Zpráva, které se nechtělo věřit. Jen několik hodin před oficiálním zahájením olympiády došlo k tragické nehodě. V tréninku se řítil Kumaritašvili rychlostí přes 130 kilometrů v hodině do zatáčky Thunderbird. Saně se rozkolébaly v korytě a závodník vyletěl mimo trať, kde narazil hlavou do opěrného železného sloupu.
Na pomoc mu ihned přispěchali záchranáři a vrtulník jej přepravil do nemocnice ve Whistleru. Přes veškerou snahu o oživení ani ne hodinu od nehody pohasly veškeré naděje. Organizátoři oznámili, že Kumaritašviliho se nepovedlo zachránit.
Pro Kumaritašviliho mělo jít o první olympijské hry, chtěl prožít svůj "olympijský sen".
Smutná událost vzbudila velký zájem médií i veřejnosti, gruzínská výprava chvíli zvažovala, zda vůbec ke hrám nastoupí. Někteří závodníci uvedli, že se sami už před nehodou zatáčky obávali, bylo také poukazováno na nedostatečné zabezpečení okolí trati. I přesto podle oficiální zprávy Mezinárodní sáňkařské federace byla na vině jezdecká chyba a nepředvídatelné okolnosti.
Přesto pro další závody organizátoři zabezpečili železné sloupořadí bezprostředně u trati podél výjezdu z nebezpečné zatáčky bariérou a zbytek her se naštěstí obešel bez další tragické události.
Prapor gruzínských sáňkařů nyní na olympiádě nese po dvanácti letech Nodarův bratranec Saba Kumaritašvili. V úvodních závodech skončil se ztrátou tří, respektive pěti sekund na první místo mezi posledními závodníky. Jeho účast má ale velký symbolický význam.
Saba je pokračovatelem rodinné tradice. Odmalička současně trénoval s vědomím, jak je tato disciplína nebezpečná. V době smrtelné nehody jeho bratrance mu bylo pouze deset let. Nyní je mu jednadvacet let. Stejně jako bylo Nodarovi v době nehody.
Sabův pradědeček Aleko byl v 70. letech u stavby prvních drah v Gruzii, poté se stal hlavním trenérem národního týmu. Dědeček Felix a strýc David, otec Nodara, patřili zase ke skvělým reprezentantům (tehdy ještě pod vlajkou SSSR). Otec nyní předsedá gruzínské federaci.
I přes dlouholetou tradici měl být ovšem zesnulý Nodar prvním z rodiny, kdo bude startovat na olympijských hrách. V Kanadě nakonec absolvoval pět tréninků plus osudnou jízdu. Ta měla být poslední před oficiálním startem na ZOH.
"Pomyšlení na Nodara je pro mě stále bolestivé, ale taky mi dodává sílu," uvedl Saba, který nyní nese prapor rodinné tradice a je jediným sáňkařem v devítičlenné gruzínské výpravě.
"Každá generace v naší rodině má sáňkaře, a to jsme nyní já a můj otec, jdeme v Nodarových stopách," řekl Saba pro Associated Press. "Závodit na olympiádě je snem každého sportovce a já jsem se před dvěma lety rozhodl toho dosáhnout. Teď jsem tady," dodal. Pokračovat ve svém snažení bude hned v neděli.
