Nad brněnskou Grand Prix se smráká. Závod chybí v kalendáři na příští rok

ČTK rav ČTK, rav
6. 11. 2020 12:42
Velká cena České republiky silničních motocyklů chybí v předběžném kalendáři mistrovství světa na příští rok. V obvyklém termínu závodu na brněnském Masarykově okruhu na začátku srpna je v kalendáři volné místo na doplnění.
Alex Marquez na Hondě při Grand Prix České republiky třídy MotoGP v Brně 2020
Alex Marquez na Hondě při Grand Prix České republiky třídy MotoGP v Brně 2020 | Foto: Reuters

Šéf promotérské organizace Dorna Carmelo Ezpeleta vysvětlil absenci Brna ve 20dílném programu nutností obnovit povrch dráhy, na jehož kvalitu si letos řada jezdců stěžovala.

"Mluvíme s nimi už řadu let a vždy požadujeme, aby na okruhu byly provedeny některé úpravy, zejména povrchu. A na poslední bezpečnostní radě jsme se rozhodli, že budou povinné," uvedl Ezpeleta s tím, že česká strana nedokázala úpravy vzhledem ke krajským volbám garantovat.

"Proto jsme se rozhodli nezařadit Brno do kalendáře a počkat, zda změny udělají. Pokud ne, zařadíme do kalendáře náhradního pořadatele," podotkl Ezpeleta.

S Dornou za českou stranu aktuálně vyjednává spolek města a kraje, který letos závod již počtvrté pořádal. Stejně jako dříve představitelé z Automotodromu Brno však má často problémy s platbou takzvaného zalistovacího poplatku.

Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) potvrdila, že o podmínkách promotéra zástupci spolku vědí. "Stalo se tak navzdory tomu, že máme s Dornou uzavřenou platnou smlouvu na příští rok," podotkla Vaňková s tím, že Dorna a Mezinárodní motocyklová federace požadují kompletní rekonstrukci dráhy.

"Ta je předběžně vyčíslena na částku 100 milionů korun, což je investice, kterou si v současné finanční situaci město a kraj nemůže dovolit. Z tohoto důvodu jedná Spolek pro GP ČR Brno s Automotodromem a následně bude jednat i s Dornou o možnosti menšího rozsahu oprav," uvedla Vaňková.

Na nekvalitní povrch na Masarykově okruhu si letos stěžovala řada jezdců, byl i příčinou několika pádů. "Brno je v kalendáři dlouhou dobu a je to důležitá Velká cena. Důležité jsou ale také bezpečnostní otázky. Pokud nebudeme mít jistotu, že změny udělají, nemůžeme ho do kalendáře zařadit," podotkl Ezpeleta.

Velká cena v Brně byla v uplynulých letech opakovaně v ohrožení. Hlavním důvodem byla její ztrátovost vlivem zalistovacího poplatku, který v posledních sezonách překročil 100 milionů korun. Spolek měl smlouvu na pět ročníků, letos se mělo jet popáté původně za poplatek 120 milionů.

Kvůli koronaviru ale nemohli na akci diváci, a proto se zástupci spolku dohodli s Dornou, že se letos závody bez diváků pojedou za jeden milion eur (asi 27 milionů Kč) a ročník s diváky bude příští rok stát šest milionů eur (asi 162 milionů Kč). Na oba ročníky město i kraj shodně schválily příspěvek po 60 milionech. Stát by měl na obě akce dát 85 milionů.

Tradice od roku 1965

První závod v rámci světového šampionátu se jel na původní přírodní trati v roce 1965, boje o světové body na ní vydržely dalších sedmnáct let. Od sezony 1987 se MS vrátilo na současný Masarykův okruh. Velká cena na něm chyběla pouze jednou, roku 1992.

V domácí Grand Prix československý ani český jezdec na vítězství nikdy nedosáhl, nejlépe byl druhý Bohumil Staša v roce 1971 ve třídě do 350 ccm. Na třetí ze stupňů vítězů dosáhli vedle Staši (1969). také František Šťastný  o rok dříve), Lukáš Pešek (2007) a naposledy předloni Jakub Kornfeil.

Abraham a Ježek převedli počítačovou hru do reality | Video: Abraham a Ježek
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 3 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy