Zastupitelstvo Brna počítá s tím, že Grand Prix příští rok nebude

ČTK ČTK
8. 12. 2020 14:37
Zastupitelé Brna dnes schválili usnesení, že se příští rok v Brně neuskuteční motocyklová Velká cena České republiky.
Závodní pole při Grand Prix České republiky třídy Moto3 v Brně 2020
Závodní pole při Grand Prix České republiky třídy Moto3 v Brně 2020 | Foto: Reuters

Grand Prix měl původně pořádat spolek města a kraje stejně jako posledních pět let. Promotérská společnost Dorna ale požaduje opravu dráhy odhadem za 100 milionů korun, na niž město ani kraj nemají peníze kvůli propadům příjmů v souvislosti s pandemií koronaviru. Peníze na opravu nechce dát stát.

Spolek měl smlouvu s Dornou na pořádání pěti ročníků, letos se uskutečnil pátý. Kvůli koronaviru se ale jel bez diváků za snížený poplatek. Z původních více než čtyř milionů eur (kolem 110 milionů Kč) klesl na jeden milion eur (asi 27 milionů Kč) s tím, že se příští rok pojede i s diváky za šest milionů eur (asi 162 milionů Kč). Dorna ale jako podmínku požaduje právě opravu dráhy Masarykova okruhu. Na její kvalitu si letos stěžovali jezdci. Okruh vlastní soukromá společnost Automotodrom Brno a spolek si ji na závody pronajímá.

Dorna dala rekonstrukci dráhy jako podmínku pro pořádání závodů v příštím roce a zatím Velkou cenu ČR nezařadila do kalendáře. Nechala pro ni volné místo, které ale může zaplnit i jiný zájemce. Od roku 2022 Dorna navíc plánuje zvýšit poplatek na zisk licence zhruba na dvojnásobek, tedy devět milionů eur (asi 243 milionů korun).

Kraj i město na letošní i příští ročník schválily shodně po 60 milionech, každý po 30 milionech na jeden ročník. Dalších 85 milionů přislíbil na oba ročníky stát prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj, které ale upozornilo, že pokud se příští ročník nepojede, spolek nedostane žádné peníze.

Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) řekla, že v současné situaci nelze město a kraj zavázat na pět let k tomu, že bude potřeba hradit za zalistovací poplatek v součtu jednu a čtvrt miliardy korun.

"Bylo by to vrcholně nezodpovědné. Mě to mrzí, Velká cena pro mě znamená tradici, je tu několik desítek let. Byla bych ráda, kdyby byla zachovaná, ale já prostě nevidím jinou cestu. Chceme, aby lidé mohli jezdit v MHD, jak jezdí, aby měli takový poplatek za odpad, jaký mají. Nevím, kde bychom měli získat přes miliardu, když firmy s ohledem na současnou situaci nepůjdou do sponzoringu. Ohledně vstupenek nevíme, jestli se pojede s diváky, jestli by sem přijeli diváci z okolních států. Je tam spousta neznámých," řekla Vaňková.

Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) řekl ČTK, že se nyní nahlas řeklo, že se Velká cena příští rok nepojede. Krajské zastupitelstvo k tomu příští týden přijme patřičná ustanovení.

Podle statutární ředitelky společnosti Automotodrom Brno Ivany Ulmanové je ale oprava dráhy jen zástupným důvodem. "O opravě dráhy se mluví až v posledních měsících a jen v souvislosti, že Spolek poslal dopis panu Ezpeletovi (Carmelo Ezpeleta, šéf Dorny), ve kterém ho upozornil, že dráha nebude opravená. A to poslali 2. října," řekla Ulmanová ČTK. Poté, co si usnesení zastupitelů prostudovala, ale podotkla, že se formálně situace oproti minulosti až tak moc nezměnila.

Oprava dráhy se podle ní mohla řešit již dříve, například v loňském roce, nikoho prý ale nezajímala. "Dráha je jen velmi dobrá záminka. Když se podíváme na podstatu věci, tak jste si určitě všimli, že každý rok byl hned po Grand Prix spuštěný předprodej vstupenek a my jsme už v této době zajišťovali veškeré dodavatele na Grand Prix. Letos spolek neudělal vůbec nic. Z mého pohledu si paní primátorka splnila svůj sen a Grand Prix zrušila. Od té doby, co nastoupila do úřadu, tak o ničem jiném nemluvila. Je to jen logické vyústění toho, co si paní primátorka přála," zdůraznila Ulmanová.

Majitelé Masarykova okruhu jsou navíc podle Ulmanové připraveni vzniklou situaci řešit a podílet se i na nákladech za opravu dráhy. "Jakoukoliv nabídku, kterou jsme jim dali, že budeme podstatným dílem participovat na opravě dráhy bez ohledu na její cenu, že splátky rozprostřeme na dalších x let nebo že jim pro příští rok nabízíme slevu na pronájem 8 milionů korun, o tom nikdo nemluví," řekla Ulmanová.

Za špatnou zprávu označil rozhodnutí zastupitelstva i prezident Autoklubu České republiky Jan Šťovíček. "Jsem prezident národní sportovní autority a viceprezident mezinárodní federace, takže mě to velice mrzí. Vím, jak je velice těžké, když se závod jednou nejede, aby se dostal zpět. Mrzí mě to i proto, že jsem opakovaně nabízel, že pomůžu z těchto svých dvou pozic v jednání s Dornou, protože pana Ezpeletu osobně velmi dobře znám a potkáváme se na MotoGP. Prostor tam ale nebyl, nebo to po mě nikdo nechtěl," podotkl Šťovíček.

Autoklub, který už řadu let do pořádání MS v Brně vůbec nezasahuje, má podle jeho slov na mezinárodním poli silnou pozici. "Proto jsme vyjednali smlouvu na mistrovství světa v motokrosu v Lokti na pět let za levnějších peněz. Když se diplomaticky vyjednává a máte na to pozici, tak se podmínky dají vyjednat," řekl Šťovíček, podle kterého může mít Spolek nakonec stejně s opravou dráhy problémy.

"Má podepsanou nájemní smlouvu s Automotodromem, kde je klauzule, že zaplatí opravu dráhy. Nevím, jak se s tím vyrovnají. Je to právní závazek. Podepsala to paní primátorka a hejtman Šimek loni. Když si teď Automotodrom vzpomene a podá na ně žalobu, tak to budou muset stejně zaplatit," podotkl Šťovíček.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Běloruská KGB zastřelila opozičníka, při zátahu zemřel také jeden z agentů

Běloruská tajná služba KGB při zátahu v bytovém domě v Minsku zastřelila muže. Po smrti je i jeden z příslušníků, informovala v úterý na svých stránkách služba. Podle agentury Belta byl zastřelený muž spojen s opozicí.

KGB označila zabitého muže za teroristu. Tímto jazykem úřady v minulosti opakovaně popisovaly demonstranty či osoby vyjadřující odpor vůči režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Opoziční server Naša Niva uvedl, že člena běloruské KGB zastřelil a následně sám přišel o život 32letý programátor Andrej Zelcer, který pracoval pro americkou IT firmu.

Loni v létě vypukly v Bělorusku rozsáhlé demonstrace proti oficiálnímu vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Opozice je přesvědčena, že hlasování provázely podvody a že skutečnou vítězkou byla opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Lukašenko postupně protesty tvrdě potlačil a vězněním svých odpůrců se snaží v zemi umlčet veškerý nesouhlas.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Pákistánská armáda zabila deset ozbrojenců, údajně plánovali teroristické útoky

Pákistánské ozbrojené složky zabily v přestřelce na severozápadě země deset ozbrojenců, včetně čtyř velitelů, a zabavily také mnoho zbraní. Podle armády patřili bojovníci ke skupině, která stála za nedávnými útoky na civilisty a plánovala další údery. V úterý o tom informovala agentura AP.

Armáda zasahovala v oblasti Jižního Vazíristánu v provincii Chajbar Pachtunchvá, která byla až donedávna baštou hnutí Tehríke Tálibán (TTP). To je pákistánskou odnoží islamistického afghánského hnutí. Armáda ale neposkytla o operaci žádné podrobnosti ani informace o příslušnosti zabitých ozbrojenců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy