Muž z Dalího kraje uchvátil svět MotoGP. Jen ta dieta a kritičtí fanoušci mi vadí, směje se Viňales

Sport Sport
26. 4. 2017 7:10
Maverick Viňales je momentálně nejzářivější kometou světa MotoGP. Po zimním přestupu k Yamaze vyhrál první dva podniky sezony a rázem se zařadil mezi přední kandidáty na titul mistra světa. Nahlédněte s námi do sportovního i osobního života teprve 22letého motocyklového závodníka v rozhovoru, který médiím poskytla společnost Monster Energy.
Maverick Viňales
Maverick Viňales | Foto: Monster Energy

Praha - V jednom z nejmalebnějších koutů Katalánska - klenotu na severovýchodě Španělska, kde se snoubí drsné a vysoké Pyreneje s dramatickým pobřežím Costa Brava - leží u pobřeží vesnička Cadaques.

Je proslulá tím, že tu pobýval Salvador Dalí, jeden z nejvýstřednějších a nejslavnějších španělských malířů. Při cestě do Cadaques musíte projet kolem pobřežního města Roses. A odtud je další významný Katalánec, na kterého už také sedí přívlastky "mistr" a "génius".

Mavericku Viñalesovi je teprve dvaadvacet let, ale k dnešku už má na svém kontě celkem 19 vítězství ve Velkých cenách od kubatury do 125 ccm až po MotoGP. Málokterý nástup talentu do vrcholné motocyklové třídy světového šampionátu byl v zemi, kde je tenhle sport nesmírně uznávaný, sledován s takovým očekáváním.

Jezdec se startovním číslem 25 má teď po dvou učednických letech u Suzuki v sedel Yamahy šanci zařadit se mezi největší hvězdy našlapaného světa MotoGP. Na jeho souboje s krajanem, uřadujícím šampionem a někdejším soupeřem z juniorské kategorie Marcem Marquezem či týmovým kolegou z Yamahy Valentinem Rossim se těší fanoušci na celém světě.

Sezona 2017 je pro vás přelomová. Rozruch u Yamahy je pro vás zcela nová situace…

První dva roky u Suzuki byly dost těžké. Ne kvůli mému jízdnímu stylu, jenže stroj nebyl úplně na úrovni absolutní špičky. Předsezonní testy s Yamahou ale dopadly dobře a jsem spokojený. S týmem, se motorkou, s výkonem na všech tratích: všechno bylo vynikající. Zlepšuju se každým dnem a časy na kolo nám dělají radost. Ale víme, že se musíme připravit i na jiné podmínky. Momentálně moc tlak necítím. Můžu si jízdu pořád užívat. Obvykle se snažím všechno brát pozitivně a to, že tolik lidí tvrdí, že můžu být favoritem na titul, mě hodně motivuje. Podle mě je důležitý, když si lidi při pohledu na tebe řeknou "ten může vyhrát". To znamená, že svou práci děláš dobře.

Roli hvězdy MotoGP si užívá

Na pozornost médií jste zvyklý, ale přece jenom světlo reflektorů, přítomnost na sociálních médiích a s tím spojené požadavky hodně vzrostly, nemyslíte?

Teď už to je úplně jiný příběh… A díky sociálním médiím si o tobě lidi můžou povídat v dobrém i špatném. Je třeba se snažit všechny ty informace a všechno, co se děje, brát pozitivně. Když si někde přečteš nějakou kritiku, tak si z ní musíš odnést, co se dá. Teď je ale příjemný si otevřít Twitter a Instagram a vidět tam všechny ty zprávy. To mám rád. Jsem rád, že jsem celebrita v MotoGP a rád závodím. A taky jsem rád, že média o mě začala víc mluvit.

Odvrácenou stranou slávy je ale fakt, že se na vaši jízdu může snést i kritika…

Jasně, někdy mám blbý pocit, když se do mě někdo naváží. Ale taky si pomyslím, "možná tohle píšou z toho a toho důvodu" a hledám způsob, jak to vzít pozitivně. To je pro mě důležitý postoj: špatné věci překlápím v dobré. Důležitý je zůstat v klidu.

To asi není lehké…

(smích) To není. Je to dost těžký, ale snažím se. 

Domácí idylu hatí jen prokletý vítr

Berete si kritiku osobně?

Jo, hodně. A je to zvláštní, protože na trati nebo když dělám něco jiného v MotoGP, tak si nic neberu osobně a jsem drsnej. Ale doma je to úplně jiný, a když si tam přečtu o sobě něco špatného, tak mě to štve a mrzí. Ale jak jsem už řekl, snažím se to zpracovat v dobrém.

Povězte něco o městě Roses, kde bydlíte?

Vím, že to je místo, kde budu do konce života. Teď bydlím v Andoře, a tak se domů moc často nedostanu, jenom na pár dnů, ale cítím se tam fakt doma. Kdykoli mám možnost tam jet, tak jedu. Andorra je hezká. Je tu klid a dá se tady skvěle sportovat, takže pro mou kariéru je to teď ideální místo.

Jaké to je bydlet v Roses?

Celkem normální, lidi jsou zvyklí, že mě tam vídají. Není to jak v Barceloně nebo jiném velkém městě. V Roses je to pro mě pohoda. Jsem rád, že moře a hory jsou od sebe asi tři kilometry. Je moc fajn vyběhnout po úbočí hory a vidět hned vedle moře. A když vystoupáš úplně nahoru, máš skvělý výhled na celé pobřeží a při západu slunce je to neuvěřitelný. Cítíš se volně, v pohodě… I když vlastně zároveň trénuješ. Nemám rád, když fouká silný vítr. Když jedeš na kole, je to hotová noční můra. Kdyby se nějak dalo zbavit toho větru, je to nejlepší místo na světě.

Maverick Viňales často mění řidítka motorky za berany jízdního kola nebo rotopedu.
Maverick Viňales často mění řidítka motorky za berany jízdního kola nebo rotopedu. | Foto: Monster Energy

Dnešní děti u PlayStationu o hodně přicházejí

Chodil jsi jako kluk ven? Jen tak, na ulici, na kole nebo hrát fotbal?

Furt! Furt jsem byl venku. Nebylo to jako dneska, kdy mám pocit, že děti ven moc nechodí. Měl jsem štěstí, protože za mě to bylo jak za "starých časů". Věčně jsme se poflakovali na ulici. V devět ráno jsme vyjeli na kolech, do hor, blbnuli jsem tam, krosili, skákali. Pak se vrátili na oběd  a odpoledne šli hrát fotbal. Měl jsem štěstí, že jsem tak mohl žít, protože dneska je to úplně jiný. Děcka si doma mastí hry na PlayStationu. A tím o hodně skvělých věcí přicházejí: třeba o ten skvělý pocit, když s klukama hraješ fotbal nebo jedeš s kamarády někde na kole.

Vzpomínáte si na dobu, kdy se vaše závodění změnilo, ze zábavy se stalo povolání a všechno začalo být vážné?

Teď! Teď se to zlepšuje. Ale vážně: v roce 2011, kdy jsem do světového šampionátu nastoupil, to pro mě byla pořád trochu hra. Závodil jsem a trochu trénoval a všechno mě to bavilo. Když jsem vyhrál první Velkou cenu, což se stalo už ve čtvrtém závodě, najednou to začala být víc práce. Měl jsem možnost víc vyhrávat a musel jsem to začít brát vážně. Tak jsem změnil svůj přístup a začal se víc soustředit na trénink a spoustu dalších věcí. A jestli to přestala být hlavně zábava? Změnilo se to. Není to jako si jít zajezdit motokros, když máš zrovna chuť, pro zábavu, a tím to hasne. Je tady tlak, lidi na tebe tlačí, tým se na tebe spoléhá, máš za sebou peníze a je tu spousta věcí, které tu zábavu znesnadňují. Jak jsem ale ve spoustě rozhovorů řekl, nepamatuju se, kdy bych si předsezonní období někdy užil tak moc jako letos. Beru to v pohodě a moc jsem se nestaral o časy a výsledky. Seznamoval jsem se s motorkou a sžíval se s týmem. Doufám, že takhle to bude pokračovat celý rok. Vím, že to bude těžký, ale vynasnažím se.

Milovník startovního adrenalinu

Jaký okamžik ze závodu máte nejraději?

Start je neuvěřitelný. Je to fakt skvělý. V břiše mám takový zvláštní pocit a každý start je jako poprvé. Hrozně dobrý pocit. A pak to je projet cílem a vidět, jak všichni šílí, že jsi vyhrál. Jsou v tom děsný emoce. Ve srovnání se startem je podobně vzrušující akorát první zatáčka. Pak se uklidníš a jedeš závod. Fyzicky mám závod zvládnut a nemám pocit, že bych se nějak hnal.

Už se o vás říká, že jste na motorce "génius". Musí být dobré to slyšet, ale neříkáte si zároveň si taky, že to je ještě předčasná óda?

Raději mám za sebou vítězství a tituly. Je to ale příjemný slyšet, protože to znamená, že svou práci dělám dobře. Chci všem ukázat, že člověk může být silný, být vepředu a vyhrávat. Takže slyšet něco jako tohle znamená, že tomu věří. Když mi lidi věří, tak je to pro mě další obrovská motivace.

Být mistrem musí být naprosto úžasné, ale co všechno tomu musí člověk obětovat ze svého způsobu života?

O část života určitě přijde, protože teď většinu času kromě soustředění na svou práci toho moc nedělám. Soustavně vymýšlím, jak se zlepšit a nic jiného už nezbude čas. Moje dny se navzájem dost podobají a bude asi těžký takhle pokračovat delší dobu. A proto tak obdivuju Valentina (Rossiho, pozn. red.). Už léta se účastní spousty promo akcí a pořád je na všechny milý a přátelský. To fakt obdivuju a překvapuje mě to. Vzhledem k tomu, co dokázal a kdo je, může motorky nechat a pořád bude neuvěřitelně slavný. Určitě má spoustu peněz a závodit už nemusí. Je to od něj skvělý.

Představte, že jste letos už všechny cíle splnil a že si dvacet čtyři hodin můžete dělat, co chcete. Co by to bylo?

Strašně se nacpat! Koláčema, pizzou, čímkoli! Držet dietu celou sezonu je těžký. Je to vlastně na mé práci to nejtěžší. A nejde jenom o přípravu na jeden závod, je to celá sezona. A tak bych snědl všechno, co by se dalo a pak bych šel někam s kamarády.

Maverick Viňales dokazuje, že tým Yamaha sáhl po správném nástupci za Jorge Lorenza, jenž odešel k Ducati.
Maverick Viňales dokazuje, že tým Yamaha sáhl po správném nástupci za Jorge Lorenza, jenž odešel k Ducati. | Foto: Yamaha Racing
 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Basketbalisté v generálce před kvalifikací na OH porazili Tunisko

Čeští basketbalisté završili generálku před olympijskou kvalifikací vítězně, když porazili v posledním utkání na turnaji v Hamburku Tunisko 85:55, a obsadili konečné třetí místo. Nejlepším střelcem zápasu byl Martin Peterka s 18 body, dalších 14 přidal Patrik Auda. Svěřence Ronena Ginzburga čeká v příštích dnech závěrečné soustředění v Praze a do dějiště kvalifikace v kanadské Victorii odcestují 25. června. První duel s Tureckem tam absolvují 1. července.

"Každý zápas, co jsme odehráli, nám dal hodně zkušeností. Času na tréninky jsme měli málo, ale myslím, že tenhle turnaj byl super. I když jsme některé zápasy prohráli, dalo nám to hodně zkušeností a dobře nás to připravilo na zápasy v Kanadě," uvedl v tiskové zprávě Auda, který se zotavil po zranění kotníku. "Těch pár dní volna a rehabilitace, které jsme měli s fyzioterapeuty, mi pomohly. Teď už jsem skoro stoprocentní na další dny, které budeme trénovat a hrát," uvedl Auda.

Češi, kteří se na turnaji představili bez hlavních hvězd Tomáše Satoranského, Jana Veselého, Jaromíra Bohačíka nebo Vojtěcha Hrubana, se snažili proti Tunisku napravit porážky s Německem (62:95) a Itálií (71:83). V úvodní čtvrtině se dostali díky 11 bodům Martina Peterky do šestibodového náskoku, soupeř ale ještě v závěru hracího období srovnal na 20:20.

Vyrovnaný boj pokračoval i ve druhé části, kdy Češi měli sice dál vysokou úspěšnost střel za tři body, soupeř ale s nimi stále držel krok. Klíčovou sekvenci proto Ginzburgův výběr zaznamenal hned po přestávce, kdy se po 13 bodech v řadě dostal do vedení 57:38. K Peterkovi se střelecky přidal Auda nebo Ondřej Sehnal.

"Po těch dvou prohrách to bylo těžké a tři zápasy ve třech dnech nás stály hodně sil. Celou dobu jsme to chtěli dotáhnout do konce a udělat vše pro to, abychom vyhráli. V poločase jsme se ještě trochu vyhecovali, že jsme chtěli zápas opravdu dotáhnout do vítězného konce," objasnil Auda.

V tuniském týmu byl následně vyloučen po pěti faulech osmibodový Salah Medžri, nicméně hvězda afrického celku se s verdiktem rozhodčích nehodlala smířit a v dalším průběhu zápasu se neustále vracela z kabiny na palubovku. Medžrimu musel nakonec domluvit i trenér Dirk Bauermann.

"Tak už to někdy bývá, že druhý tým, který prohrává, nemá co ztratit a začne hrát tvrději. Myslím si, že jsme to ustáli dobře až do konce," doplnil Auda

Třetí čtvrtinu Češi nakonec vyhráli 27:6 a náskok do závěrečného klaksonu navýšili na rozdíl 30 bodů. Na turnaji skončili s jednou výhrou třetí, Tunisané pořadí uzavřeli. Zvítězili domácí Němci, kteří v přímém souboji o první místo porazili Itálii 91:79.

Přípravný turnaj basketbalistů v Hamburku:

ČR - Tunisko 85:55 (20:20, 42:38, 69:44)

Nejvíce bodů: Peterka 18, Auda 14, Sehnal 12 - Mamáví, Mabruk a Hadidane po 9. Fauly: 24:25. Trestné hody: 18/13 - 18/8. Trojky: 12:3. Doskoky: 42:28.

Německo - Itálie 91:79 (42:46)

Konečné pořadí: 1. Německo 3 zápasy/3 výhry, 2. Itálie 3/2, 3. ČR 3/1, 4. Tunisko 3/0.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Policie řeší pokus o vraždu v pečovatelském domě na Plzeňsku

V zařízení sociálních služeb na Plzeňsku dnes odpoledne devětašedesátiletý senior nožem pobodal o rok staršího muže. Napadený musel být s vážným zraněním letecky přepraven do nemocnice. Útočníka policie zadržela, je podezřelý z pokusu o vraždu. Informovala o tom policejní mluvčí Michaela Raindlová.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 7 hodinami

Volejbalistky prohrály duel o bronz v Evropské lize

České volejbalistky zůstaly v Evropské lize pod stupni vítězů. V dnešním utkání o bronz ve Final Four hraném v bulharském Ruse podlehly Španělkám 2:3 po setech 26:28, 25:10, 25:23, 16:25 a 10:15 v super tie-breaku. Titul získaly přemožitelky Češek ze sobotního semifinále Bulharky, které porazily Chorvatsko 3:1.

"Je to pro nás zklamání. Věřili jsme v medaili, byli jsme nastartovaní a chtěli jsme urvat, když ne obhajobu, tak nějakou placku. Na Španělky jsme si věřili, byli jsme na ně výborně připraveni, ale bohužel turnaj nás nezastihl v optimální formě," řekl asistent trenéra Martin Hroch.

Volejbalistky v prvním setu zpočátku ztrácely, ale do koncovky šly s náskokem 23:21. O ten sice přišly, vzápětí si postupně vybojovaly tři setboly, ale ani jednou neuspěly. Dvakrát se připravily o šanci ukončit set zkaženým servisem. Naopak Španělky při první šanci setbol využily.

Ve druhém setu se Češkám povedlo od úvodních výměn odtlačit soupeřky od sítě a vybudovaly si šestibodový náskok, který narůstal. Univerzálka Orvošová zvýšila už na 20:9 a hra Španělek se rozpadla. Třetí set byl znovu vyrovnaný a tentokrát Češky koncovku zvládly.

Ve zbytku utkání ale působily unaveněji a měly problém se prosadit v útoku. Ve čtvrtém setu prohrávaly 12:17 a střídání nepomohla. Do rozhodujícího tie-breaku nastoupila základní šestka, ještě snížila z 4:8 na 7:8, ale po sérii nedůrazných smečí slavily bronz soupeřky.

"Nám pak trošku došly síly," řekla kapitánka Andrea Kossányiová k obratu v utkání po třetím setu. "Asi je brzo to soudit. Celou dobu hrajeme jako tým a dneska jsme jako tým nehrály."

Na výkonu týmu už se mohla projevit únava po náročném programu. "Je to pravděpodobné. Holky to táhnou společně třetí měsíc, navíc chybí Míša Mlejnková a je pravda, že jsme to všechno hráli na šest sedm lidí a v závěru nám došly baterky, jak se říká," uvedl Hroch. Volejbalistky mají za sebou úspěšnou kvalifikaci mistrovství Evropy a Evropskou ligu.

Po oddychu se začnou připravovat na ME, které se uskuteční od 18. srpna do 4. září. Ve skupině B se utkají v Plovdivu s domácím Bulharskem, Polskem, Německem, Španělskem a Řeckem.

Final Four Evropské ligy volejbalistek v Ruse (Bulharsko):

O 3. místo:

ČR - Španělsko 2:3 (-26, 10, 23, -16, -10)

Rozhodčí: Geldofová (Niz.), Luts (Belg.). Čas: 134 min. Diváci: 2100.

Sestava a body ČR: Kossányiová 13, Trnková 14, Orvošová 13, Hodanová 13, Šimáňová 9, Valková 1, libero Dostálová - Svobodová 1, Kojdová 2, Bajusz, Nová 3. Trenér: Athanasopulos.

Nejvíce bodů Španělska: Montorová 24, Escamillaová 23.

Finále:

Bulharsko - Chorvatsko 3:1 (-22, 22, 17, 20).

Zdroj: ČTK
Další zprávy