95 let emocí v Monze: Smrtelný zmatek, vyjednavač Andretti i (skoro) rozkradený monopost

Radek Vičík Radek Vičík
31. 8. 2017 13:01
Šampionát formule 1 se rozloučí s Evropou tradiční zastávkou v Monze. Velká cena Itálie se v Královském parku s výjimkou sezony 1980 jezdí nepřetržitě od startu mistrovství světa v roce 1950.
Italové jsou vášnivými fanoušky i při závodech formule 1, po Velké ceně v Monze vždy davy zaplaví cílovou rovinku.
Italové jsou vášnivými fanoušky i při závodech formule 1, po Velké ceně v Monze vždy davy zaplaví cílovou rovinku. | Foto: Pirelli Media

Monza, Praha - Tím, čím je v kalendáři formule 1 pro celebrity závod v ulicích Monaka, tím je pro fanoušky milující pach spáleného benzinu podnik v Monze. Dějiště víkendové Velké ceny Itálie je místem závodům zaslíbeným.

V Královském parku umístěném jen 20 kilometrů od centra Milána se závodí už neuvěřitelných 95 let. Ovšem první verze okruhu z roku 1922 měla i s použitím legendární klopené dráhy rovných deset kilometrů.

To současná trať Autodromo Nazionale Monza měří "jen" 5793 metrů a je po rekordním sedmikilometrovém Spa-Francorchamps a městské trati v Baku třetím nejdelším okruhem, na nichž se v současnosti závody F1 jezdí.

Nejrychlejší i nejkratší

Monza byla vždycky "chrámem rychlosti". Vždyť právě zde padl dosud platný rychlostní rekord (372,6 km/h v podání Juana Pabla Montoyi ve Williamsu v roce 2005) a odjela se tu i nejkratší Grand Prix všech dob (roku 2003 stihl Michael Schumacher objet vypsaných 247,585 km za ani ne 75 minut.

Ovšem rychlost s sebou přináší i nebezpečí, nehody a často i smrt. První oběť přišla hned v tréninku na úvodní Grand Prix Itálie v Monze roku 1922, byl jí rakouský pilot Fritz Kuhn. Nejhorším okamžikem novodobé formule 1 v Královském parku byla GP v roce 1961. To monopost Němce Wolfganga von Tripse vyletěl těsně před zatáčkou Parabolica po kolizi s Jimem Clarkem mimo trať a při dopadu mezi diváky zahynul nejen jeho pilot, ale také 14 fanoušků (podle některých zdrojů dokonce 15).

Vedle entuziasmu tifosi se nejednou ukázal i pověstný italský "sklon k anarchii", který bohužel stál i životy. Typickým příkladem byla havárie v sezoně 1978.

Tragická scéna požáru Petersonova Lotusu v roce 1978.
Tragická scéna požáru Petersonova Lotusu v roce 1978. | Foto: F1 Archives

Po uspěchaném startu, kdy monoposty ze zadních řad byly ještě v pohybu a byly tak rychlejší než rozjíždějící se čelo startovního roštu, zůstal v hořícím voze zaklíněný Ronnie Peterson. I když Švéda jeho kolegové piloti vyprostili živého, talentovaný jezdec druhý den zemřel na následky vdechnutí jedovatých zplodin hoření.

Na trati tehdy vypukl takový zmatek, že policisté hermeticky uzavřeli okolí nehody a k Petersonovi se nemohl dostat ani oficiální lékař formule 1 Sid Watkins. Cestu mu musel doslova vyhádat pozdější šampion Mario Andretti. Američan využil svých italských kořenů a neoblomné karabiniéry přesvědčil o tom, že muž dobývající se k ohnivému peklu není paparazzi, ale člověk, na němž závisí život jeho stájového kolegy z Lotusu.

Neplánovaný striptýz Benettonu

Špatný den měli italští policisté také po skočení závodu v roce 1999. Giancarlo Fisichella tehdy v první šikaně vylétl z trati a pořadatelé nechali jeho Benetton celou dobu stát na trávě.

Poté, co Heinz-Harald Frentzen proťal vítězně cílovou čáru, se tifosi vrhli na trať a "po cestě" na cílovou rovinku začali rabovat osamocený Benetton B199. Až po chvíli se k němu dostali policisté, ale to už na voze chyběly mnohé části včetně obou spoilerů. Benetton nakonec avizovanou žalobu na pořadatele nepodal, ale i tak to byla pro italské organizátory pořádná ostuda.

Fanoušci se snaží získat suvenýry z Fisichellova Benettonu v roce 1999:

Doufejme, že v neděli při 67. Grand Prix formule 1 na okruhu v Monze (v kalendáři tato trať chyběla pouze v roce 1980) podobné divoké scény neuvidíme. Velká cena Itálie startuje v neděli ve 14:00 a závod můžete sledovat v našem on-line přenosu ZDE. Grand Prix vysílá stanice Sport2, hodinu před startem začíná předzávodní studio.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 57 minutami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy