Kostelecký v Tokiu nejvíc věří Liptákovi, Šumovou považuje za černého koně

Jaroslav Pešta Jaroslav Pešta
21. 7. 2021 20:01
Účast na olympijských hrách v Tokiu si zajistilo sedm českých sportovních střelců včetně matadora Davida Kosteleckého, který jede už na své šesté hry. Po zlatu z Pekingu v roce 2008 a čtvrtém místě z her v Riu má v disciplíně trap opět reálnou šanci na přední umístění. On sám ale spíš věří svým kolegům.
David Kostelecký.
David Kostelecký. | Foto: ČTK

"Před pěti lety se naše parta sportovních střelců vrátila z olympijských her bez medaile, takže letos chceme přijet s lepším vysvědčením," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Kdo má podle vás největší medailovou naději?

Jednoznačně Jiří Lipták v disciplíně trap. Znám ho od jeho dětských let a v hezkém vztahu jsem i s jeho rodiči. Je mu 39 let a na mezinárodní scéně už získal spoustu cenných zkušeností. Poslední léta podává velice vyrovnané a kvalitní výkony, které mu pomohly k zisku několika medailí z vrcholných světových soutěží. Tu poslední, která má stříbrnou hodnotu, vybojoval letos na šampionátu starého kontinentu. V Tokiu bude pod psychickým tlakem, ale věřím, že ho zvládne.

V jakém světle vidíte Barboru Šumovou?

V disciplíně skeet na sebe už několikrát upozornila, hlavně v závodech Světového poháru. Je mladá, pracuje na sobě, dosáhla už několika dobrých výsledků, takže by i v Tokiu mohla příjemně překvapit. Stále se zlepšuje, což prozrazuje letošní stříbro, které s Tomečkem získala na mistrovství Evropy v mixu. Považuji ji v její premiérové olympijské soutěži za černého koně.

Má i už zmíněný Jakub Tomeček ve stejné disciplíně na pozici ve vyšších patrech?

Je mu 30 let a ve svém sportovním růstu dozrál ve výborného střelce, který se může měřit i s těmi nejlepšími. Po londýnské olympiádě se mu dveře do Tokia otevřely dokonce jako prvnímu. Má na to, aby se prosadil a zařadil se do vybrané střelecké společnosti.

S jakými představami vstupujete do své už šesté olympiády vy?

Už jsem ani moc nevěřil, že se vydám i do Tokia, takže jsem rád, že se mi to podařilo. Se svými letošními výkony ve velké konkurenci nejsem stoprocentně spokojený. K těm nejvyšším příčkám bude hodně obtížná cesta, zvláště při mém věku a při různých omezeních v souvislosti s covidem. Když budu mít štěstí, tak by se mi snad mohl podařit postup do elitního sexteta.

A co čekáte od kvarteta střelců se vzduchovou puškou?

Jiřího Přívratského, Petra Nymburského, Davida Hrčkuláka ani Nikolu Šarounovou moc neznám, nesetkávám se s nimi. Jen vím, že jsou mladí a dosáhli už několika pěkných výsledků, které jim pomohly k olympijské účasti. Sám jsem zvědavý, jak si v náročné soutěži povedou.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Benátky zažívají nápor turistů. Příští rok už bude vstup do centra za peníze

Do Benátek se před pondělním církevním svátkem Ferragosto vydalo téměř sto tisíc turistů. S fenoménem masového turismu se tak město na laguně potýká stejně jako před koronavirovou pandemií, poznamenala agentura APA.

Před svátkem, který je zároveň vrcholem období dovolených, v sobotu v Benátkách úřady napočítaly na 93 000 turistů. Bylo mezi nimi 75 000 cizinců, vyplývá z dat benátské koordinační a monitorovací centrály, která má k dispozici veškeré městské kamery.

Letošní léto je přitom poslední, kdy se mohou jednodenní turisté do historického centra dostat bez vstupného, které bude zavedeno v příštím roce. Turisté, kteří žijí mimo region Benátsko a nehodlají ve městě přespat, si pak budou vstup do historického města rezervovat na internetu. Lidé, kteří se objednají dlouho dopředu, mají dostat slevu.

Podle toho, který den se do Benátek vydají, budou platit za vstup do města tři až deset eur (73 až 244 korun). Rezervační systém má být otestován už v příštích týdnech.

Benátská radnice zatím nechystá stanovit denní limit počtu turistů, ale chce příliv návštěvníků regulovat. V některé dny bývá ve městě na laguně přes 100 000 turistů.

Svátek Ferragosto, který je v Itálii dnem pracovního volna, zavedl v roce 18 před naším letopočtem císař Augustus, a připomínal ukončení sklizně první srpnový den. V křesťanské éře byly oslavy posunuty na polovinu měsíce a spojeny se svátkem Nanebevzetí Panny Marie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy