Praha – V kolotoči prvních nominací na zářijový Světový pohár trochu vyšuměla mnohem podstatnější informace. Představitelé NHL potvrdili, že prestižní akci chtějí pořádat pravidelně. Další sešlost největších hvězd plánují na rok 2020. Vážně tedy hrozí, že olympijské turnaje budou po čase znovu bez nejlepších hokejistů a svou úrovní klesnou až za mistrovství světa.
"S účastí hráčů NHL na olympiádě je spojena celá řada problémů, které ale nesouvisejí se Světovým pohárem. Obě události posuzujeme zvlášť," uklidňuje Bill Daly, zástupce komisaře NHL.
Mnozí ale smýšlejí jinak. Patří mezi ně i Martin Ručinský, budoucí generální manažer české reprezentace: "Pokud NHL uvolní hráče na olympiádu, nemá smysl dělat Světový pohár, protože ty dva podniky by si lezly do zelí."
Ano, historie ukazuje, že obě akce spolu přímo souvisejí. Když Kanada po nástupu Sovětského svazu v 50. letech postupně přestávala dominovat mezinárodnímu hokeji, musela si nadále vystačit s amatéry, jelikož start profesionálů tehdy neumožňovala pravidla. A protože do regulí nikdo zasáhnout nechtěl, Kanaďané natruc odstartovali bojkot světových šampionátů i olympiády. Zároveň začali hledat vlastní cesty, jak zápolit s ostatními.
Od Série století k Naganu
Hráz odloučení v roce 1972 částečně protrhla slavná Série století, při níž kanadští profesionálové v osmi kláních těsně porazili Sověty. Ti vystupovali jako amatéři, přestože hokeji mnohdy obětovali víc než hráči NHL. Jelikož to platilo i o dalších "amatérských" reprezentacích včetně Československa, nabízelo se uspořádat setkání těch nejlepších bez nesmyslných pravidel.
Tak se v roce 1976 zrodil Kanadský pohár (předchůdce toho Světového), který exkluzivně nabízel soupeření největších hvězd z celého světa každé tři nebo čtyři roky.
Mezinárodní hokejová federace (IIHF) sice mezitím přestala trvat na amatérském statusu hráčů, přesto mistrovství světa nerozkvetlo v nejprestižnější akci. Stejně jako dnes se ho účastnili pouze ti, kteří v NHL nepostoupili do play off. A olympijské hry? Kvůli nim se zámořský kolos nehodlal zastavit v půlce základní části.
Až do památného Nagana, kde každá reprezentace ukázala nejsilnější mančaft. Olympiáda v tu chvíli de facto přebrala funkci Světového poháru, který se za posledních 12 let konal jedinkrát.
Teď zámořští představitelé hodlají prestiž svého podniku oprášit. Už diskutují, jak by mohl vypadat v roce 2020. Oproti letošku se ho nemají zúčastnit nestandardní mužstva (výběr Evropy, Severní Amerika do 23 let), nýbrž národní týmy, které úspěšně projdou kvalifikací. Opět by se mělo hrát před začátkem sezony, byť padl i názor, že lepší bude termín v průběhu základní části.
Ovečkin pojede i bez dovolení
Když ale přijde řeč na olympiádu, jsou zástupci slavné soutěže méně výřeční. Zatím ohlásili jen to, že o případném uvolnění hráčů do Pchjongčchangu začnou vážně diskutovat teprve po letní olympiádě v Riu. Definitivní rozhodnutí tak nejspíš padne až po zářijovém Světovém poháru. Pokud akce v Torontu přinese úspěch, olympiáda to může odskákat.
Ačkoliv je Mezinárodní hokejová federace při jednáních ve slabší pozici, počíná si chytře. Po NHL chce, aby o účasti svých hvězd rozhodla u obou příštích olympiád naráz. Tedy i u Pekingu 2022, který zámořské soutěži nabízí zajímavý čínský trh.
IIHF má oporu i v hokejistech, kteří na olympijské hry chtějí. Například ruský snajpr Alexandr Ovečkin prohlásil, že do Pchjongčchangu pojede bez ohledu na názor svého chlebodárce ve Washingtonu.
Uvidí fanoušci v příštích letech nejlepší hráče na olympiádě, jak tomu je od roku 1998, nebo si Světový pohár vezme svůj lesk zpět? V úvahu připadá i možnost, že oba podniky si – jak říká Martin Ručinský – polezou do zelí.
