Oběti bohu rychlosti: francouzské prokletí, miláček davu Simoncelli či legenda Senna

Francouzské naděhe formule 1 stíhá kletba. Čtyři roky poté, co definitivně nebilo srce Julese Bianchiho zahynul ve Spa-Francorchamps v závodě F2 22letý Anthoine Hubert.
Hubertova smolná havárie vypadala děsivě. Poté, co do jeho růžového vozu vrazil Američan Manuel Correa, formule se rozlomila na několik částí. I když byl Hubert  okamžitě převezen do nemocnice, lékaři hodinu po havárii  konstatovali smrt.
Hubertova smrt nebyl nebyla letos zdaleka jediným případem motoristické tragédie. V březnu v závodě šampionátu Andaluzie třídy SuperSport 300 zahynul na okruhu v Jerezu teprve 14letý Marcos Garrido (na snímku). Na slavné Tourist Trophy se při závodě superbiků zabil sedmadvacetiletý britský jezdec Daley Mathison. V Ostravě-Radvanicích během závodů Okruh Františka Bartoše těsně před začátkem prázdnin zemřel pětadvacetiletý závodník.
Huber zemřel téměř přesně čtyři roky po emotivním pohřbu dalšího Francouze Julese Bianchiho. Při rozloučení s nadějí F1 daly i hvězdy jako Felipe Massa a Jean-Eric Vérgne průchod svým emocím z úmrtí kamaráda.
Bianchi, jenž po devíti měsících v kómatu podlehl zraněním ze závodu v Suzuce, se zařadil mezi už více než pět desítek závodníků, jejichž život ukončila havárie v monopostu formule 1.
Foto: Joe Portlock / LAT Images / FIA F2 Championship
Radek Vičík Radek Vičík
1. 9. 2019 7:27
Mladý Francouz Anthoine Hubert, který v sobotu nepřežil havárii v závodě Formule 2 ve Spa-Francorchamps, se zařadil na velmi dlouhý seznam obětí touhy po rychlosti. Připomeňte si s námi některé slavné obětí závodů rychlých kol.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy