Lauda před 40 lety získal titul. Tam, kde skončili Rivalové, začala cesta "Krysy" mezi nesmrtelné

Radek Vičík Radek Vičík
2. 10. 2017 16:52
Od děsivé havárie, při níž Niki Lauda málem uhořel, po zisk dalšího titulu mistra světa formule 1 uplynulo jen 427 dní. Každý z nich ale byl obrazem odhodlání rakouského pilota, jeho vůle a touhy vítězit.
Niki Lauda měl na konci sezony 1977 důvod se usmívat, podruhé v kariéře se stal mistrem světa formule 1.
Niki Lauda měl na konci sezony 1977 důvod se usmívat, podruhé v kariéře se stal mistrem světa formule 1. | Foto: ČTK

Praha - Holywoodský trhák Rivalové, který popisoval soupeření Nikiho Laudy a Jamese Hunta v boji o titul šampiona formule 1, utnuly závěrečné titulky v roce 1976. Skutečný příběh zarputilého rakouského šampiona tím ale zdaleka neskončil.

Až v následujícím ročníku totiž začala Laudova cesta za druhým titulem mistra světa formule 1. A 2. října 1977, tedy právě před čtyřiceti lety, byla završena v americkém Watkins Glenu.

Ovšem odstartovala vlastně už mnohem dřív. Muž se svérázným smyslem pro humor, svými soupeři přezdívaný kvůli předkusu "Krysa", vyhrál světový šampionát v roce 1975 a také v následující sezoně patřil mezi hlavní favority. 

Seriál se vyvíjel tak, že pilot Ferrari měl nakročeno k obhajobě. Po triumfu ve Velké ceně Británie, který získal díky vyloučení v cíli prvního Hunta, měl před svým rivalem z McLarenu velmi slušný náskok 23 bodů (nezapomeňme, že tehdy bylo za vítězství jen 9 bodů).

Nelidská bolest a osudný déšť

Pak přišel osudný 1. srpen 1976 a děsivá havárie, při níž Lauda přežil ohnivé peklo jen díky neohroženosti soupeřů. Kvarteto Arturo Merzario, Brett Lunger, Guy Edwards a Harald Ertl se vrhlo do plamenů a vyprostilo rakouského pilota. Ten i přes snahu kolegů utrpěl vážné popáleniny hlavy a nadýchal se jedovatých zplodin, které ohrozily plíce a přenos kyslíku v krvi.

Lauda však projevil nezlomnou vůli. Procházel doslova nelidskými procedurami, při nichž mu lékaři z plic vysávali odumřelou tkáň. Ještě šest neděl po havárii, při návratu do kokpitu během závodu v Monze, novinář Nigel Roebuck hovořil o tom, jak v pedoku viděl Rakušana sundávajícího si z popálené hlavy fáč plný koláčů zaschlé krve.

Přesto chybělo jen málo a Ferrari slavilo titul i v roce 1976. V posledním závodě se však Lauda, který moc dobře znal cenu svého života, rozhodl v japonském Fudži zbytečně neriskovat. V Grand Prix, která mohla skončit jeho korunovací, v prudkém lijáku zajel do boxů, a šampionem se tak o jediný bod stal miláček žen Hunt.

Zatímco britský playboy se pak věnoval hlavně milostným dobrodružstvím a nekonečným večírkům, vyhrál už jen dvě Velké ceny a v půlce roku 1979 kariéru ukončil, Rakušan byl úplným opakem.

Cílevědomě se připravoval na rok 1977, kdy měl znovu k dispozici výborný monopost Ferrari 312T2. V úvodním podniku v Argentině sice kvůli poruše palivového systému nebodoval, ale pak v pěti ze šesti závodů stál na stupních vítězů. 

Titul díky spolehlivosti

Průběžnému pořadí dlouho kraloval Jihoafričan Jody Scheckter ve Wolfu. Jenže zatímco vůz kanadského podnikatele rakouského původu Waltera Wolfa začal v druhé polovině stávkovat, Lauda poctivě sbíral body a od devátého podniku sezony se ujal vedení.

Závěrečnou tečku přidal závodník Scuderie v americkém Watkins Glenu. První říjnový víkend roku 1977 mu k potvrzení titulu stačilo při Scheckterově třetím místě dojet těsně za ním a dvě minuty za vítězným Huntem. V té chvíli už nemusel závodit v Kanadě a Japonsku, takže věrný své pověsti "velkého kalkulátora", závěrečné dvě Grand Prix vynechal.

Na americkém okruhu naposledy závodil za Ferrari, další dva roky pilotoval monopost Brabham. Před sezonou 1980 sice Lauda oznámil konec kariéry, ale už dva roky nato se proháněl na trati v McLarenu. Pro tým, v němž dřív bojoval jeho sok Hunt, získal v roce 1984 svůj třetí titul mistra světa. Bylo to o fous, týmového kolegu Alaina Prosta porazil o pouhý půlbod. Je to dodnes nejmenší rozdíl, který na konci sezony F1 rozhodl o šampionovi.

Formulovou derniéru Lauda absolvoval roku 1985, nyní je nevýkonným šéfem stáje Mercedes. Právě zkušenému Rakušanovi, jenž letos oslavil 68. narozeniny, je přičítána největší zásluha na tom, že Stříbrné šípy před čtyřmi lety "přetáhly" z McLarenu Lewise Hamiltona.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Nové Mexiko žaluje internetovou společnost Google, firma prý sbírala osobní údaje školáků

Generální prokurátor Nového Mexika Hector Balderas zažaloval americkou internetovou společnost Google. Tvrdí, že firma v tomto státě získala osobní údaje školáků, čímž porušila jejich právo na soukromí. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Google podle Balderase využil řadu svých produktů, jako je například e-mailová služba Gmail, ke sběru informací o studentech ve věku do 13 let, a to bez souhlasu jejich rodičů.

Balderas již předloni podal podobnou žalobu na Google a několik dalších technologických podniků, ve které firmy obvinil z nezákonného sběru údajů z mobilních aplikací určených dětem. Firmy pochybení popírají, na rozhodnutí soudu se stále čeká.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 57 minutami

Bývalý poradce prezidenta USA Trumpa byl odsouzen na 40 měsíců do vězení

Bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa byl odsouzen ke 40 měsícům vězení. Roger Stone byl loni shledán vinným v sedmi bodech obžaloby včetně lhaní Kongresu, ovlivňování svědka a maření vyšetřování. Prokuratura původně požadovala trest v rozmezí sedmi až devíti let.

Trump navržený trest kritizoval jako příliš přísný a ministr spravedlnosti William Barr doporučil nižší trest.

Podle dnešního rozsudku dostal Stone 18 měsíců za ovlivňování svědka, 12 měsíců za lhaní a 40 měsíců za maření vyšetřování. Tresty si bude odpykávat souběžně. K verdiktu patří ještě pokuta 20 tisíc dolarů (465 tisíc korun).

Trump na rozsudek reagoval sdělením, že bude případ sledovat a v určité chvíli učiní patřičné rozhodnutí. Stone má podle něj velkou šanci na "naprosté očištění".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Portugalský parlament schválil eutanazii i asistovanou sebevraždu

Portugalský parlament dnes v prvním čtení schválil zákony legalizující eutanazii a asistovanou sebevraždu u smrtelně nemocných pacientů. Informovala o tom agentura AFP, podle které se závěrečné hlasování očekává do začátku léta. Zda zákony vstoupí poté brzy v platnost, není ale jasné. Výhrady k nim totiž vyjádřil prezident, který má právo veta. Poslanci jej však mohou přehlasovat.

Portugalský parlament, Shromáždění republiky, dnes debatoval o pěti podobných návrzích zákona, které legalizují eutanazii a asistovanou sebevraždu. Pohodlnou většinou nakonec schválil všech pět. Například zákon, který předložila vládní Socialistická strana (PS) premiéra Antónia Costy, podpořilo 127 poslanců, 86 jich bylo proti a deset se zdrželo. U ostatních norem byl poměr hlasů podobný.

Zdroj: ČTK
Další zprávy