reklama
 
 

Nuda v Číně musí být pro F1 varováním. Jsou zajímavější závody a není jich málo

16. 4. 2019 11:04
Jubilejní tisící závod formule 1 měl být velkolepou show. Jenže nedělní Velká cena Číny nevstoupí do dějin jako nervydrásající drama, ale jen jako další nudný podnik, kde bylo vzrušení pomálu.

Lewis Hamilton se po startu ujal vedení a nabral takový náskok, že o vedení nepřišel ani při zastávce v boxech. Něco takového se stalo naposledy loni v Suzuce.

Od totální nudy fanoušky zachránily dvě věci. Jednak nezdolná touha Daniila Kvjata nahradit Pastora Maldonada a aspoň ob jednu Velkou cenu do někoho narazit. Tentokrát úder "ruského medvěda" odnesl Lando Noriss, který si málem zahrál na kosmonauta. To se dělo na chvostu závodního pole.

Náraz Kvjata do Norrise:

Vpředu se zase o zábavu postaral tým Ferrari, jehož žonglování se zastávkami v boxech bylo hodné zařazení do série Komik a jeho svět. K tomu ještě přidejme nějaké tři čtyři zajímavější souboje - a to bylo v Šanghaji všechno.

Slavící Čína jakoby byla zosobněním tápání, kterým současná formule 1 prochází. Tradice tisíce závodů je úžasná věc, gloriola F1 se dá srovnat snad jen s historií 500 mil v Indianapolisu, čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans a Rallye Monte Carlo. Jenže z minulosti se žít nedá.

Zástupci formule 1 navíc o svém sportu rádi mluví jako o vrcholu motorsportu. Ano, mediálně - a spolu s Le Mans a Formulí E i technologicky - je F1 na špici.

Ale co se zážitků ze závodění na trati týče, má konkurenci mnohem silnější.
Když pomineme pohárové závody, kde jsou shodné vozy a tím pádem extrémně vyrovnané souboje, dokážou si v jiných sériích mnohem lépe poradit se zajištěním vyrovnanosti vozů.

Ukázkovým příkladem jsou vozy specifikace GT3. Šampionát Blancpain GT Endurance používá tzv. Balance of Performance. Tedy systém dodatečné zátěže, který dokáže udržet výkonnost vozů na stejné úrovni a nemůže se stát, že jedno auto vyhraje všechny závody o parník. Podobně fungují třeba cestovní vozy kategorie TCR nebo "gétéčka" pro Le Mans a regionální série zaštiťované autoritou ACO.

Vyrovnanost potom láká víc značek a závodní pole je bohaté. Stačí si porovnat chudou nabídku pouhých dvou továrních týmů v polední sezoně MS cestovních vozů (2017) se současnou paletou 21 různých speciálů TCR od 13 značek.

Výsledkem jsou pak dramatické vytrvalostní závody, kdy se po čtyřech hodinách jízdy rozhodují o vítězi pouhé vteřiny. A na trati bují emoce jako v neděli v Monze při prvním závodě vytrvalostní části Blancpain GT Endurance.

Přepočteno na ony zmiňované čtyři hodiny by Hamilton v Šanghaji vyhrál před Bottasem o nějakých 17 vteřin a třeba třetí Max Verstappen by zaostal o více než 36 vteřin. Jasně, je to jen hra čísel, ale i tak se musí formule 1 co do atraktivity závodění hodně ohánět.

autor: Radek Vičík | 16. 4. 2019 11:04

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama