku, ale kvůli naivní chybě byl nakonec diskvalifikován. Jeho boty byly příliš velké.
Ještě před začátkem olympiády vyvolalo pozdvižení podezření, že si někteří skokani nechávají pomocí injekcí uměle zvětšit penis, aby mohli nosit o něco větší kombinézy.
Manipulace s oblečením v norském týmu na loňském mistrovství světa vedla k obřímu skandálu, po němž byli dva závodníci diskvalifikováni a členové realizačního týmu dostali tresty.
„Každý centimetr navíc na kombinéze se počítá. Pokud má vaše kombinéza o pět procent větší plochu, doletíte dál,“ vysvětloval Sandro Pertile, ředitel závodů mužů ve skocích na lyžích z Mezinárodní lyžařské federace (FIS).
FIS na úpravy kombinéz reagovala všitím čipů, díky kterým lze zjistit, zda se manipulovalo se skokanským oblekem za hranicemi pravidel.
„Už máme kontroly a čipy před závodem. Pak by se s kombinézou nemělo manipulovat. Takže pokud by někdo vyloženě nešel do rizika, mělo by být všechno v pořádku. Ale těžko říct…“ citoval server isport.cz českého skokana Romana Koudelku.
Přesto hra milimetrů u vybavení olympiádu v Itálii zasáhla. Tschofenig by byl po prvním kole závodu na třetím místě, jenže svůj pokus absolvoval v botách, které byly o čtyři milimetry větší, než je povoleno. A byl diskvalifikován.
„Při tréninku jsem si vzal nové boty, a i když jsem s nimi nebyl moc spokojený, nechal jsem si je. Bohužel jsem byl tak naivní a nezměřil jsem si je,“ přiznal vítěz deseti individuálních závodů Světového poháru.
Podle pravidel může mít skokan o dva centimetry větší botu, než je jeho skutečná velikost nohy. Pokud je rozdíl větší, získává závodník neoprávněnou výhodu. S větší botou má totiž i větší nosnou plochu, lépe tlačí proti vzduchu a může plachtit dál.
„V poslední době používám vždy menší boty, než odpovídá mé velikosti,” dušoval se třiadvacetiletý rodák z Villachu. “Tentokrát byly z nějakého důvodu větší,” divil se.
“Byla to ode mě extrémní hloupost. Mohl jsem je jednoduše změřit, máme na to přístroj,“ přiznal Tschofenig v rozhovoru pro rakouskou televizi ORF.
Podobně ostatně dopadla v závodě žen rovněž Annika Belshawová. Američanka si také zajistila postup do druhého kola, ale byla diskvalifikována, protože její lyže byly o víc než centimetr delší, než měla povoleno.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Pavlásek s Riklem mají první společný deblový titul, Krejčíková je už v semifinále
Adam Pavlásek s Patrikem Riklem vyhráli čtyřhru na turnaji v Umagu a vybojovali první společný titul na okruhu ATP.
ŽIVĚ Ukrajinská armáda zničila ruský bombardér. Byl na letišti 800 kilometrů od hranic
Ukrajinská armáda zničila ruský bombardér Tupolev Tu-95, řekl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Letoun byl na letišti Engels v Saratovské oblasti ve vzdálenosti asi 800 kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Rusko se k tomu nevyjádřilo. Ukrajinská armáda zasáhla také objekty ruského ropného průmyslu a cíle na Ruskem okupovaných územích, dodal ukrajinský prezident.
ŽIVĚ Spojené státy podnikly další vlnu útoků na Írán, údery cílily hlavně na infrastrukturu
Americká armáda v pátek brzy ráno oznámila, že dokončila další rozsáhlou vlnu úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská média tvrdí, že americké údery zasáhly infrastrukturu včetně šesti mostů na jihu země. Americké velitelství CENTCOM uvedlo, že v poslední vlně úderů americké síly zasáhly vojenské cíle, vojenskou infrastrukturu a námořní kapacity.
Na zemi, na moři i ve vzduchu. Německo vyvíjí vlastní laserové zbraně
Německý Spolkový úřad pro vybavení, informační technologie a využívání Bundeswehru (BAINB) podepsal smlouvu s německou zbrojovkou Rheinmetall a evropským zbrojním konsorciem MBDA. Obě zbrojovky se v ní zavázaly k výrobě a dodání vysoce výkonných laserů pro německé námořnictvo.
Vstřícný krok vůči Polákům. Ukrajina otevře archivy tajných služeb k volyňskému masakru
Ukrajina otevře veškeré archivy tajných služeb, které se týkají volyňského masakru z let 1943 až 1944, kdy ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili 50 až 100 tisíc Poláků včetně žen a dětí. V pátek to na síti X oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Vztahy mezi Kyjevem a Varšavou procházejí v posledních týdnech složitým obdobím, rozhodnutí je tak vnímáno jako vstřícný krok.