Překonal rakovinu. Teď bude českým vlajkonošem na OH

ČTK Sport ČTK, Sport
3. 7. 2012 12:16
Šestadvacetiletý reprezentant se vrátil k vrcholovému sportu poté, co se dokázal loni vyléčit z rakoviny.
Foto: www.czechbadminton.cz

Praha - Badmintonista Petr Koukal bude vlajkonošem české výpravy při slavnostním zahájení olympijských her v Londýně.

Šestadvacetiletý reprezentant se vrátil k vrcholovému sportu poté, co se dokázal loni vyléčit z rakoviny.

Jméno vlajkonoše dnes oznámili zástupci Českého olympijského výboru. Londýnské hry začnou 27. července.

Před dvěma lety bojoval s rakovinou

"Je to pro mě obrovská pocta. Byla by to pocta pro všechny sportovce," prohlásil Koukal, který se o nominaci dozvěděl minulý týden ve čtvrtek. "Kdyby mi někdo řekl před dvěma lety, kdy mi oznámili diagnózu, že ponesu vlajku v Londýně..." vzpomínal Koukal na zdrcující slova lékařů o rakovině varlat.

Tehdy ani netušil, jestli se vůbec bude moci vrátit ke sportu. "Ale hry v Londýně pro mě byly obrovská motivace pro návrat do sportovního života," prohlásil Koukal, který na olympijských hrách startoval i před čtyřmi roky v Pekingu.

ČOV chtěl poukázat na další význam sportu

ČOV vždy oznamoval jméno vlajkonoše až těsně před zahájením olympiády, tentokrát ale udělal výjimku. "Touto volbou jsme chtěli ukázat i na další význam sportu, který může pomoci i v těžkých životních situacích," řekl dnes šéf české mise v Londýně František Dvořák. Ten od Koukala vzápětí dostal ke kulatému jubileu badmintonovou raketu.

Na poslední zimní olympiádě ve Vancouveru nesl vlajku hokejista Jaromír Jágr, před čtyřmi lety na letních hrách v Pekingu se stejné cti dostalo kajakářce Štěpánce Hilgertové.

Ta byla vlajkonoškou české výpravy jako druhá žena v historii po rychlobruslařce Martině Sáblíkové, která byla vybrána pro hry v Turíně v roce 2006.

Přehled českých a čs. vlajkonošů na letních olympijských hrách:

1920 (Antverpy) - Václav Vohralík, atletika

1924 (Paříž) - František Janda-Suk, atletika

1928 (Amsterodam) - Josef Effenberg, sportovní gymnastika

1932 (Los Angeles) - žádný vlajkonoš

1936 (Berlín) - Josef Klapuch, zápas

1948 (Londýn) - Ladislav Trpkoš, basketbal

1952 (Helsinky) - Vít Matlocha, sportovní gymnastika

1956 (Melbourne) - Zdeněk Růžička, sportovní gymnastika

1960 (Řím) - Jiří Kormaník, zápas

1964 (Tokio) - Karel Klečka, sportovní gymnastika

1968 (Mexico City) - Bohumil Golián, volejbal

1972 (Mnichov) - Ludvík Daněk, atletika

1976 (Montreal) - Ludvík Daněk, atletika

1980 (Moskva) - Imrich Bugár, atletika

1984 (Los Angeles) - bez účasti Československa

1988 (Soul) - Imrich Bugár, atletika

1992 (Barcelona) - Jozef Lohyňa, zápas

1996 (Atlanta) - Václav Chalupa, veslování

2000 (Sydney) - Martin Doktor, rychlostní kanoistika

2004 (Atény) - Květoslav Svoboda, plavání

2008 (Peking) - Štěpánka Hilgertová, vodní slalom

2012 (Londýn) - Petr Koukal, badminton

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Běloruská atletka Kryscina Cimanouská, která po konfliktu s vedením výpravy opustila olympijské hry v Tokiu, přistála na Varšavském letišti. Informovala o tom agentura Reuters. Atletka cestovala do Polska z Tokia přes Vídeň. Vracet do vlasti se nehodlá, v dějišti olympijských her požádala o polské humanitární vízum a je v péči polských diplomatů.

Podle serveru Flightradar24 odstartoval pravidelný let aerolinek LOT z Vídně do Varšavy zhruba v 19:20, v polském hlavním městě by tak měl přistával před půl devátou hodinou večerní.

Po odpoledním příletu do Vídně čekalo podle agentury AFP na Cimanouskou zvláštní vozidlo, které ji dopravilo mimo zraky čekajících novinářů. Na navazující let do polské metropole čekala ve zvláštním salónku pro VIP klientelu, uvedla agentura APA. Vyjádření médiím nedala.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 13 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy