Vřeštící klaksony i nové brzdy. Lacko na mosteckém okruhu krotí divokého bulteriéra

I když na první pohled vypadá nová Buggyra stejně, pod plasty se skrývá zcela nový "vnitřek".
Předloňský šampion vyhlíží do nového ročníku mistrovství Evropy tahačů na okruzích s nadějí, i když první krůčky s novým strojem nejsou snadné.
"Jezdíme po okruhu, rychle a dokola," nepřišel 34letý pilot o svůj příslovečný humor. Pak ale s vážnější tváří dodal: "Je to rozjezd sezony, musíme si na sebe s autem zvyknout."
Je na co, protože vůz označený zkratkou "VK 50" je něco úplně jiného, než dosavadní "Fat Fox".
Mimochodem, písmena VK iniciály legendárního konstruktéra Václava Krále, který právě před padesáti lety představil první vůz tehdy ještě pod názvem Baghira. Značku později koupil majitel roudnického týmu Martin Koloc a upravil ji do současné podoby Buggyra.
Foto: Buggyra
Radek Vičík Radek Vičík, Buggyra
17. 4. 2019 13:30
Podívejte se na fotografie z testů týmu Bugygra, který na mosteckém autodromu připravuje vozy před novou sezonou ME tahačů na okruzích. Je to zároveň první "vyjížďka" nového speciálu VK 50, s nímž bude Adam Lacko bojovat o svůj druhý titul kontinentálního šampiona.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy