Pérez využil Verstappenových problémů a v Džiddě odstartuje z prvního místa

Stovky odborářů a odborářek se dnes dopoledne vypravily z pražské Letné v průvodu k sídlu vlády, aby před ním protestovali proti zvyšování důchodového věku na 68 let, důchodové reformě a nové emisní normě Euro 7. Protestní akci ke Strakově akademii svolal nejpočetnější odborový svaz KOVO. Předáky zklamalo, že kabinet si jejich výhrady v Praze dnes nevyslechne. Má výjezdní zasedání v Jeseníku.

KOVO patří ke svazům Českomoravské konfederace odborových svazů. Tato největší odborová centrála v Česku protest podporuje. Na dnešní akci dorazili i členové z dalších svazů, a to třeba z úřednických či školských odborů. Do Prahy přijeli také odboráři z automobilky z Mladé Boleslavi a Kvasin. Podporu předem vyjádřili i někteří politici.

U Strakovy akademie by měl vystoupit předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš či šéf mimosněmovních sociálních demokratů Michal Šmarda. Pořadatelé očekávají i předsedkyni komunistů Kateřinu Konečnou či šéfa poslanců SPD Radim Fiala. Předáci svazu KOVO uvedli, že zvali i členy vlády. Zklamalo je, že kabinet nezasedá dnes ve svém úřadu. Jsou přesvědčení o tom, že před nimi ministři do Jeseníku ujeli.

Odbory KOVO kritizují případné další zvyšování důchodového věku na hranici 68 let a proti podobě důchodové reformy. Požadují dřívější důchod pro namáhavá povolání. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) odborářům minulý týden řekl, že reformu dosud nezveřejnil a novelu s úpravou dřívějších penzí pro náročné profese předloží letos ve druhém pololetí. Platit by pak měla od roku 2025. Uvedl, že s uzákoněním důchodového věku na 68 letech ve svých návrzích nepočítá. 

Česko mělo v roce 2021 nejvyšší odvody na sociální a zdravotní pojištění ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zároveň ale byla složená daňová kvóta, kterou tvoří daňové zatížení společně s povinnými odvody, pod průměrem OECD. Uvádí to aktuální brožura ministerstva financí Státní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti.

Odvody na povinné pojistné, které platí zaměstnanci, zaměstnavatelé i osoby samostatně výdělečně činné, dosahovaly v roce 2021 v Česku 16,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Na stejné úrovni byly ze zemí OECD také ve Slovinsku. Druhé nejvyšší odvody mělo Slovensko, kde dosahovaly 15,7 procenta HDP, následovalo Rakousko s 15,4 procenta HDP.

Složená daňová kvóta ale byla v roce 2021 v mezinárodním srovnání spíš nižší, když dosahovala 33,8 procenta HDP. Průměr OECD byl 34,2 procenta HDP. Nejvyšší složenou daňovou kvótu ze zemí OECD mělo Dánsko, kde činila 46,9 procenta HDP. Nejnižší byla daňová kvóta v Mexiku, kde dosahovala 16,7 procenta. Ze zemí OECD, které jsou i členy Evropské unie, ji mělo nejnižší Irsko s hodnotou 21,1 procenta HDP.

V letošním roce by složená daňová kvóta v Česku měla dosáhnout 34,5 procenta HDP, a vrátit se tak na úroveň roku 2018. Proti loňsku by měla vzrůst o 1,5 procentního bodu, uvádí publikace Státní rozpočet v kostce.