Pomoci mu k tomu má nový Citroën C4 WRC. Dvaatřicetiletý Francouz vyhrál rekordních osmadvacet soutěží. Po roční přestávce, kdy hájil oficiálně barvy soukromé stáje Kronos, se vrací pod hlavičku továrního týmu Citroën.
Francouzská automobilka se v minulém roce pilně věnovala vývoji nového vozu C4 a samotný Loeb s ní absolvoval nespočet testovacích kilometrů. Nástupce Xsary WRC by měl být připraven vyhrávat už nyní v Monte Carlu, kde rodák z Oberhoffenu již třikrát triumfoval.
"Testovali jsme dostatečně, ale jsem si vědom, že šlo pouze o testy. První vážnou zkouškou bude až úvodní rallye," řekl Loeb, který závěr minulé sezony vynechal kvůli zlomené ruce. Už je sice v pořádku, ale stoprocentní prý jeho stav stále není.
Šampioni mezi šampiony
Nejvíce titulů v MS
- 4 - Juha Kankkunen (1986-87, 1991 a 1993) a Tommi Mäkinen (1996-99)
- 3 - Sébastien Loeb (2004-06)
- 2 - Walter Röhrl (1980 a 1982), Massimo Biasion (1988-89), Carlos Sainz (1990 a 1992) a Marcus Grönholm (2000 a 2002)
Jeho hlavním a zřejmě jediným velkým soupeřem v celém MS bude Marcus Grönholm z Finska. Jednička továrního týmu Ford v roce 2006 prohrála s Loebem pouze o bod, šampionát však zdramatizovala až při absenci svého soka.
Fin pomohl Fordu vyhrát Pohár konstruktérů, což se britskému týmu podařilo po 27 letech. V loňské sezoně však v MS oficiálně startovaly pouze dva tovární týmy, vedle Fordu už jen Subaru.
Dvojnásobný mistr světa, jemuž se daří zejména na šotolinových tratích, věří, že se možná ve své poslední sezoně v MS rozloučí prvním místem.
Kalendář doznal velkých změn
I v letošním světovém šampionátu bude mít zastoupení Česká republika. Vylepšit své čtrnácté místo z konečného pořadí loňského seriálu se pokusí Jan Kopecký, který by se chtěl představit s vozem Škoda Fabia WRC ve všech evropských podnicích kalendáře.
O přední příčky v kategorii Junior WRC bude s citroënem C2 usilovat Martin Prokop, ve Švédsku se představí za volantem Mitsubishi Lancer EVO IX.
Toto auto bude jinak pilotovat Štěpán Vojtěch, který se přihlásil do seriálu produkčních vozů P-WRC. V některých evropských závodech se možná představí i další Češi.
Článek pokračuje pod grafikou
V kalendáři nechybí oblíbené soutěže od Monte Carla po Britskou rallye. Premiérově se bude závodit v zemi tovární jedničky Subaru Pettera Solberga v Norsku, v Portugalsku a v Irsku.
Ze šampionátu naopak zmizela Kyperská, Turecká a Australská rallye. Původně měl být letošní rok ve znamení revoluční změny, díky které by byl šampion dekorován už v květnu a poté by začal nový seriál, jenž by končil vždy v polovině následného roku. V
červenci se ale Mezinárodní automobilová federace (FIA) rozhodla uvažovanou změnu zrušit.
Ke změně ale dojde ve formátu jednotlivých soutěží. Zrušeno bylo pravidlo Super rallye, podle něhož posádka mohla po nedokončení etapy pokračovat v soutěži s časovou penalizací. Nahrazeno bude samostatným bodováním jednotlivých dnů (bodový bonus 3-2-1 pro tři nejlepší vozy v etapě). V celkové klasifikaci pak budou hodnoceny jen vozy, které dokončí celou rallye.
Do šampionátu se vrací tým Mitsubishi, jehož barvy budou hájit Fin Toni Gardemeister a Xavier Pons ze Španělska. Není však jisté, zda se objeví ve všech soutěžích. V polovině sezony by měl svůj speciál SX4 WRC nasadit i tým Suzuki, který se chce stát plnohodnotným členem MS v příštím roce.
Mistrovství světa se stále rozšiřuje
Šampionát v rallye pořádá FIA od roku 1973. V úvodních šesti letech byly vypsány jen soutěže značek, přičemž tomuto období vládla automobilka Lancia.
První MS, kdy byl vyhlášen i individuální vítěz, se konalo v roce 1979 a vyhrál Švéd Björn Waldegaard s Fordem.
Polovina 80. let přinesla nástup legendárního Fina Juhy Kankunnena, který se v období 1986-93 stal čtyřikrát mistrem světa. Na sklonku tisíciletí ho dokázal napodobit jeho krajan Tommi Mäkinen, jenž v letech 1996-99 vybojoval čtyři tituly v řadě. Historickému pořadí konstruktérů vévodí Lancia s deseti primáty.
Za poslední desetiletí prošel seriál MS v rallye řadou změn. Kromě častých úprav pravidel či bodování se to nejvíce dotklo kalendáře MS: v roce 1997 vzrostl počet jednotlivých podniků z původních osmi na 14, o sedm let později se poprvé jelo 16 závodů.