reklama
 
 

Španělé vládnou motocyklovému světu krize nekrize

22. 10. 2013 12:00
Úspěch španělských závodníků ve všech třídách světového šampionátu je jen logickým vyústěním toho, jak na Pyrenejském poloostrovu pracují s mladými jezdci

Praha - Když v roce 2010 vyhráli Španělé poprvé v historii všechny tři tituly mistrů světa silničních motocyklů, vypadalo to jako velká senzace.

Jenže úspěch ve vyšších třídách byl jen logickým vyústěním toho, jak na Pyrenejském poloostrovu pracují s mladými jezdci. A letos se titulový hattrick nejspíš zopakuje.

Už jen devět statečných

V reálné hře o korunu šampiona tříd MotoGP, Moto2 a Moto3 je dohromady devět jezdců. Osm z nich má pas Španělského království. Ten devátý, Scott Redding, je sice poddaným Jejího Veličenstva královny Alžběty II., ale v sobotu si v kvalifikaci zranil ruku, nedělní GP Austrálie vynechal a z boje o titul tak nejspíš vypadl.

Ať už chtějí být mistrem světa 17lety Álex Rins, o tři roky starší Marc Márquez nebo 28letý „veterán“ Dani Pedrosa, všichni mají jedno společné. Prošli ve světě ojedinělým systémem výchovy motocyklových talentů včetně jinde nevídaně obsazeného národního mistrovství třídy Moto3. O Moto2 ani nemluvě – tuto třídu žádný jiný národní šampionát samostatně ani nevypisuje.

Španělské úspěchy v nejnižších patrech světového šampionátu nejsou žádnou novinkou. Už čtyři desítky let byli jezdci s červeno-žlutou vlajkou vládci tříd do 50, 80 nebo 125 ccm, teď řádí i v Moto3. Ale až v posledních letech dokázali ovládnout i světovou elitu.

Zaklínadlo zvané CEV

Od roku 2002 se jen jednou stalo, že ani jeden z mistrů světa nebyl ze Španělska, loni byli dva, před dvěma lety všichni tři. Co stojí za takovým boomem závodění v zemi, kterou už léta zmítá ekonomická krize?

Kouzelné zaklínadlo se jmenuje CEV. Tato tři písmena znamenají Campeonato de Espaňa de Velocidad, tedy mistrovství Španělska silničních motocyklů. Když v roce 1998 převzala jeho pořádání promotérská organice MotoGP Dorna, ani ti největší optimisté zřejmě netušili, že se zrodila legenda. Jenže promyšlený systém podpory mladých jezdců spojený s bohatým a vyrovnaným jezdeckým polem přinesl brzy úspěch.

Za patnáct sezon se na startovní listině stále prestižnějšího španělského šampionátu objevily přes dva tisíce jezdců z více než třiceti zemí. Samozřejmě ani čeští závodníci nemohli chybět. Letos sice tuzemský zástupce na startovním roštu nestál, ale dříve zde působili například současný jezdec MotoGP Lukáš Pešek nebo občasný účastník závodů Moto3 Miroslav Popov.

Co je pro gloriolu CEV mnohem důležitější, hned patnáct mistrů světa má ve svém curriculum vitae alespoň jednu sezonu ve Španělsku. A nemyslete si, nejde jen o Španěly. Ano, touto „školou života“ prošli Márquez, Pedrosa nebo Jorge Lorenzo, ale také Stefan Bradl z Německa, Ital Andrea Dovizioso, Mike de Meglio z Francie nebo nyní už „odpočívající“ Australan Casey Stoner.

„Byla to obrovská škola. Díky tomu jsem se v našlapaném poli stopětadvacítek v mistrovství světa dokázal okamžitě orientovat,“ řekl Lorenzo, který v CEV závodil ve věku, ve kterém by u nás ještě ani nedostal občanský průkaz.

Ve Španělsku závodili skoro všichni

Ještě vám to nestačí? Tak zkusíme jinou statistiku: ze stálých účastníků třídy MotoGP, Moto2 a Moto3 jich CEV prošly víc než dvě třetiny. Největší zastoupení je samozřejmě v Moto3, ale také z absolutní elity se po španělských okruzích, jako například Alcaniz, Albacete nebo Navarra, se proháněla dobrá polovička.

„Španělský zázrak““ ovšem není jen CEV. Pokud dojde na výchovu mladých jezdců, nesmíme zapomenout bývalého výborného závodníka Alberta Puige. Tento Španěl po nuceném konci kariéry sehnal v roce 1999 pro závodnické naděje slušné zabezpečení od Telefoniky v podobě tříletého programu. Z 600 zájemců vybral 25 jmen a ti se utkali v novém seriálu shodných motocyklů o objemu 125 ccm.

Mladíci dostávají křídla

Z nich si vybral čtyři závodníky, o kterých si myslel, že mají největší šanci upět. Jméno Raul Jara už dnes asi nikomu nic neřekne, ale Joan Olive byl v letech 2007 až 2010 vždy v Top 10 stopětadvacítek. Jenže přechod do Moto2 mu moc nevyšel a teď dělá testovacího jezdce pro KTM. Pak tu ovšem máme dva borce, o jejichž kvalitách nelze diskutovat: součástí Puigova tréninkového programu byli budoucí mistři světa: Pedrosa a Tony Elias.

Konečným výsledkem Španělova snažení ale  nebyly jen tyhle dvě hvězdy. V roce 2007 díky Puigovi vznikl globální Red Bull Rookies Cup, který se jezdí na identických motocyklech v rámci některých závodů MS silničních motocyklů. Včetně brněnské Grand Prix.

Masarykův okruh ale není jedinou českou stopou v tomto seriálu a vůbec celém španělském motocyklovém příběhu.  V roce 2009 Red Bull Rookies Cup vyhrál Jakub Kornfeil a letos další velký talent Karel Hanika. Ze „španělské vlny“ tak překvapivě může hodně vytěžit i česká motocyklová škola.

autor: Radek Vičík | 22. 10. 2013 12:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama