Pohled na počet obyvatel obou zemí je neúprosný. Česká republika má populaci zhruba na 10,5 milionu, její soused o pět milionů méně.

Ovšem abyste dostali číslo české olympijské výpravy, musíte počet reprezentantů Slovenska vynásobit hned čtyřikrát. 

To je rozdíl, který bije do očí, a hlavně jde o další pokles. Zatímco v Tokiu se bilo o medaile 41 Slováků, nyní odlétá 28 sportovců. 

"Máme obrovské problémy. Na počet kvalifikovaných sportovců jsou navázané všechny benefity, služby a privilegia pro výpravu. Snížily se nám tedy počty členů realizačního týmu, poskytnutých aut i prostor ve vesnici," cituje web olympic.sk šéfa slovenské výpravy Romana Bučka.

"Někteří trenéři se tak dostanou ke svým svěřencům jen na trénincích, protože nemají plnohodnotné akreditace," upozornil.

Podle něho je klesající křivka reprezentantů hluboko zakořeněná už v práci s dětmi, ve výchově a celkově v přístupu ke sportu v zemi.

"V průměru máme dvě hodiny tělesné výchovy týdně, což je ve srovnání s mnoha jinými zeměmi málo. Vrcholový sport klade na sportovce, trenéry i na lidi kolem sportovce obrovské nároky. Zřejmě je u nás mnozí nejsou ochotni či schopni snášet," myslí si bývalý kajakář.

Podle něj je na Slovensku i málo sportovišť, kde by se vrcholoví závodníci mohli připravovat. A země prý upírá malou pozornost na duální kariéru.

"Mnozí rodiče, kteří přivedou dítě ke sportu, tím pádem vůbec netouží, aby se mu věnovalo na vrcholné úrovni," dodal Buček.

Ten i tak věří, že Slovensko má i mezi 28 nadějemi velká jména, která by mohla získat některou z medailí. 

Asi největší chloubou slovenské výpravy je střelkyně Zuzana Rehák Štefečeková, trojnásobná olympijská medailistka a obhájkyně zlata v trapu.

Tradičně je velký tlak na vodní slalomáře a také na zápasníka Tajmuraze Salkazanova, který je původem Rus, ale od roku 2018 reprezentuje Slovensko. Ten má na kontě už tři medaile z mistrovství světa a dvě zlata z mistrovství Evropy.