Peklo, nebo ráj? Rychlá Monza má víc závodů F1 než Monako, ale také mnoho mrtvých

Radek Vičík Radek Vičík
30. 8. 2018 13:08
V Monze formule 1 závodí téměř nepřetržitě od roku 1950. Legendární okruh nabízí rychlost i nebezpečí. Letos chce doma konečně uspět Ferrari.
Rok co rok zaplní tifosi Ferrari po Grand Prix cílovou rovinku.
Rok co rok zaplní tifosi Ferrari po Grand Prix cílovou rovinku. | Foto: Pirelli Media

Praha, Monza - Na první pohled by v Královském parku vedle jednopatrových řadovek nikdo nehledal jeden z nejslavnějších závodních okruhů světa. Ale Monza umí "klamat tělem". Dějiště nedělní Velké ceny Itálie formule 1 je hlučným peklem uprostřed staletých majestátních stromů.

Okruhu v Monze se přezdívá "chrám rychlosti". A není se čemu divit. Právě tady zajel Juan Pablo Montoya v roce 2004 historicky nejrychlejší kolo formule 1 - po okruhu se řítil průměrnou rychlostí 262,242 km/h.

"Maximálka" na konci cílové rovinky se u současných hybridních monopostů šplhá až k 360 km/h. Je však nižší než v Baku, kde na dlouhatánské rovince jel Valtteri Bottas v roce 2016 dokonce 378 km/h.

Pokud by se závodilo na původním desetikilometrovém okruhu z roku 1922, ručička tachometru by se posunula ještě dále, protože jeho součástí byl i klopený ovál. Jeho výstavbu financoval milánský autoklub a pracovalo na něm 3500 dělníků.

Roku 1933 se ale na jižní "klopence" při havárii během Grand Prix Monzy zabili hned tři piloti, načež trať doznala značných úprav včetně použití jen jedné klopené zatáčky. Celý ovál se ale po druhé světové válce vrátil do rozpisu. Do programu moderní F1 se dostal celkem čtyřikrát, naposledy roku 1961.

Tragédie na trati i v hledišti

Velká rychlost s sebou nese velké riziko havárie. Těch Monza viděla nepočítaně a bohužel nezřídka končily tragicky. Už v té vůbec první Grand Prix se roku 1922 zabil Němec Gregor Kuhn.

Pomyslných pomníčků kolem trati je ale mnohem víc Při testech zahynuli Italové Emilio Villoresi (1939) a Alberto Ascari (1955). Závody formule 1 vzaly život Jochenu Rindtovi, který se v sezoně 1970 jako jediný pilot stal šampionem až po smrti. Osm let po Rakušanovi se stal start v Monze osudný Ronnie Petersonovi. Sympatický Švéd zůstal uvězněn v hořícím voze a zemřel na následky nadýchání zplodin.

V roce 2000 se stal obětí závodu F1 hasič Paolo Gislimberti, jejž trefilo kolo utržené z monopostu Jordan pilotovaného Heinzem-Haraldem Frentzenem.

Ovšem ta největší tragédie v Monze se stala 10. září 1961. Němec Wolfgang von Trips v boji o titul mistra světa vyletěl se svým Ferrari na rovince před klopenou zatáčkou mimo trať. Vůz vrazil do zaplněné tribuny a kromě šlechtice z Porýní zabil 15 diváků. Nejtragičtější bouračka historie šampionátu udělila definitivní tečku za spojení F1 - klopená zatáčka v Monze.

Brzda, plyn, rychlá zatáčka a zrádná esíčka

Ale i současný 5793 metrů dlouhý okruh Autodromo Nazionale Monza je pro piloty formule 1 velkou výzvou. Na jedné straně je extrémně rychlý, ovšem na druhé tu jsou zákeřná esíčka Variante del Rettifilo, Variante della Roggia a Varianta Ascari, do nichž se musí brzdit z velké rychlosti.

Královský park v Monze není jen trať formule jedna, ale také dostihová dráha nebo místo procházek Italů.
Královský park v Monze není jen trať formule jedna, ale také dostihová dráha nebo místo procházek Italů. | Foto: Radek Vičík

A před cílovou rovinkou ještě čeká past v podobě legendární zatáčky Parabolica, kde v únikové zóně skončily naděje nejednoho kandidáta na vítězství. Navíc tu je ještě ostrá pravotočivá dvojzatáčka Lesmo, která se dá projet rychle, ale také v ní jezdci mohou hodně ztratit.

Takový soubor výzev je také důvodem, proč je Monza okruhem, kde se odjelo nejvíc Velkých cen formule 1. Byla součástí premiérového ročníku 1950 a v kalendáři od té doby chyběla jen roku 1980, kdy ji nahradila Imola.

Letos si na domácí půdě brousí zuby na vítězství Ferrari. Scuderia má podle šéfa Mercedesu Toto Wolffa momentálně výkonnější motor, což je v Monze velká výhoda. Případný úspěch rudých vozů z Maranella by ukončil dlouhé čekání na vítězství před frenetickými tifosi, kteří slavili naposledy triumf Fernanda Alonsa před osmi lety.

Jestli se pilotům Ferrari podaří v Monze uspět, se dozvíte v neděli od 15:10 z našeho on-line přenosu. Grand Prix vysílá televize Sport2, předzávodní studio začíná 70 minut před startem.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

O funkci rektora Univerzity Karlovy se uchází současná prorektorka a bývalý děkan Filozofické fakulty

O funkci rektora Univerzity Karlovy v dalších letech se ucházejí dva lidé. Současnou hlavu školy Tomáše Zimu, který na začátku příštího roku ve funkci skončí, by mohla vystřídat prorektorka pro studijní záležitosti Milena Králíčková či bývalý děkan Filozofické fakulty Univerity Karlovy Michal Stehlík. Ve středu v 18:00 vypršel termín pro podání návrhů na pozici. Sdělil to předseda Akademického senátu univerzity František Zahálka. Zima řídí univerzitu druhé volební období. Volba nové hlavy školy bude 22. října.

"Můžu konstatovat, že do standardní doby byly podány pouze dva návrhy (na rektora), a to paní profesorka Králíčková a pan profesor Stehlík,“ uvedl Zahálka. I když teoreticky se ještě někdo mohl přihlásit třeba datovou schránkou na poslední chvíli, další kandidáty Zahálka neočekává. "Na podatelně, ve spisové službě a na sekretariát (akademického) senátu nikdo nic dalšího nedoručil," řekl. Kandidáti se představí akademickému senátu 15. října.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Černošický úřad rozhodl v řízení s Babišem. Závěry ale zatím zveřejnit nechce

Černošický městský úřad rozhodl v řízení o přestupku proti zákonu o střetu zájmů, které vede s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Obsah rozhodnutí nezveřejní, informoval dnes na svém webu. Podnět podala organizace Transparency International, podle níž Babiš porušuje zákon tím, že ovládá média. Premiér střet zájmů dlouhodobě odmítá.

Černošický úřad na webu uvedl, že dnes odeslal Babišovu zmocněnci dokument, kterým rozhodl v projednávané věci možného přestupku. "Vlastní obsah rozhodnutí Městský úřad Černošice není oprávněn zveřejnit," dodal. Na rozhodnutí upozornil Seznam Zprávy.

Černošický úřad, který je úřadem s rozšířenou působností pro Průhonice, kde premiér žije, vede s Babišem řízení o přestupku kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra. Babiš nařčení z porušování zákona odmítá. Tvrdí, že vložením Agrofertu do svěřenských fondů ztratil vliv na holding i na všechny společnosti do něj začleněné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy