GP v Brně? Stav nejvyššího ohrožení. Zastavili prodej lístků

Luděk Mádl ČTK Luděk Mádl, ČTK
23. 6. 2015 16:20
Plán, že by Velká cena motocyklů mohla být dotována městem Brnem, nevyšel. Srpnový závod je významně ohrožen.
Ilustrační foto z GP Brna
Ilustrační foto z GP Brna | Foto: Reuters

Brno - Ohrožení srpnové Velké ceny motocyklů v Brně graduje. Dnes totiž padl plán, že by závody mohlo dotovat město Brno. Pořadatel Grand Prix, společnost Automotodrom Brno, tedy s okamžitou platností stopnul prodej vstupenek.

Konečné slovo o tom, jestli se letos závody seriálu mistrovství světa MotoGP v Brně pojedou, nebo ne, bude mít promotér šampionátu, španělská společnost Dorna. S ní budou představitelé Automotodromu Brno jednat o víkendu v nizozemském Assenu.

"Pro nás v tuto chvíli došla celá záležitost až na konec. Pojedeme Dornu informovat, že jsme z veřejného sektoru nezískali na pořádání závodů žádné peníze," říká Jiří Smetana, mluvčí Automotodromu.

Situace je velmi paradoxní v tom, že Michal Hašek (ČSSD),  hejtman Jihomoravského kraje, nabízí pořadateli závodu dotaci 67 milionů korun. Smluvní podmínky, které tuto nabídku provázejí, ale označili představitelé Automotodromu Brno za neakceptovatelné. Zmíněné podmínky mimo jiné předpokládají, že se Jihomoravský kraj stane spolupořadatelem závodů. A tím pádem uvidí pod pokličku veškerého hospodaření, které s pořádáním závodu souvisí.

V nabízené dotaci 67 milionů korun se sdružily prostředky ministerstva školství (30 milionů Kč), ministerstva pro místní rozvoj (7 milionů), Jihomoravského kraje (20 milionů) a města Brna (10 milionů).

I primátor chtěl pomoci. Neuspěl

Všechny jmenované instituce zároveň vyzvaly akciovou společnost Automotodrom Brno, aby smluvní podmínky nabízené Jihomoravským krajem přijala. Nestalo se.

S alternativou, jak situaci řešit, přišel brněnský primátor Petr Vokřál (ANO). Přišel s nápadem, že Brno navýší svou dotaci z 10 na 50 milionů korun. A z těchto prostředků bude moci být letošní Velká cena dotována.

Jenže pro tento návrh nezískal v brněnském zastupitelstvu politickou podporu.

"Poslední krok Automotodromu Brno, tedy pozastavení prodeje vstupenek na Grand Prix, odhaluje v plné nahotě, oč v celém příběhu veřejných příběhů na GP už několik měsíců jde. Dokud jde kdokoliv z veřejné sféry Automotodromu na ruku, je to O.K. Jakmile se však objeví snaha veřejného sektoru stanovit podmínky pro podporu v desítkách milionů korun, je zle a následuje bububu. Po dnešku už to ví i primátor Vokřál," komentoval aktuální situaci jihomoravský hejtman Michal Hašek.

Dotace jsou podle pořadatele zapotřebí k tomu, aby se uhradil tzv. zalistovací poplatek. Ten pořadatelé jednotlivých závodů platí španělské společnosti Dorna  za to, že jejich podnik zařadí do seriálu závodů mistrovství světa.

Jedná se o 70 milionů korun na sezonu. A Brno je dlužné za loňskou i letošní sezonu. Existuje možnost, že se v srpnovém termínu, původně vyhrazeném pro Brno, pojede na rakouském okruhu Red Bull Ring.

Návrh neměl ani podporu koalice

Brněnští zastupitelé měli dnes rozhodnout o mimořádné dotaci 50 milionů korun, ale o návrhu ani nehlasovali. V rámci diskuse totiž nevyjádřili návrhu podporu opoziční zastupitelé, ale ani koaliční Strana zelených a plnou podporu celého hnutí neslíbil ani primátorův náměstek Matěj Hollan z Žít Brno. Primátor Petr Vokřál (ANO) proto předložil náhradní variantu.

"Zastupitelstvo Brna podporuje konání Grand Prix na Masarykově okruhu v dlouhodobém měřítku a nejen v letošním roce a deklaruje zájem podílet se s českým státem, Jihomoravským krajem, společností Dorna a Automotodromem na zajištění pořádání závodů," napsal v návrhu Vokřál.

Mnozí zastupitelé poukazovali na to, že by padesátimilionová dotace mohla zachránit pouze letošní ročník, na který by byla podpora extrémně vysoká. Brno chce proto iniciovat vznik uskupení složeného ze zástupců města, kraje a státu, které by získalo licenci od Dorny. Dorna by se zároveň měla zavázat k tomu, že poskytne smlouvu na licenci na dalších tři až pět let.

 

Právě se děje

před 30 minutami

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

K dohodě ohledně dolu Turów zatím nedošlo, jednání budou pokračovat příští týden

Expertní týmy České republiky a Polska zatím nedospěly k dohodě o hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Jednání o mezivládní smlouvě, která má obsahovat české podmínky pro případné zpětvzetí žaloby u Soudního dvora EU, budou pokračovat příští týden. V tiskové zprávě to po dvoudenním jednání uvedlo ministerstvo životního prostředí.

"Polští političtí představitelé ve čtvrtek nepochybně deklarovali snahu se mimosoudně dohodnout, stejně tak jako česká strana deklarovala, že nechce zavírat důl Turów nebo Polsku diktovat jeho energetický mix. Diskutujeme již konkrétní návrh dohody a podmínek a v jednáních budeme pokračovat i příští týden," uvedl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

V pátek odpoledne se bilaterálně znovu sešli ministři obou zemí - Richard Brabec (ANO) a Michal Kurtyka. "Jednání jsou velmi náročná, ale opět jsme si s ministrem Kurtykou potvrdili, že naším cílem je dohoda," řekl Brabec

Zdroj: ČTK
Další zprávy