Chtěl bych jet rychleji, ale nejde to. Už jsem víc manažer než sportovec, směje se Bauer

Jaroslav Pešta Jaroslav Pešta
24. 1. 2018 14:58
Od Nagana v roce 1998 nevynechal běžec na lyžích Lukáš Bauer ani jednu zimní olympiádu. Chybět bude trojnásobný medailista z her až nyní v Pchjongčchangu. Loni v březnu totiž dvojnásobný vicemistr světa a vítěz tuctu závodů Světového poháru ukončil reprezentační kariéru. V té době se už tři roky věnoval především svému týmu v dálkových bězích. "Už tenkrát jsem byl víc manažer než sportovec. Ale tato činnost mě baví a těší mě výborné výsledky mých svěřenců," řekl Bauer v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Lukáš Bauer
Lukáš Bauer | Foto: Svaz lyžařů ČR (ext.), Miloslav Lubas

Nelitujete toho, že jste ještě ten jeden rok do olympiády v Jižní Koreji nevydržel?

Je pravda, že letošní olympiáda bude po dlouhé době první, které se nezúčastním. Po dvaceti reprezentačních letech jsem si však řekl, že všechno má svůj konec. Chtěl jsem také konečně víc času věnovat rodině, což se však s ohledem na moji činnost v dálkových bězích moc nepovedlo…

Váš život se tedy moc nezměnil?

Je to tak. Už v posledních třech sezonách jsem svoji reprezentační kariéru kombinoval s vedením dálkového týmu, kterému od loňského dubna můžu věnovat víc pozornosti. Zároveň však chci pořád závodit, ale na potřebný trénink je podstatně méně času.

Jak jste spokojený se svou prací manažera?

Moc mě těší, že se mi daří zajistit pro tým všechno, co potřebuje, aby moji svěřenci mohli úspěšně bojovat se špičkovými soupeři. Především Kateřina Smutná a Rus Černousov to svými výsledky neustále dokazují. Jsem taky rád, že se začínají prosazovat i mladí lyžaři.

Jak velký je vlastně váš současný tým?

Je to mezinárodní tým a včetně mě ho tvoří sedm závodníků. Kromě Čechů jsou v něm Rus, Francouz, Australanka a do předepsaného limitu deseti běžců ho pravděpodobně brzy rozšíří ještě Němci. Dalších přibližně deset lidí, hlavně servismanů, pak tvoří realizační skupinu. Celá činnost je dost náročná, ale jsem spokojen s dobrými výsledky.

O moje výsledky už tolik nejde

Říkáte, že jste víc manažerem, přesto stále závodíte. Jak se daří vám?

Zúčastnil jsem se čtyř z dosavadních pěti závodů a musím přiznat, že bych si přál, aby se mi dařilo víc. Moje dlouhá kariéra mi prozradila, že bez pořádného tréninku a štěstí to nejde. Času na přípravu moc nemám, ale na start každého závodu jdu s přáním podat co nejlepší výkon. Na trati si pak říkám, že by to chtělo jet rychleji, ale ono to nejde. (úsměv)

Štve vás to?

Mojí hlavní motivací je zajistit mému týmu stoprocentní podmínky, než abych já dojel mezi nejlepšími. Spokojenost mi přináší hlavně přední pozice některého z členů mého týmu a zlost na moje vlastní vystoupení ustupuje do pozadí.

Kolik závodů vás v této sezoně ještě čeká?

Až do poloviny dubna ve střední a severní Evropě ještě sedm. Jejich délka se pohybuje od 35 kilometrů až do 90 kilometrů, což je specialita legendárního Vasova běhu. Je mezi nimi 18. února také Jizerská padesátka, což je v domácím prostředí pro české lyžaře, diváky i partnery výjimečný závod.

S jakými ambicemi do něho půjdete?

Zahraniční konkurence z 27 států bude velká, hlavně v kategorii žen. Přesto bych byl moc rád, kdyby se čeští závodníci ukázali v dobrém světle a Katka Smutná by zopakovala loňské prvenství. Také já bych chtěl patřit do té lepší společnosti. Jinak snad ještě stojí za zmínku, že regenerace po těchto dálkových bězích je mnohem náročnější než třeba po závodech na 15 kilometrů, což byla moje oblíbená trať.

Pojďme ještě k olympiádě, kterou tentokrát prožijete v roli diváka. Jak vidíte šance českých běžců v Koreji?

Nejvíc mě těší výkony i výsledky Petry Novákové, která by se mohla protlačit do elitní desítky. Naopak Martin Jakš zatím nepředvedl to, na co má. Další tři běžci - Petr Knop, Michal Novák a Kateřina Beroušková - jsou ještě mladí závodníci, pro které by start na hrách měl být hlavně studnicí zkušeností. Poznají, co všechno je potřeba udělat, aby byli schopni uspět i v náročných soutěžích. Olympiáda se pro ně stane obrovskou školou a bude záležet jen na nich, jak získané poznatky využijí. Pokud by lyžařský svaz získal ještě jedno volné místo, tak bych doporučoval ho obsadit Bárou Havlíčkovou. Je to velký talent s nadějí zařadit se do světové špičky, ale čeká ji ještě hodně dlouhá cesta. Účast na olympiádě by pro ni byla velice užitečná.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Australská znakařka McKeownová překonala světový rekord

Devatenáctiletá australská plavkyně Kaylee McKeownová překonala na národním šampionátu v krátkém bazénu světový rekord. Znakařskou dvoustovku zvládla za 1:58,94 a předchozí maximum maďarské hvězdy Katinky Hosszúové z roku 2014 vylepšila o 29 setin sekundy.

Australští plavci přitom kvůli koronavirové pandemii soutěží o tituly na dálku. Simultánně se závodí v Brisbane, Sydney, Melbourne, Perthu a Hobartu.

"V krátkém bazénu moc často neplaveme, takže mě rekord hodně překvapil," citovala agentura Reuters McKeownovou, čtyřnásobnou medailistku z předloňské olympiády mládeže. Mezi dospělými už na MS vybojovala tři stříbra, nyní se zařadila i mezi favoritky odložených olympijských her v Tokiu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy