Farina jako první ovládl formuli 1, předtím se zapsal do historie okruhu v Brně

Radek Vičík Radek Vičík
30. 6. 2021 15:31
Před 55 lety, 30. června 1966, zahynul při autonehodě první mistr světa formule 1. Giuseppe "Nino" Farina přitom moc dobře znal i přírodní okruh v Brně. Po vážné havárii dostala jeho jméno jedna ze zatáček.
Giuseppe Farina v Alfě Romeo ve vůbec prvním závodě historie formule 1, Velké ceně Británie 1950.
Giuseppe Farina v Alfě Romeo ve vůbec prvním závodě historie formule 1, Velké ceně Británie 1950. | Foto: Alfa Romeo

Dne 3. září 1950 končila v Monze historicky první sezona nového motoristického světového šampionátu. Před sedmým dílem mistrovství světa formule 1 bylo v čele velmi vyrovnané pořadí. Prvního Juana Manuela Fangia s 26 body a třetího Farinu dělily pouhé čtyři body (mezi nimi byl ještě 24bodový Luigi Fagioli).

Veškeré matematické spekulace Farina vyřešil radikálně. Za volantem Alfy Romeo na domácí půdě nezaváhal a po necelých třech hodinách proťal cílovou pásku jako vítěz.

Protože se tehdy počítaly jen čtyři nejlepší výsledky, Ital díky třem triumfům přeskočil Fangia a stal se vůbec prvním mistrem světa F1 historie.

Pro tehdy 43letého rodáka z Piemontu to nebyl zdaleka první úspěch, ale určitě největší.

Italský pilot se mezi tehdejší evropskou špičku prosadil už ve 30. letech. Roku 1933 bylo jeho prvním velkým triumfem vítězství na Masarykově okruhu v Brně za volantem Maserati.

Z auta této značky přesedl brzy do Alfy Romeo. Vozy z Milána pilotoval jako člen týmu Enza Ferrari, odkud roku 1938 přešel do tovární stáje. Té zůstal, až na několik startů v Maserati či Ferrari, věrný dalších 13 let.

Farina se mezi válkami stal několikrát šampionem Itálie a uspěl v prestižních Grand Prix, jako byly Coppa Ciano, Velká cena Bernu či Tripolisu.

"Nino" vítězil i po druhé světové válce, takže se není čemu divit, že byl jedním z velkých favoritů Velké ceny Československa 1949. To byl kvůli železné oponě jediný podnik vozů tehdejší specifikaci formule 1, který se kdy na území naší země jel.

Původní přírodní Masarykův okruh přinášel pilotům velké výzvy. Jednou z nich byla levotočivá zatáčka do kopce v lesíku směrem na Kohoutovice. Zrada spočívala v tom, že vynášela. O tom se přesvědčil i pozdější mistr světa.

Původní Masarykův okruh - Farinova zatáčka
Původní Masarykův okruh - Farinova zatáčka | Foto: Vojtěch Marek

Farina, pilotující vůz Maserati, vjel do příkopu obsazeného diváky. Aby toho nebylo málo, na to samé místo za okamžik přiletěl ve voze stejné značky Brit David Parnell. Na místě zůstali dva mrtví diváci, dalších 14 bylo zraněno. V péči lékařů skončil také sám Farina.

Místu se brzy začalo říkat Farinova zatáčka, vznikla zde i velmi oblíbená přírodní tribuna. Neštěstí připomíná také pomníček, který vznikl z popudu brněnských motoristických fanoušků.

Farina měl štěstí i při dalších haváriích, takže na rozdíl od řady svých soupeřů ukončil po sezoně 1955 kariéru dobrovolně - byť ze zdravotních důvodů. Pak se věnoval prodeji sportovních aut a pracoval i pro slavnou designérskou společnost Pininfarina. 

První mistr světa formule 1 zemřel v roce 1966. Paradoxně se tak stalo při dopravní nehodě. Na silničce v Savojských Alpách nezvládl svůj Lotus Cortina cestou na GP Francie. Z Remeše pak chtěl pokračovat do Monaka, kde měl dělat poradce a dubléra herce Yvese Montanda ve filmu Grand Prix.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

V Šanghaji znovu protestovaly stovky lidí proti přísným protikoronavirovým opatřením

V mnohamilionové čínské Šanghaji dnes stovky lidí znovu demonstrovaly proti přísným protikoronavirovým opatřením. S odvoláním na očitého svědka o tom informuje agentura AFP. Protesty v Číně v posledních dnech sílí a v některých městech se přelévají i do požadavku na odstoupení prezidenta Si Ťin-pchinga.

Demonstranti podle očitého svědka protestovali v neděli odpoledne místního času mlčky na několika křižovatkách Šanghaje. V rukou drželi bílé listy papíru, které se v Číně staly symbolem protestu proti cenzuře, a bílé květiny, dokud je nerozehnala policie.

Demonstrace, které se v posledních dnech rozšířily i do několika dalších měst, vyvolala smrt deseti lidí při požáru budovy v Urumči, hlavním městě provincie Sin-ťiang. Objevily se totiž informace, že kvůli protipandemickým opatřením, která někdy vedla i k mnohaměsíční nucené izolaci, se lidé nemohli dostat z hořící budovy. Úřady to popírají.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na italském ostrově Ischia dál pátrají po možných obětech půdního sesuvu

Na italském ostrově Ischia dnes záchranné složky po celonočním nasazení pokračují v pátrání po možných obětech sobotního půdního sesuvu, uvedla agentura DPA s odvoláním na místní média. Podle úřadů je stále pohřešováno jedenáct lidí, nejméně jedna osoba v sesuvu zahynula.

Vedení prefektury v jihoitalské Neapoli by se dnes ráno mělo sejít k dalšímu krizovému jednání. Dopoledne by měla zasednout také italská vláda, aby v regionu vyhlásila výjimečný stav. Nutné je to mimo jiné proto, aby mohly být rychle uvolněny finanční prostředky.

Záchranné práce hasičů, policie a civilní ochrany komplikují pokračující bouře a déšť. Evakuováno bylo na 130 osob. Neapolská prefektura v sobotu pozdě večer uvedla, že 13 lidí utrpělo zranění a jedenáct lidí považuje za nezvěstné. Potvrzena byla smrt jedné ženy.

V noci na sobotu zasáhly středomořský ostrov v Neapolském zálivu bouřky a silné deště, které způsobily vážné škody zejména ve městech Casamicciola a Lacco Ameno na severním pobřeží Ischie. Směs půdy a kamení se na některých místech valila ulicemi, do moře bylo strženo několik aut.

Oblast je považována za rizikovou z hlediska sesuvů půdy. Podle odborníků byly snahy o nápravu situace v posledních letech nedostatečné, uvedla DPA.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská lyžařská střediska letos otevřou později a budou šetřit energii

Lyžařská střediska ve Francii letos kvůli teplému podzimu a nedostatku sněhu otevřou později než v předchozích letech a chystají se s ohledem na vysoké ceny energií zavádět úsporná opatření. Například alpské středisko Val Thorens zahájí provoz tento víkend, tedy o týden později než původně předpokládalo. V nadcházející sezoně chce šetřit například omezením provozní doby sněhových děl nebo snížením teploty uvnitř budov. Napsaly o tom agentury Reuters a AFP.

Střediska Val d'Isère a Tignes, která plánovala pustit lyžaře na sjezdovky tento víkend, se nakonec otevřou až 3. prosince. Kvůli vyšším teplotám tam dlouho nemohla pracovat sněhová děla, a v nižších polohách proto na sjezdovkách není dost sněhu.

"Při rozhodování jsme se řídili zdravým rozumem, nabídka pro naše klienty musí být kvalitní," uvedl Olivier Simonin ze společnosti Val d'Isère Téléphériques, která stejnojmenné středisko provozuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy