Komentář: První virtuální formule 1 udělala e-sportu medvědí službu. Aspoň, že bavila

Radek Vičík Radek Vičík
24. 3. 2020 6:41
Hned na dvou platformách se v neděli konaly virtuální závody formule 1, které měly nahradit zrušenou Velkou cenu Bahrajnu. Nakonec přilákaly jen dva aktuální jezdce Grand Prix a skalní fanoušky šampionátu moc nenadchly.
Bahrain Virtual Grand Prix 2020
Bahrain Virtual Grand Prix 2020 | Foto: Youtube.com

Pro formuli 1, jako pro ostatní nejen motoristické sporty, nastaly s příchodem koronavirové karantény hubené časy. Ruší nebo odkládá se jeden závod za druhým a bůh suď, kdy sezona odstartuje. Aby si fanoušci užili aspoň nějaké závodění, přišla na řadu virtuální formule 1.

První zádrhel nastal už tím, že se ve stejný čas konaly hned dva různé souboje e-sportu. Na jedné straně tu byla oficiální Velká cena Bahrajnu pod hlavičkou F1 Esports, přímo proti ní se pak jel závod pod vtipným názvem "Not the Bahrain Grand Prix" na platformě Veloce Esports.

Dalším zádrhelem byl fakt, že z aktuálního startovního pole tahle show přilákala jen Landa Norrise z McLarenu a nováčka Nicholase Latifiho v barvách Williamsu.

Ostatní piloti odmítli. Ať už používají jiné hry, jako třeba Max Verstappen, nebo ke hře F1 2019 nemají patřičné vybavení - případ Carlose Sainze juniora.

Pádným argument byla i skutečnost, že hra od společnosti Codemasters má proti skutečným závodům velká specifika. "Zatím se budu radši schovávat, protože má současná úroveň je mizerná," přiznal jezdec Haasu Romain Grosjean.

Mlžný opar nezakryje podivné chování vozů

Místy až nebetyčné rozdíly mezi skutečným závoděním a virtuálním sportem jsou největším problémem, který v očích skalních fanoušků F1 e-sportu hodně  ubližuje. Hned start "té pravé" GP Bahrajnu ukázal na slabinu fyzických modelů závodních strojů. Díky nim mohly dojet do boxů i ti, kteří by za normálních okolností skončili v "péči" odtahovky.

Ani grafika se zatím nedá s reálným přenosem F1 srovnat. Vozy na trati nesmyslně plavaly. Občas se objevily trhané pohyby, hlavně přejezdy přes obrubníky vypadaly jak z kresleného filmu.

V případě Bahrajnu bilo do očí i nepřirozené umělé osvětlení. Obrazovku pokrýval jakýsi šedý závoj a vozy v dáli mizely v mlze. Ne vždy stihla grafika vykreslit celé formule, takže bylo možné shlédnout průhledné monoposty jak v teleportu ze sci-fi.

Na škodu byla také chaotická režie. Nedokázala využít onboardů ze všech vozů, takže diváci na YouTube a dalších vysílacích platformách vůbec netušili příčinu vyřazení závodníka.

Simulátory ano, ale 100% profesionální

Pravidla se vykládala dost volně, z tolika výletů mimo pověstné "traťové limity" a úmyslných kolizí by mělo ředitelství skutečné Velké ceny práci s udělováním trestů tak na týden. Suma sumárum, není nad skutečné závodění.

Ale nehledejme jen mouchy. V současné době plné špatných zpráv díky za každé rozveselení a možnost myslet chvíli na něco pěkného a zábavného. Vzhledem k tomu, že tady nešlo o zdraví a škody na majetku, mohli si piloti dovolit drsnější styl. Malé demoliční derby mileniály, pro něž je e-sport hlavně určený, určitě pobavilo.

Abychom si rozuměli, simulátory mají svůj smysl i pro reálné závodění. Jenže to musí být velmi špičkové sofistikované přístroje, které jsou svým chováním a uměním získávat data srovnatelné se závodními speciály.

Ono totiž virtuální závodění je jedna věc a schopnost ho prodat na závodním okruhu věc druhá. Dobrý e-závodník totiž nemusí ve zkoušce ohněm na trati uspět. Tam nestačí jen postřeh, který je klíčový pro e-sporty, ale nejdůležitější je cit pro vůz. Tedy schopnost se s ním sžít do jedné bytosti a umět naslouchat potřebám speciálu.

Lapidárně řečeno: Velké ceny nevyhrává ani tak postřeh jako "chytrý" zadek.

 

Právě se děje

Další zprávy