Nad brněnskou Grand Prix se smráká. Závod chybí v kalendáři na příští rok

ČTK rav ČTK, rav
6. 11. 2020 12:42
Velká cena České republiky silničních motocyklů chybí v předběžném kalendáři mistrovství světa na příští rok. V obvyklém termínu závodu na brněnském Masarykově okruhu na začátku srpna je v kalendáři volné místo na doplnění.
Alex Marquez na Hondě při Grand Prix České republiky třídy MotoGP v Brně 2020
Alex Marquez na Hondě při Grand Prix České republiky třídy MotoGP v Brně 2020 | Foto: Reuters

Šéf promotérské organizace Dorna Carmelo Ezpeleta vysvětlil absenci Brna ve 20dílném programu nutností obnovit povrch dráhy, na jehož kvalitu si letos řada jezdců stěžovala.

"Mluvíme s nimi už řadu let a vždy požadujeme, aby na okruhu byly provedeny některé úpravy, zejména povrchu. A na poslední bezpečnostní radě jsme se rozhodli, že budou povinné," uvedl Ezpeleta s tím, že česká strana nedokázala úpravy vzhledem ke krajským volbám garantovat.

"Proto jsme se rozhodli nezařadit Brno do kalendáře a počkat, zda změny udělají. Pokud ne, zařadíme do kalendáře náhradního pořadatele," podotkl Ezpeleta.

S Dornou za českou stranu aktuálně vyjednává spolek města a kraje, který letos závod již počtvrté pořádal. Stejně jako dříve představitelé z Automotodromu Brno však má často problémy s platbou takzvaného zalistovacího poplatku.

Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) potvrdila, že o podmínkách promotéra zástupci spolku vědí. "Stalo se tak navzdory tomu, že máme s Dornou uzavřenou platnou smlouvu na příští rok," podotkla Vaňková s tím, že Dorna a Mezinárodní motocyklová federace požadují kompletní rekonstrukci dráhy.

"Ta je předběžně vyčíslena na částku 100 milionů korun, což je investice, kterou si v současné finanční situaci město a kraj nemůže dovolit. Z tohoto důvodu jedná Spolek pro GP ČR Brno s Automotodromem a následně bude jednat i s Dornou o možnosti menšího rozsahu oprav," uvedla Vaňková.

Na nekvalitní povrch na Masarykově okruhu si letos stěžovala řada jezdců, byl i příčinou několika pádů. "Brno je v kalendáři dlouhou dobu a je to důležitá Velká cena. Důležité jsou ale také bezpečnostní otázky. Pokud nebudeme mít jistotu, že změny udělají, nemůžeme ho do kalendáře zařadit," podotkl Ezpeleta.

Velká cena v Brně byla v uplynulých letech opakovaně v ohrožení. Hlavním důvodem byla její ztrátovost vlivem zalistovacího poplatku, který v posledních sezonách překročil 100 milionů korun. Spolek měl smlouvu na pět ročníků, letos se mělo jet popáté původně za poplatek 120 milionů.

Kvůli koronaviru ale nemohli na akci diváci, a proto se zástupci spolku dohodli s Dornou, že se letos závody bez diváků pojedou za jeden milion eur (asi 27 milionů Kč) a ročník s diváky bude příští rok stát šest milionů eur (asi 162 milionů Kč). Na oba ročníky město i kraj shodně schválily příspěvek po 60 milionech. Stát by měl na obě akce dát 85 milionů.

Tradice od roku 1965

První závod v rámci světového šampionátu se jel na původní přírodní trati v roce 1965, boje o světové body na ní vydržely dalších sedmnáct let. Od sezony 1987 se MS vrátilo na současný Masarykův okruh. Velká cena na něm chyběla pouze jednou, roku 1992.

V domácí Grand Prix československý ani český jezdec na vítězství nikdy nedosáhl, nejlépe byl druhý Bohumil Staša v roce 1971 ve třídě do 350 ccm. Na třetí ze stupňů vítězů dosáhli vedle Staši (1969). také František Šťastný  o rok dříve), Lukáš Pešek (2007) a naposledy předloni Jakub Kornfeil.

Abraham a Ježek převedli počítačovou hru do reality | Video: Abraham a Ježek
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 31 minutami

Kajakářka Galušková postoupila do finále MS, muži v semifinále neuspěli

Kajakářka Antonie Galušková postoupila do finále mistrovství světa ve vodním slalomu. Předloňská juniorská mistryně světa obsadila v dnešním semifinále v Bratislavě páté místo. Vypadly naopak olympionička Kateřina Minařík Kudějová a Lucie Nesnídalová. Semifinálovým sítem neprošly ani obhájkyně titulu Eva Tercejlová ze Slovinska a trojnásobná mistryně světa Jessica Foxová z Austrálie.

Finále závodu kajakářů bude překvapivě bez českého zastoupení. V semifinále v Bratislavě vypadli olympijský šampion Jiří Prskavec, vítěz Světového poháru a úřadující mistr Evropy Vít Přindiš i stříbrný olympijský medailista z Londýna 2012 Vavřinec Hradilek.

Dvacetiletá Galušková postupovala ze druhé kvalifikační jízdy, takže jela v semifinále už jako pátá. Všechny branky projela čistě a neudělala výraznější chybu a dostala se do čela. Nakonec ji předjely jen čtyři ze zbývajících 25 závodnic. Při premiéře na seniorském MS si tak vyjela finále. "Je to úplně neuvěřitelné. Před jízdou jsem na tom nebyla psychicky nejlíp. Půl hodiny před semifinále jsem brečela, protože to pro mě bylo strašně psychicky náročné, ale pak jsem si povídala s tátou a trenérem a natolik mě uklidnili, že jsem mohla jet s klidnou hlavou. A když jsem dojela do cíle, měla jsem z toho dobrý pocit," svěřila se.

Řada kajakářek v semifinále chybovala. Jízda se nevyvedla ani Minařík Kudějové, která po doteku osmé branky ztratila hodně času v protivodné dvacítce a stejně jako na mistrovství Evropy a olympijských hrách skončila před branami finále. "Začátek jsem jela dobře, ale pak mi odešly ruce. Nemohla jsem pořádně zabrat a ztrácela jsem všude," řekla po konečné 15. příčce. Podepsalo se na ní nachlazení, od středy ji trápila rýma. "Ale za ty dva dny jsem se vykurýrovala, dneska jsem už byla fakt dobrá. Ale možná to tam zůstalo," uvažovala.

Nadějně se vyvíjela jízda Nesnídalové, která ale ztratila v závěru a obsadila 18. pozici. Světová šampionka z roku 2019 Tercejlová pádlem odhodila tyčku na deváté brance a dostala padesátisekundovou penalizaci. Australská superhvězda Foxová, která jela jako poslední, po dojezdu figurovala na vedoucí pozici, ale pak dostala padesátisekundovou penalizaci za špatný průjezd dvanácté branky. Nedostala do branky celou hlavu, což rozhodčí potvrdili z videozáznamu.

Obhájce světového titulu Prskavec nastupoval po devatenáctém místě v kvalifikaci jako první z českých závodníků a po nepříliš vydařené jízdě se zařadil na šestou příčku se značnou ztrátou na nejlepší. Od finálové desítky ho nakonec dělilo jen pět setin. Oba jeho reprezentační kolegové dostali padesátisekundovou penalizaci. Přindiš se nevešel celou hlavou do jednadvacáté branky, Hradilek stejně chyboval o branku dříve.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Při sebevražedném útoku v Somálsku zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentské rezidence v somálské metropoli Mogadišo, informovala agentura Reuters s odvoláním na místního představitele. Osm lidí je po výbuchu zraněných., dalších osm je zraněnýc

Bomba nastražená v autě explodovala ve chvíli, kdy byl vůz na křižovatce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Kdo za útokem stojí, zatím není zřejmé. Podobné útoky nicméně často provádí islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Šabáb chce v africké zemi svrhnout vládu a prosadit svůj přísný výklad islámského práva.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Kanadská katolická církev se omluvila za utrpení, které musely snášet domorodé děti v internátních školách

Kanadská katolická církev se veřejně omluvila za utrpení, které musely snášet statisíce domorodých dětí v internátních školách, kde se usilovalo o jejich násilnou asimilaci. Biskupové v prohlášení napsali, že cítí hlubokou lítost a upřímně se omlouvají za to, že se církev podílela na systému, jehož cílem bylo vymazání domorodé kultury a spirituality, a za to, že její představitelé týrali a zneužívali své svěřence.

Internátními školami, které financoval stát a které provozovaly povětšinou katolické misionářské kongregace s cílem asimilovat děti původních obyvatel, prošlo v Kanadě v 19. a 20. století na 150 000 nezletilých. Vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, za "kulturní genocidu". Děti navíc byly často vystaveny týrání, sexuálnímu zneužívání a hladovění, odhadem 6000 jich zemřelo.

Letos se o zločinech spáchaných v těchto školách a otřesných podmínkách, které tam panovaly, opět začalo mluvit kvůli nálezům hromadných pohřebišť na pozemcích internátů. Na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan objevili vyšetřovatelé na 750 neoznačených hrobů. U někdejší církevní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii se našly ostatky 215 dětí, těm nejmladším byly zhruba tři roky.

"Řada katolických komunit a diecézí se podílela na systému, který vedl k potlačování domorodých jazyků, kultury a spirituality a nedokázal respektovat bohatou historii, tradice a moudrost původních obyvatel. Uznáváme, že někteří členové katolického společenství spáchali těžké přečiny," uvedli biskupové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy