Světelná show, polibek pro rekordmana i gumová ruleta. To byla Rallye Monte Carlo

Ekonom Vladimír Dlouhý odchází z týmu poradců prezidenta Miloše Zemana. Prezident Hospodářské komory ČR to potvrdil webu Respekt.cz. Důvody svého konce v poradním týmu neuvedl. Podle serveru nebyl Dlouhý spokojen s rozhodnutím hlavy státu jmenovat novým guvernérem České národní banky Aleše Michla.

Dlouhý svůj odchod z týmu prezidentových poradců bez dalších podrobností potvrdil. "Ano, bez dalšího komentáře," řekl Respektu. Podle serveru Dlouhý rozhodnutí údajně oznámil hlavě státu o víkendu, kdy se ještě po Zemanově boku účastnil jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS).

Dlouhý byl v 90. letech jednou z nejznámějších tváří polistopadové ekonomické transformace. V letech 1992 až 1997 byl ministrem průmyslu a obchodu, poté se z politiky stáhl a odešel do soukromého sektoru. Přednášel na vysoké škole a v letech 2006 až 2008 byl členem takzvané Pačesovy komise, která zpracovávala dlouhodobou energetickou koncepci ČR. V lednu 2008 se stal členem Národní ekonomické rady vlády ČR (NERV) a v srpnu 2010 i její obnovené podoby, počátkem roku 2013 se neúspěšně ucházel o nominaci v prvních přímých volbách prezidenta samostatné ČR. Od roku 2014 je prezidentem Hospodářské komory ČR.

Až na více než dvojnásobek se od loňského ledna zvýšily ceny některých stavebních materiálů. Uvádí to na svém webu firma ÚRS CZ, která se zabývá sledováním stavebních zakázek či tvorbou rozpočtů pro stavby. Celkově vzrostla cena materiálů sledovaných firmou od ledna 2021 do letošního května asi o 40 procent. Třeba u izolací a výrobků z ocele ceny stouply více než dvojnásobně. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) za letošní duben zdražily stavební materiály meziročně o čtvrtinu.

"Růst cen některých materiálů byl takřka raketový a nebylo výjimkou navýšení přes 20 procent během jednoho měsíce," popsala firma ÚRS CZ, kterou vlastní největší český prodejce stavebnin DEK, vývoj na trhu od začátku loňského roku. "V důsledku tak dochází v přípravné fázi staveb k omezení doby platnosti cenových nabídek, případně je potřeba jejich opakovaná aktualizace," doplnila firma.

Letošní Cenu Olgy Havlové získala zakladatelka projektu SILOU HLASU Dita Horochovská. Ocenění uděluje Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové (VDV). Dostávají ho lidé, kteří se i přes svůj handicap věnují práci pro druhé. Cenu veřejnosti pak obdržel odborný asistent z právnické fakulty olomoucké Univerzity Palackého Martin Škurek. Výsledky sdělila mluvčí VDV Barbora Sehnalová. Ceremoniál se konal v pražském divadle Vzlet.

Výbor dobré vůle v roce 1990 založila první manželka bývalého prezidenta Václava Havla Olga, která zemřela v roce 1996 po těžké nemoci. Organizace pomáhá handicapovaným a jinak znevýhodněným, aby se mohli co nejlépe začlenit do běžného života. Přispět k tomu má i Cena Olgy Havlové, která se uděluje od roku 1995. Má poukázat na činnost těch, kteří nezištně pracují pro druhé. Večer se slavnostním udílením bývá i vzpomínkou na někdejší první dámu a zakladatelku výboru.

Příspěvek 5000 korun by měl stát vyplatit na děti, jimž letos 1. srpna nebude ještě 18 let. Pokud na ně rodiče pobírají přídavky, měli by novou dávku dostat automaticky v srpnu. Ostatní rodiče s loňským příjmem do milionu korun hrubého o ni budou muset požádat elektronicky přes aplikaci, nebo osobně v takzvaných Czech Pointech. Příjem se bude u zaměstnaných žadatelů zjišťovat ze základu pro odvody a u živnostníků a podnikatelů z daňových přiznání. Při dalším zdražování by vláda mohla vyplacení jednorázového příspěvku ještě zopakovat. Vyplývá to z návrhu zákona, který připravilo ministerstvo práce. Odhaduje, že by dávku mohlo dostat 1,82 milionu dětí. Výdaje by činily 9,1 miliardy korun.

Příspěvek se má stát další dávkou státní sociální podpory stejně jako dětské přídavky či příspěvek na bydlení. Podle autorů zákona dosavadní dávky na změny v příjmech a nákladech reagují se zpožděním kalendářního čtvrtletí. "Příspěvek jednak ihned zlepší příjmovou situaci rodin s dětmi, ale také vytvoří časový prostor pro vyhodnocení skutečných dopadů zejména energetické krize na příjmovou situaci a životní úroveň," uvedlo ministerstvo práce. Podle návrhu může vláda případně vyplacení jednorázového příspěvku zopakovat. Podmínky stanoví v nařízení.