Villeneuve získal titul šampiona F1. Pak se z něj stal potížista s blonďatým přelivem

Villeneuve získal titul šampiona F1. Pak se z něj stal potížista s blonďatým přelivem
Mistr světa formule 1 z roku 1997 Jacques Villeneuve oslavil 9. dubna padesátiny.
Rodák z kanadského Saint-Jean-sur-Richelieu má závodní geny v těle. Jeho otcem je totiž bývalý pilot F1 Gilles Villeneuve. V jeho Ferrari 312 T3 se Jacques svezl před třemi lety v rámci Grand Prix Kanady.
Nováček se nijak "nežinýroval". Hned v debutové sezoně skončil šestý. Následující ročník už ovládl, připsal si také triumf v 79. ročníku legendárního závodu Indy 500.
Sezona však skončila velkým skandálem. Ve 48. kole závěrečné Velké ceny Evropy se Villeneuve pokusil o předjíždějící manévr, ale Michael Schumacher ho v pravotočivé zatáčce "zavřel". Sám si při tomto manévru poškodil vůz a byl ze hry venku. Kanaďan dojel do cíle jako třetí, což mu bohatě stačilo k vybojování koruny pro šampiona. Němec byl následně diskvalifikován z druhé pozice v MS za nesportovní manévr.
Foto: IndyCar Media
Radek Vičík Radek Vičík
11. 4. 2021 12:27
Projděte si s námi kariéru mistra světa formule 1 a šampiona IndyCar Jacquese Villeneuva, jenž 9. dubna oslavil padesátiny.
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy