Co pro vás pražský podnik Grand Prix znamená?
Je to pro mě výjimečný závod. Proto moc děkuju za přidělení divoké karty, mám velkou radost. Mám vždycky skvělé pocty, zvlášť když se podaří dosáhnout pěkného výsledku, kterým bylo loni v souboji s elitními světovými jezdci třetí místo.
Je pro vás závod v domácím prostředí na plném stadionu náročný na psychiku?
Určitý tlak tam je, vždy se ode mě čeká přední umístění, ale dokážu ho zvládnout. Pokaždé se soustředím jen své vystoupení. A pokud jde o soupeře, s nimi se nesetkávám jen jednou za rok v Praze. Protože jezdím polskou extraligu, tak mám možnost měřit s nimi své síly dost často. Velký respekt před osobnostmi ploché dráhy jsem měl dřív, teď už ho nepociťuju. Proto jsem i před zítřejším závodem v pohodě.
Už loni jste prozradil svůj životní cíl, kterým je působení v elitní světové patnáctce Grand Prix…
To pořád platí. Jak jsem už řekl, jsem vděčný za divokou kartu, ale do této vybrané světové společnosti se chci dostat nejen z pozice náhradníka nebo díky divoké kartě, ale získat přes Challenge právo účasti do všech deseti závodů. A také nejen pouze na jeden rok.
Jak je složitá cesta k tomuto vrcholu?
Velice složitá a hodně náročná. Do užšího výběru - Challenge - postupují z kvalifikace jen tři jezdci. Přitom stačí jedna malá chybička v jedné z rozjížděk, která v obrovské konkurenci ovlivní celý důležitý závod, a je po naději. Stalo se mi to teď v Loginu, kde jsem v této kvalifikaci skončil pátý a do užšího výběru postoupili jen tři jezdci. Ještě mám určitou naději na udělení divoké karty.
Nevydařily se vám asi podle představ ani úvodní dva závody mistrovství republiky, že?
Na pražské Markétě i v Kopřivnici jsem si chtěl leccos vyzkoušet a oba závody byly pro mě především užitečným tréninkem. Na vedoucího Josefa France ztrácím jen tři body a na druhého Eduarda Krčmáře pouze dva. Na programu jsou ještě dva závody, v nichž se toho může ještě dost změnit.
Vraťme se ještě k zítřejší Grand Prix. Koho považujete za největšího favorita?
Plochodrážní pole je velice vyrovnané, každá rozjížďka může být velkou tlačenicí. Ve skvělé formě je Švéd Lindgren, ale do finálového kvarteta se může protlačit kdokoliv. Určitě bude chtít zopakovat prvenství z úvodního závodu ve Varšavě Angličan Woffinden, napravit reputaci zatím až dvanáctý Australan Doyle a jsem zvědav, zda zranění nebude mít vliv na výkon jinak skvělého Dána Pedersena.
A s jakou příčkou byste byl spokojen?
Pokaždé si říkám, že příští rok musím být lepší, což by letos znamenalo obsadit jednu ze dvou nejvyšších příček. Ale řeknu to jinak: budu spokojen s postupem do semifinále a s vydařeným bojem o finále.
