reklama
 
 

Radost ze závodění vozím i domů, říká milovník afrického písku Tomeček

17. 1. 2019 15:50
"Proč se neusmíváte? V Africe jsem závodil s radostí a tu teď chci přinést i mezi vás," přivítal Tomáš Tomeček novináře na neformální tiskové konferenci po návratu ze soutěže Africa Eco Race. Pilot Tatry tak jen dokazuje, že závoděním v písečných dunách prostě žije.

V Africe závodí už čtvrt století, takže s "černým kontinentem" má velké zkušenosti. "Tam jsou lidé sice chudí, ale pořád se usmívají. My máme co jíst a pít, ale pořád koukáme jen do mobilů a vůbec si nepovídáme," dodal s tím, že Afrika za poslední dekády zažila mohutný rozvoj. "Je tam mnohem víc zeleně a města překotně rostou. Takové Maroko je už úplně bezpečné a doporučuju ho jako skvělou destinaci na dovolenou."

V Maroku ani dalších zemích, kam letošní ročník Africa Eco Race zavítal, však Tomeček na dovolené nebyl. Jako pilot kamionu podruhé zcela sám bez dalších členů posádky absolvoval více než 4000 závodních kilometrů.

"Další lidi mi v kabině nechybí. Nemám čas se tam nudit, navigaci jen tak tak stíhám. Čím dál tím víc obdivuju motocyklisty, jak při tom ještě dokážou držet balanc. Já většinou ani nečetl poznámky, celý roadbook jsem měl pomalovaný barevnýma fixama," uvedl.

Pouť pro hřídel dlouhá 3000 km

Letos ale Tomečka a jeho oranžovou Tatru 815 potkal vážný technický problém. V páté etapě se vůz s původním tatrováckým vzduchem chlazeným motorem zastavil, na vině byla ukroucená spojková hřídel. O tom, že v Kopřivnici dělají auta s výdrží, svědčí fakt, že to byla první vážná závada na tomto voze od roku 2005.

Ale co teď? Nakonec zafungovala vzájemnost pilotů Tatry a Tomečka zachránil díl z vozu Tatra 815, který už ve druhé etapě musel odstavit Petr Čapka. Byla to tak trochu akce "kulový blesk".

Tomečkův tým zajišťuje pořadatelům Africa Eco Race i servisní vozy, tak zvaná "baléčka". Z jedné z těchto osmsetpatnáctek si sympatický závodník po dohodě s organizátory půjčil životně důležitou součástku.

Pro druhou spojkovou hřídel se vydali dva čeští mechanici. Po cestě půjčeným osobním autem, s nímž ujeli celkem 3000 km, se s ní vrátili do bivaku. Tam prokletou tyčku namontovali do servisní tatrovky a vydali se znovu pomáhat závodníkům v problémech.

Kolegům a kamarádům pak pilot nezištnou pomoc oplatil o několik dní později. To měl problémy druhý vůz zvaný "balai" s poloosou v mauritánských dunách. Tomeček mu jako správný šéf týmu vyrazil až z dojezdového bivaku pomoci se závodní Tatrou už nachystanou na další etapu.

Tomeček se nikdy nevzdává

Ztráta způsobená výpadkem v páté etapě činila přibližně 17 hodin. Ani to milovníkovi afrického písku nevzalo motivaci prokousávat se závodním polem dopředu. Z deseti měřených etap tři vyhrál, dvakrát byl druhý a dvakrát třetí. Celkově mu mezi kamiony patřilo páté místo.

"Tohle byl opravdu náročný ročník, hlavně kvůli poruchám a tedy i opravám, které jsme museli dělat. S tím ale prostě musíme počítat. Každopádně to zase bylo krásné africké závodění, a jsem šťastný, že jsme se všemi našimi Tatrami dojeli až k Růžovému jezeru, do Dakaru," zhodnotil 49letý jezdec letošní ročník soutěže, který na rozdíl od Rallye Dakar končí skutečně v senegalském hlavním městě.

Už teď přemýšlí nad úpravami své Tatry na příští rok. "Doufám, že vydrží i příští ročník. Podle mě je naše auto, byť už z devadesátých let, to nejlepší, co si můžete vzít do pouště. Viděl jsem to na Holanďanech v Ginafu. Na co je jim dálkově ovládané vzduchové pérování, když se na dunách rozbije a oni se nemůžou vyhrabat z písku? Ale míra úprav bude záviset samozřejmě na penězích," dodal Tomeček tajuplně.

autor: Radek Vičík | 17. 1. 2019 15:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama