Rychlý Bianchi obětoval snu závodit za Ferrari i svůj život

Radek Vičík Radek Vičík
18. 7. 2015 9:40
Jules Bianchi, který včera zemřel na následky vážného poranění hlavy utrpěného loni v Suzuce, patřil k největším talentům současné formule 1.
Jules BIanchi (1989 - 2015).
Jules BIanchi (1989 - 2015). | Foto: Marussia F1 Team

Praha - Jules Bianchi, který dnes ve věku 25 let podlehl vážnému poranění hlavy, jež utrpěl loni ve Velké ceně Japonska v Suzuce (více čtěte ZDE a ZDE), patřil k největším talentům současné formule 1 a byl velkou nadějí Francie čekající na titul šampiona marně od roku 1993.

Nadějný jezdec byl několik let v péči Ferrari a byla to právě italská značka, která mu v roce 2014 zajistila místo v týmu Marussia. Jezdec tak začal kariéru v F1 podobně, jako před 13 lety Fernando Alonso, jenž první sezonu odjel ve slabém Minardi.

Rychlá rodina z Nice

"Určitě se cítím připraven na to přejít do Ferrari. Pracuji na tom od roku 2009, kdy jsem vstoupil do jeho akademie. Připadá mi to jako logický krok," rozpovídal se o své touze jezdit za Scuderii Ferrari ambiciózní Bianchi v Suzuce pouhé tři dny před fatální havárií.

Rodák z Nice má rychlost v genech. Jeho děda Mauro Bianchi byl třikrát mistrem světa v kategorii GT, prastrýc Lucien Bianchi v roce 1968 vyhrál závod 24 hodin v Le Mans a také stál na stupních vítězů monacké Grand Prix formule 1.

Zatímco dnes se do F1 hrnou už sedmnáctiletí mladíci, Francouz nic neuspěchal a do formulového závodění přešel z motokár až v osmnácti. Ale pak to byl úspěch za úspěchem. Hned v prvním roce vyhrál francouzskou Formuli Renault 2.0, pak prestižní závod Masters Formule 3 v belgickém Zolderu.

Místo titulu rozbitý monopost

V roce 2009 se stal šampionem Eurosérie Formule 3, kde porazil i své budoucí soupeře z F1 Valtteriho Bottase a Estebana Guttiéreze. To už byl pod křídly Ferrari a v následujících dvou sezonách obsadil třetí místo v GP2.

V Maranellu si rychle všimli Francouzovy rychlosti, proto byl už v sezoně 2011 testovacím pilotem Scuderie. O rok později byl blízko dalšího životního triumfu. Jenže v úplně poslední jízdě Světové série Renault ho rival v boji o titul Robin Frijns vystrčil z trati a poslal do ochranných bariér.

Bianchi tehdy tuto podle svého mínění obrovskou nespravedlnost špatně nesl: "Moje verze příběhu je jednoduchá. Prostě mě vytlačil z trati. Musí se naučit prohrávat, a ne to řešit tímhle způsobem," řekl v listopadu 2012 v Barceloně po rozhodujícím závodě.

První body z monackého knížectví

Jenže budoucnost se ukázala jako spravedlivá. Zatímco Frijns se už třetí rok přes pozici náhradníka Sauberu a Caterhamu marně snaží dostat do F1, Bianchi dostal už předloni od Ferrari jako na zlatém podnose sedačku u Marussie. Ostatně od roku 2014 dostává ruský tým motory právě z Maranella.

Bianchi pravidelně zastiňoval svého kolegu Maxe Chiltona a stačil se už zapsat do krátké historie svého zaměstnavatele. Je to totiž právě tento francouzský pilot, který za šest let existence týmu (když k tomu připočteme i jeho předchozí reinkarnaci Virgin a současný tým Manor Marussia) vybojoval loni v květnu vůbec první a stále jediné body.

Stalo se tak v Monaku, kde Bianchi dojel na devátém místě. Tyto dva body stačí na to, aby se Marussia udržela v Poháru konstruktérů na devátém místě před "nulovými" Sauberem a Caterhamem.

"Zlepšujeme se krůček po krůčku. Auto bylo lépe nastavené, takže se mi dnes i lépe řídilo. Jsme na hraně, ale i tak jsme bodovali s notnou dávkou štěstí," řekl Bianchi v monackém cíli.

Nešťastná shoda japonských okolností

Tu svoji nejtěžší bitvu ale sympatický Francouz prohrál. Po devíti měsících v kómatu, z něhož se nikdy neprobral, ho dnes lékaři prohlásili za mrtvého.

Fatální zranění způsobila srážka jeho Marussie s s jeřábem odtahujícím rozbitý monopost Sauber Adriana Sutila, jenž na mokré trati o kolo dřív havaroval na tom samém místě.

Amatérské záběry potvrzují, že k těžkému poranění závodníkovy hlavy došlo proto, že se nízká formule doslova zasunula pod stroj na vysokých kolech.

Bianchi dostal na mokré trati smyk v rychlosti 202 km/h a jak je vidět na záznamu, k ochranným bariérám se přiřítil v plné rychlosti. K závodníkově smůle trefil neřiditelný stroj přímo jeřáb. Náraz byl tak silný, že formule těžký stroj nadzvedla a o kus posunula. Při srážce navíc z jeřábu spadl zavěšený Sauber.

Vzhledem k úmrtí Julese Bianchiho zde video přímo nezobrazujeme. Pokud ho chcete vidět a jste si vědomi, že znázorňuje situaci, která může některé čtenáře rozrušit, klikněte na tento odkaz.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Ve Strakonicích kvůli Ústavnímu soudu opakovaly volby. Původní vítěz ještě posílil

Opakované obecní volby ve Strakonicích vyhrálo hnutí Strakonická Veřejnost. Získalo 64,72 procenta hlasů, což znamená 17 mandátů v 21členném zastupitelstvu. Strakonická Veřejnost tak ještě zvýraznila své vítězství v porovnání s řádnými volbami v říjnu 2018.

Tehdy ji podpořilo 51,1 procenta voličů. Jeden z neúspěšných kandidátů Karel Jánský (Změna pro Strakonice) ale podal stížnost, že v radničním zpravodaji, na výlepových plochách i sloupech lamp byla Strakonická Veřejnost zvýhodněna. Ústavní soud nakonec rozhodl, že se volby zopakují.

Do zastupitelstva se kromě Strakonické Veřejnosti dostaly ještě dva subjekty. 3Koalice pro silné Strakonice získala tři a Jihočeši 2012 jeden mandát. Volební účast činila 48 procent. V opakovaných volbách usilovalo o podporu deset subjektů. Poprvé kandidovalo i hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího. Podpořilo jej 3,32 procenta voličů.

Další zprávy