Paříž 1900
Vynález diskařské otočky
Na jaře 1897 se František Janda - Suk dostal k disku, dovezenému z Paříže a stále koumal nad obrázky Myronova Diskobola. Nešlo mu do hlavy postavení nohou, které neodpovídalo v té době užívanému způsobu hodu z místa s opakovanými nášvihy. Zkoušel poloviční rotaci, pak přidal celou - a světový vynález, diskařská otočka, - byl na světě! V březnu 1898 s ním hodil evropský rekord 34,53 metru, na olympiádě vyhrál Maďar Rezsö Bauer (36,04 m), František Janda - Suk hodil o 90 centimetrů méně a skončil druhý. V Paříži se neudělovaly medaile, náš borec dostal dřevěný kalendářík na psací stůl, který je uložen jako naše nejstarší olympijská relikvie v sídle Českého olympijského výboru na Vinohradech.
Utajený olympijský vítěz ve veslování
Holandské lodě - dvojku a osmu - měl ve finále kormidlovat Dr. Hermanus Gerardus Brockmann. Protože oba závody šly bezprostředně po sobě, vybral si osmu a jeho krajané na dvojce Francois Antoine Brandt a Roelof Klein narychlo posadili ke kormidlu ani ne desetiletého pařížského kluka. Rychle mu vysvětlili funkci kormidla, vyjeli na start. V cíli byli o dvě desetiny vteřiny před francouzskou dvojkou první, s lehoučkým kormidelníkem se stačili vyfotografovat (fotografie existuje v olympijských publikacích a patrně nejmladší olympijský vítěz je na ní svým partnerům z posádky ani ne po prsa), leč nikdo se malého hrdiny nezeptal na jméno a ten následně zmizel v davu přihlížejících. Jméno tohoto olympijského vítěze už zůstane věčným tajemstvím…
Stockholm 1912
Nejdelší zápas historie
Podle tehdejších pravidel musel být duel mezi zápasníky rozhodnut vítězstvím na lopatky. Souboj mezi Rusem Martinem Kleinem a Finem Alfredem Asikainenem ve váze do 75 kilogramů začal brzy dopoledne na zápasišti přímo před hlavní tribunou stadiónu. Po hodině měli borci tříminutovou přestávku, pak jim pauzy rozhodčí zkrátili na minutu a po osmihodinovém úsilí jim chvíle na oddech zrušili úplně! Až po jedenácti hodinách vyhrál Klein, byl ale tak vyčerpán, že nemohl nastoupit druhý den do finálového souboje.
Amsterodam 1928
Olympijský oheň
Poprvé v historii olympiád byl při slavnostním zahájení her zapalován oheň - ještě bez předchozí štafety z řecké Olympie. Ta byla připravena až pro Berlín 1936.
Poprvé bez Coubertina
V Amsterodamu poprvé chyběl Pierre de Coubertin. Pořadatelům se omluvil pro nemoc, ale zákulisní informace hovořily o tom, že nesouhlasí s názory nového vedení MOV.
Berlín 1936
Olympijský oheň
Poprvé byla organizována štafeta pochodně z řecké Olympie do dějiště her, poprvé - a zatím také naposledy - trasa štafety vedla přes naše území. Vedla přes Jindřichův Hradec, Tábor, Benešov, Prahu, Terezín a Teplice v délce 282 kilometrů, v Sezimově Ústí ji pozdravil i prezident Dr. Edvard Beneš.