Komentář: Šmarjá, nechte je závodit aneb Také pravidla F1 mají svoji "lidskou tvář"

Radek Vičík Radek Vičík
11. 6. 2019 6:49
Kontroverzní verdikt stewardů v nedělní Velké ceně Kanady, který stál Sebastiana Vettela vítězství, ukázal v plné nahotě sterilitu současné formule 1. Manévr pilota Ferrari, jímž "přimáčkl ke zdi" Mercedes Lewise Hamiltona, se totiž vůbec nemusel trestat.
Sebastian Vettel v souboji s Lewsiem Hamiltonem, za nějž dostal během Velké ceny Kanady F1 2009 pětisekundový trest.
Sebastian Vettel v souboji s Lewsiem Hamiltonem, za nějž dostal během Velké ceny Kanady F1 2009 pětisekundový trest. | Foto: Mercedes-AMG Petronas Motorsport

Pak by se neradovala jen Scuderia, ale hlavně fanoušci. Ti by totiž dostali od jezdců mnohem více dramat a soubojů, než kolik současný svět Grand Prix nabízí.

Na úvod je třeba říct, že řečeno fotbalovou terminologií by se Němcův zákrok "písknout dal". Bylo tam vyjetí mimo trať a následný divoký návrat s omezením rivala.

Je tu ale velké JENŽE. Vettel to neudělal úmyslně s cílem Brita zablokovat, ale jen se snažil uřídit auto po chybě v rychlosti přes 160 km/h. Bylo by férovější nařídit mu, aby před sebe Hamiltona pustil a mohlo se bojovat dál. V takovém souboji je totiž pět vteřin navíc pro konečný výsledek likvidačních.

Hlídat bezpečnost, ne ničit závody

Většina bývalých mistrů světa F1 - snad s výjimkou Nika Rosberga - se postavila za jezdce Ferrari. Pregnantně řečeno, jury má podle nich hlídat, aby se jezdci nepozabíjeli na trati, a ne zničit takový krásný souboj.

Těch pět vteřin navíc nevzbudilo takový rozruch jen proto, že v konečném účtování rozhodlo o vítězi Velké ceny. Důležitější je, že se piloti budou zase o něco víc bát jít ostře do souboje. To je nepříjemný signál hovořící: Milí diváci, na nějaké závodění kolo na kolo laskavě zapomeňte. A to není vůbec dobře.

Dijon jako vzor

Jezdci by naopak měli být motivování prát se o pozice do posledních metrů. Samozřejmě v duchu fair play a bez bezhlavého rizika. V tomto směru zmínil exmitr světa F1 Damon Hill kouzelné slovo "Dijon".

Ne, populární Brit, neměl chuť na dijonskou hořčici. To jen připomněl jeden z nejslavnějších soubojů celé historie světového šampionátu. To se v GP Francie 1979 poprali Gilles Villeneuve za volantem Ferarri s René Arnouxem v Renaultu o druhé místo spektakulárním stylem, který dodnes nahání husí kůži. Kanaďan s Francouzem si nedarovali ani centimetr trati a předvedli obrovské jezdecké umění.

Souboj Villeneuva s Arnouxem ve Velké ceně Francie 1979:

Jenže dneska by je takový souboj stál na trestech možná i několik minut. Jen považte: strkali do sebe koly, každou chvíli jeli půlkou monopostu po trávě, při brzdění měnili směr vozu…

A bůh ví, kolik dalších prohřešků proti moderní etiketě formule 1 tam bylo. Jenže tohle je to pravé závodění, kvůli tomu lidé kolotoč Grand Prix milují.

Formule 1 chce být vrcholem světového motorsportu. Proto se začalo jezdit s hybridy, hledají se nové trhy a zkrátka vůbec se posiluje marketing. Ale k čemu by byla taková auerola, pokud by na trati bylo k vidění jen sterilní jízda monopostů, při níž jen tak občas někdo někoho předjede?

Doufejme, že to byl jen úlet a my, milovníci motoristického sportu, se už 23. června ve Francii dočkáme boje na ostří nože.

 

Právě se děje

Další zprávy