Pojede se letos Grand Prix v Brně naposledy? Podle hejtmana zřejmě skončí

ČTK ČTK
30. 4. 2019 12:16
Závody mistrovství světa silničních motocyklů v České republice zřejmě skončí. Letošní ročník Grand Prix se ještě v Brně pojede, ale v dalších letech to bez dlouhodobého finančního přispění státu zřejmě nebude možné.
Johann Zarco na Yamaze v závodě MotoGP v Brně 2018.
Johann Zarco na Yamaze v závodě MotoGP v Brně 2018. | Foto: Yamaha Racing

V tiskové zprávě to dnes uvedl jihomoravský hejtman Bohumil Šimek (ANO) v reakci na to, že vláda na letošní ročník v pondělí schválila dotaci 39 milionů korun namísto požadovaných 65 milionů. Už loni přitom akce skončila ve ztrátě 31 milionů korun, když na ni stát dal 39 milionů místo požadovaných 100 milionů.

Letos se závody uskuteční 4. srpna a počtvrté je bude pořádat spolek založený krajem a městem. S promotérskou společností Dorna má smlouvu na pět ročníků, ten příští se ale tedy nejspíš nepojede.

O ohrožení Grand Prix už v pondělí po rozhodnutí vlády mluvila primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS), nyní se přidal i Šimek. "Rozhodnutí vlády respektujeme, ale je to pro nás jasný signál, že současná vláda nemá zájem zachovat tuto akci na území České republiky," uvedl Šimek. Dodal, že tím státní rozpočet přijde minimálně o 200 milionů, jak uvádějí studie analytiků z KPMG a Cyrrus. Peníze stát získává například z daní ze souvisejících služeb.

Kraj dá na letošní závody 25 milionů a Brno 15 milionů. Pro Šimka je rozhodnutí vlády zklamáním. "Fakticky jde proti rozhodnutí vlády z roku 2015, kdy byla Velká cena zařazena mezi mimořádně významné akce ČR, vznikl Spolek pro MotoGP jako pořádající subjekt a byla přislíbena odpovídající finanční podpora státu," řekl Šimek. Tehdy tvořila vládu ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Nyní je menšinová vláda ANO a ČSSD.

Podle informací ČTK nepodpořila dotaci ve výši 65 milionů korun většina ministrů za hnutí ANO s výjimkou Kláry Dostálové a Aleny Schillerové. "Rád bych poděkoval těm členům vlády, kteří hlasovali pro podporu ve výši 65 milionů, jmenovitě Kláře Dostálové a Aleně Schillerové za přípravu tohoto materiálu pro rozhodnutí vlády," dodal Šimek.

Výkonná ředitelka a předsedkyně představenstva Automotodromu Brno Ivana Ulmanová také věřila, že vláda spolku požadovanou dotaci přidělí. "Počítala jsem s tím, že tam nějaká vstřícnost bude. Nicméně mi bylo sděleno, ale nevím, zda se to zakládá na pravdě, že zase bylo zpochybněno hospodaření spolku nebo automotodromu. Vzhledem k tomu, že tahle otázka se tady neustále propírá 15 let, tak musím říct, že je to naprosté zoufalství. Ti, kteří takhle rozhodli, tak ublížili nejenom financím České republiky, ale i jižní Moravě a motoristickému sportu," řekla Ulmanová ČTK.

Od únorového setkání s šéfem Dorny Carmelo Ezpeletou ale počítá s tím, že motocyklové MS Brno v budoucnosti opustí. "Řekl, že bohužel Česká republika je jedním z nejhorších partnerů, kteří jsou, a že Dorna v tuto chvíli ani neuvažuje, že by smlouvu prodloužila, protože platební morálka není bohužel taková, jakou si představovali, když stát prezentoval, že přebírá do svých rukou nadvládu na Grand Prix," uvedla Ulmanová.

Závody měly v ČR zaniknout už v minulosti, protože je jejich předešlý pořadatel Automotodrom Brno nechtěl pořádat kvůli jejich ztrátovosti. Způsobuje ji zalistovací poplatek na zisk licence, který se nyní pohybuje ve výši přes 100 milionů korun.

Loni byly náklady závodů včetně zalistovacího poplatku kolem 170 milionů. Kraj dal 20 milionů, město 10, dalších 70 milionů vynesly vstupenky a stát dal 39 milionů. Na ztrátu 31 milionů pak kraj poskytl dalších více než devět milionů, město pět a zbytek požadoval po ministerstvu školství, které ale peníze nechtělo dát. Kraj i město letos podporu navýšily.

Vaňková už v pondělí řekla, že stát sníženou podporou přivedl pořádající spolek do složité situace a není jasné, zda bude město a kraj schopno chybějící peníze doplatit.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Litevský prezident dal milost dvojici ruských špionů

Litevský prezident Gitanas Nauséda dal milost dvojici ruských občanů, kteří byli v Litvě předloni odsouzeni za špionáž. Podle agentury AFP informoval prezidentský úřad. Nauséda tak otevřel cestu k možné výměně špionů s Moskvou.

Litevská média s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že Rusové Nikolaj Filipčenko a Sergej Mojsejenko by mohli být vyměněni za Aristidise Tamošaitise a Jevgenije Mataitise.

Filipčenko si v litevském vězení odpykává desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

před 2 hodinami

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd v Liberci. Vítr na horní stanici dosahuje 90 kilometrů v hodině, přípustných je přitom 58 km/h, pak už je provoz nebezpečný. Podle prognóz počasí zřejmě nebude možné kvůli větru jezdit po celý den, řekl přednosta lanovky Vladimír Štěpán.

Kabinová lanovka na Ještěd je oblíbenou turistickou atrakcí, v provozu je přes 85 let. V minulosti stávala kvůli větru zhruba dvakrát až třikrát za rok. V posledních letech ale větrných dnů přibývá.

Silný vítr fouká v pátek také v Jizerských horách a Krkonoších, další problémy ale hlášeny nejsou. Meteorologové vydali na dnešek výstrahu, vítr může na horách dosáhnout v nárazech 70 až 90 kilometrů v hodině.

Další zprávy