Verstappena náraz málem rozmáčkl. Hamilton by si zasloužil vyloučit, zní z Red Bullu

Radek Vičík Radek Vičík
19. 7. 2021 6:23
Kolize v prvním kole nedělní Velké ceny Británie formule 1, při níž Lewis Hamilton poslal Maxe Verstappena mimo trať, vyvolal v týmu Red Bull vlnu emocí.

Už proto, že domácí pilot byl za zavinění kolize potrestán desetisekundovou penalizací, ale i tak vyhrál a výrazně stáhl náskok svého rivala v čele MS.

Od prvních metrů vypukl v Silverstonu ostrý souboj mezi lídrem šampionátu Verstappenem a jeho pronásledovatelem Hamiltonem. Nizozemec si po startu z pole position držel vedení a domácí jezdec na něj tvrdě útočil.

Až tak tvrdě, že jejich souboj v jedné z rychlých zatáček skončil kontaktem. Zatímco obhájce titulu pokračoval v lehce poškozeném Mercedesu dál, Verstappen si prožil očistec v podobě nárazu oceněného silou 51 G.

Z Red Bullu zbyla kupa trosek a jeho pilot musel na preventivní vyšetření do nemocnice. "Ze všeho nejdřív musím říct, že jsem O.K. Po nárazu 51 G se už cítím lépe," uvedl 23letý pilot v neděli večer na sociálních sítích.

Pak se obul do desetivteřinové penalizace, kterou sedminásobný mistr světa obdržel od ředitelství závodu. "Trest nám nijak nepomůže a neodpovídá nebezpečnému manévru, jaký Lewis (Hamilton) provedl na trati," stěžoval si  Verstappen.

Podle něj byly Britovy oslavy s fanoušky vzhledem k tomu, že jeho soupeř byl stále v nemocnici, projevem neuctivého a nesportovního chování. "Ale jdeme dál," zakončil Verstappen svůj příspěvek.

Potrestejte Hamiltona!

Daleko ostřeji než jejich jezdec se k celé věci postavili šéfové stáje Red Bull. Její mentor Helmut Marko, kdyby mohl, tak snad požene Hamiltona před civilní soud.

To ale není možné, tak pro něj už krátce po bouračce žádal exemplární trest. "Tohle podle normálních sportovních pravidel nemůžete udělat. Nevím, jaký je za to maximální trest, ale tak nebezpečné a bezohledné chování si zaslouží vyloučení ze závodu," rozohnil se Rakušan.

Konečný trest byl ale druhým nejměkčím, jaký měla jury k dispozici. Mírnější postih je už jen pětivteřinová penalizace. To se samozřejmě nelíbilo bossu Red Bullu Christianu Hornerovi.

"Zatáčka Copse byla stoprocentně Maxova. Jsem tedy stoprocentně přesvědčen, že plná zodpovědnost leží na Hamiltonovi. Byl to od něj zoufalý krok," uvedl Horner

Jeho tým dokonce může po Mezinárodní automobilové federaci požadovat podniknutí dalších kroků proti pilotu Mercedesu. "Asi by to bylo zbytečné, ale podíváme se na to," řekl šéf stáje F1.

Brit se prý nemá za co omlouvat

A co na útoky ze strany Red Bullu říkal Hamilton? V podstatě nic, protože on se v celé kauze považuje za nevinného.

"Podle toho, co jsem viděl v boxech během přerušení závodu, si myslím, že nejsem v pozici se za něco omlouvat. Jsme tu proto, abychom závodili," uvedl Brit.

To, že se jeho rival ocitl v nemocnici, mu ale vadilo. "Slyšel jsem, že Max je v nemocnici a to se mě rozhodně týká. Nikdo z nás nechce, aby se někdo jiný zranil. To není nikdy mým záměrem, takže opravdu doufám, že je v pořádku," řekl Hamilton krátce po dojezdu Grand Prix,

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 27 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy