Buenos Aires - Plná radostných i smutných příběhů. To byla letošní Rallye Dakar, která po roční odmlce opět bavila fanoušky i samotné závodníky. Nevrátila se ale do Afriky, kvůli bezpečnosti ji pořadatelé přesunuli do Jižní Ameriky.
Právě změna prostředí přinesla možná ještě větší zájem mezi veřejností.
Všechny zajímalo: Co se stane na téměř deseti tisících kilometrech, když na motoristické nadšence nečeká jen písek, ale také pampy, (ne)vyschlá říční koryta, skály a hory? Odpověď přinesl až samotný průběh rallye.
Čtěte dále: Macháček vyhrál na čtyřkolce Dakar. Už popáté
Ti, kterým se nedařilo, hovořili o extrémním, ba i šíleném závodě. A naopak posádky, jimž se povedlo dojet a ještě se slušně umístit, používaly pro jihoamerickou akci samá superlativa.
Kdo ale už nemohl nic říct, byl Francouz Pascal Terry. Motocyklista byl nejprve pohřešován a po více než dvou dnech jej nalezli ve stavu, kdy mu nemohl nikdo pomoci. Během závodu zemřeli kvůli nehodě také dva civilisté.
Mnoho dalších účastníků potom končilo v nemocnicích po Argentině a Chile, v závislosti na místě, kudy vedla etapa.
Čtěte více: Hrozná etapa. Loprais s problémy, Tomeček v nemocnici
Vyhrál první Afričan. A zrovna mimo Afriku
Ovšem nezapomene se hlavně na vítěze a zřejmě v nejvíce sledované kategorii automobilů se jím stal Giniel de Villiers.
A to je příběh první: Dakar ještě nikdy neměl vítěze z afrického kontinentu. Až nyní. Jihoafričan de Villiers konečně vystoupil na nejvyšší stupeň, když využil zaváhání Carlose Sainze, svého kolegy z Volkswagenu, který spadl do rokle.
Jaký paradox.
První Afričan, který kdy vyhrál slavnou rallye, ale triumfoval v Jižní Americe.
"Nic podobného jsem ještě nikdy necítil. Je to neuvěřitelné. Byl jsem hodně nervózní, před cílem jsem už odpočítaval, kolik kilometrů ještě zbývá," prohlásil Giniel de Villiers.
Vypadalo to, že Volkswagenu zajistí vítězství známější Sainz, ale ten měl zase smůlu. A tak sedm let dlouhou nadvládu Mitsubishi přerušil jiný pilot upraveného Touaregu.
Jiný příběh? Motocyklista Esteve Pujol před skoro dvěma roky při jedné soutěži ve Španělsku vážně havaroval. Ochrnul, ale snu opět (pojednadvacáté) startovat na Dakaru se nevzdal.
Na startu v Buenos Aires se posadil do automobilu a podařilo se mu dojet, z čehož měl obrovskou radost. Bylo z toho 81. místo a vůbec nebylo důležité, že na vítěze ztratil více než 284 hodin (přes dvě stě hodin kvůli penalizacím).
České fanoušky zajímaly jako obvykle kamiony
Podobnou smůlu jako Sainz měla i česká naděje v kamionech. Aleš Loprais, řidič Tatra teamu, už od začátku marně vyzýval štěstěnu, aby mu trochu pomohla.
Nejdříve přišel problém se spojkou, poté zase potíže s chladičem.
Neuvěřitelných momentů, jako když domorodci nabídli posádce zřejmě kravský trus, by se našlo mnohem více. Více však (a nejen Tatru) iritovali pořadatelé, kteří si doslova dělali pravidla na kolenou.
Přidávali, nebo naopak nedávali penalizace, měnili tratě, rušili etapy. A to zrovna v místech, kde si Češi věřili.
Byla to ale technika, která nakonec stála Lopraise a spol. umístění mezi nejlepšími šesti. Kamion se pár stovek kilometrů před cílem nedal opravit a byl konec všem nadějím.
"Odstoupit v poslední etapě je to nejhorší, co se může stát," komentoval Karel Loprais konec svého synovce Aleše, který dokončil třináctou etapu, ale do posledního čtrnáctého úseku již kvůli technickým problémům nenastoupil.
Čtěte dále: Loprais na Dakaru končí! Tatra vůbec neodstartovala
"Je to obrovský zážitek," uvedl Vojtěch Štajf, navigátor Aleše Lopraise z Tatra teamu, kterému se Dakar i přesto zalíbil.
Fanoušci spoléhali na tuto kategorii, ve které se Češi vždy objevovali mezi těmi nejlepší. Letos mohli alespoň zatleskat posádce Andrého de Azeveda, který řídil Tatru s mechanikem Jaromírem Martincem. Dojeli na šesté příčce.
Nejlepším českým zástupcem se ale stal Josef Macháček, který si s čtyřkolkou dojel pro celkový triumf. Výborným výsledkem je i sedmé místo Miroslava Zapletala mezi automobily. Původně kvůli licenci s maďarskou vlajkou, v cíli již ho vedou jako Čecha.
