První šampion formule 1 Farina vítězil i v Brně. A po tragédii také bojoval o život

Radek Vičík Radek Vičík
3. 9. 2020 14:24
Před sedmdesáti lety byl korunován první mistr světa formule 1. Giuseppe "Nino" Farina moc dobře znal i původní okruh v Brně. Po vážné havárii dostala jeho jméno jedna ze zatáček.
Giuseppe Farina v Alfě Romeo ve vůbec prvním závodě historie formule 1, Velké ceně Británie 1950.
Giuseppe Farina v Alfě Romeo ve vůbec prvním závodě historie formule 1, Velké ceně Británie 1950. | Foto: Alfa Romeo

Dne 3. září 1950 končila v Monze historicky první sezona nového motoristického světového šampionátu. Před sedmým dílem mistrovství světa formule 1 bylo v čele velmi vyrovnané pořadí. Prvního Juana Manuela Fangia s 26 body a třetího Farinu dělily pouhé čtyři body (mezi nimi byl ještě 24bodový Luigi Fagioli).

Veškeré matematické spekulace Farina vyřešil radikálně. Za volantem Alfy Romeo na domácí půdě nezaváhal a po necelých třech hodinách proťal cílovou pásku jako vítěz.

Protože se tehdy počítaly jen čtyři nejlepší výsledky, Ital díky třem triumfům přeskočil Fangia a stal se vůbec prvním mistrem světa F1 historie.

Pro tehdy 43letého rodáka z Piemontu to nebyl zdaleka první úspěch, ale určitě největší.

Italský pilot se mezi tehdejší evropskou špičku prosadil už ve 30. letech. Roku 1933 bylo jeho prvním velkým triumfem vítězství na Masarykově okruhu v Brně za volantem Maserati.

Z auta této značky přesedl brzy do Alfy Romeo. Vozy z Milána pilotoval jako člen týmu Enza Ferrari, odkud roku 1938 přešel do tovární stáje. Té zůstal, až na několik startů v Maserati či Ferrari, věrný dalších 13 let.

Farina se mezi válkami stal několikrát šampionem Itálie a uspěl v prestižních Grand Prix, jako byly Coppa Ciano, Velká cena Bernu či Tripolisu.

"Nino" vítězil i po druhé světové válce, takže se není čemu divit, že byl jedním z velkých favoritů Velké ceny Československa 1949. To byl kvůli železné oponě jediný podnik formule 1, který se kdy na území naší země jel.

Původní přírodní Masarykův okruh přinášel pilotům velké výzvy. Jednou z nich byla levotočivá zatáčka do kopce v lesíku směrem na Kohoutovice. Zrada spočívala v tom, že vynášela. O tom se přesvědčil i pozdější mistr světa.

Původní Masarykův okruh - Farinova zatáčka
Původní Masarykův okruh - Farinova zatáčka | Foto: Vojtěch Marek

Farina, pilotující vůz Maserati, vjel do příkopu obsazeného diváky. Aby toho nebylo málo, na to samé místo za okamžik přiletěl ve voze stejné značky Brit David Parnell. Na místě zůstali dva mrtví diváci, dalších 14 bylo zraněno. V péči lékařů skončil také sám Farina.

Místu se brzy začalo říkat Farinova zatáčka, vznikla zde i velmi oblíbená přírodní tribuna. Neštěstí už deset let připomíná pomníček, který vznikl z popudu brněnských motoristických nadšenců.

Farina měl štěstí i při dalších haváriích, takže na rozdíl od řady svých soupeřů ukončil po sezoně 1955 kariéru dobrovolně - byť ze zdravotních důvodů. Pak se věnoval prodeji sportovních aut a pracoval i pro slavnou designérskou společnost Pininfarina. 

První mistr světa formule 1 zemřel v roce 1966. Paradoxně se tak stalo při dopravní nehodě. Na silničce v Savojských Alpách nezvládl svůj Lotus Cortina cestou na GP Francie. Z Remeše pak chtěl pokračovat do Monaka, kde měl dělat poradce a dubléra herce Yvese Montanda ve filmu Grand Prix.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Loňský propad českého HDP byl nejvýraznější od vzniku Česka

Česká ekonomika se loni propadla o 5,6 procenta, nejvýrazněji od vzniku samostatné České republiky. V úterním zveřejněném zpřesněném odhadu to potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve čtvrtém kvartále loňského roku klesl hrubý domácí produkt (HDP) Česka meziročně o 4,7 procenta, zatímco mezičtvrtletně vzrostl o 0,6 procenta. Předběžný odhad statistiků z počátku února s poklesem o 5,6 procenta za celý loňský rok počítal. Meziroční propad v posledním čtvrtletí odhadovali statistici na pět procent a mezikvartální nárůst na 0,3 procenta.

"Výkon české ekonomiky v minulém roce klesl o 5,6 procenta, nejvíce v novodobé historii. Nejvýrazněji k poklesu, o 2,2 procentního bodu, přispěl vývoj ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a dále průmysl o 2,1 procentního bodu," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Na straně poptávky byly podle něj hlavním faktorem nižší investice a spotřební výdaje domácností.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 58 minutami

Dívky unesené z internátní školy v Nigérii jsou na svobodě

Ze zajetí bylo propuštěno všech 279 dívek, které minulý týden ozbrojenci unesli z internátní školy ve státě Zamfara na severozápadě Nigérie. S odkazem na sdělení místního guvernéra o tom napsala agentura Reuters

Dívky byly uneseny ze střední školy v Jengebe v noci na pátek. O jejich propuštění nyní na Twitteru informoval guvernér Bello Matawalle a zveřejnil jejich fotografie. O kolik dívek se jedná, v první chvíli neinformoval. Později novinářům řekl, že na svobodě je všech 279 unesených školaček s tím, že nebylo uneseno 317 dívek, jak dříve informovala média. Mluvčí lokálních úřadů Sulaiman Tanau Anka poté podle Reuters vysvětlil, že se už při útoku únosců některým dívkám podařilo uprchnout do lesa a byly následně nalezeny. Zbylých 279 bylo uneseno a všechny jsou nyní na svobodě.

"Díky Bohu! Je mi potěšením informovat o propuštění unesených studentek GGSS Jangebe," uvedl Matawalle. "Vyzývám všechny dobře to myslící Nigerijce, aby se s námi radovali, protože naše dcery jsou nyní v bezpečí," dodal.

V severní Nigérii se kvůli působení ozbrojených milic zhoršila bezpečnostní situace. Dříve za únosy v zemi stáli především bojovníci teroristické organizace Boko Haram, nyní ale stále častěji tuto taktiku využívají ozbrojené zločinecké gangy. Poslední únos dětí byl druhý za necelé dva týdny. V sobotu ozbrojenci propustili 27 dospívajících chlapců, které unesli ze školy v nigerijském státě Niger 17. února.

Zdroj: ČTK
Další zprávy