Formule 1 dorazila do Ruska, chtěl ji už vládce SSSR Brežněv

Radek Vičík Radek Vičík
9. 10. 2014 11:41
Kdo by si myslel, že Rusko je z motoristického pohledu podobné "pole neorané" jako Bahrajn, Abú Zabí nebo Malajsie, ten by se šeredně mýlil.
Jako první si tehdy ještě nedokončenou trať v Soči před rokem vyzkoušel testovací pilot Sauberu Sergej Sirotkin.
Jako první si tehdy ještě nedokončenou trať v Soči před rokem vyzkoušel testovací pilot Sauberu Sergej Sirotkin. | Foto: Sauber AG

Soči - Formuli 1 čeká v neděli premiérový závod v Rusku. Kdo by si ale myslel, že nový přírůstek v kalendáři MS je z motoristického pohledu podobné "pole neorané" jako Bahrajn, Abú Zabí nebo Malajsie, ten by se šeredně mýlil.

Tradice delší než v Monaku

Automobilové závody měly v Rusku bohatou tradici, která letos čítá rovných sto let. První Grand Prix se jela už 18. května 1914 v Petrohradě. Jinými slovy, v Rusku se závodilo dříve než v Anglii, Německu či Itálii a o plných 15 let předběhli i legendární Velkou cenu Monaka.

Jenže místo rozvoje přišel úpadek. První světová válka, bolševický převrat, občanská válka, represe 30. let a pak druhá světová válka - to všechno byly zastávky pohnuté ruské (posléze sovětské) historie, které spíš než konstrukci závodních speciálů přály výrobě těžkých nákladních automobilů.

Po druhé světové válce se sovětská ekonomika začala vzpamatovávat a s počínající studenou válkou se v Kremlu rodily plány na vlastní stáj tehdy se rodící formule 1. Jenže železná opona dopadla tak tvrdě, že se žádné takové experimenty v "kapitalistické cizině" nekonaly.

Těžko na okruhu, lehko na bojišti

Motoristický sport ovšem v Sovětském svazu, na rozdíl od jiných "buržoazních sportů" (jako byly třeba golf nebo koňské polo), dál vzkvétal.

Sovětské vojenské velení přemýšlelo v intencích, že skvělí řidiči nejsou dobří jen na závodní dráhu, ale v případě potřeby se neztratí se ani v armádě. Navíc co závodník, to tehdy i skvělý mechanik či konstruktér. Takže další plus pro „bojovou připravenost“.

Po celém SSSR vznikaly obdoby našich Středisek vrcholového sportu Svazarmu, kde profesionální trenéři učili mladé jezdce závodit. A protože západní svět a jeho šampionáty zůstaly pro jezdce z Východu tabu, vznikl speciální Pohár míru a přátelství. 

V závodech na okruzích sovětští piloti využívali výkonnostní převahy svých "žigulíků", s nimiž vozy Škoda, Dacia nebo Zastava mohly jen stěží soutěžit. Zatímco v cestovních vozech hráli prim Rusové, formule patřily především jezdcům a konstruktérům z pobaltských zemí.

Rudý milovník Ferrari

Svůj sen o formuli 1 snili i sovětští vládci. Leonid Brežněv, první muž "rudé říše" z let 1964 až 1982, byl velkým milovníkem motoristického sportu. V době uvolnění mezinárodních vztahů koncem 70. let minulého století dokonce šéf strany a vlády osobně jednal s Bernie Ecclestonem. Ten sice v té době ještě nebyl bossem F1, ale jako první pochopil obchodní stránku věci a byl připraven organizovat závody i v místech do té doby neslýchaných.

Jenže do toho přišla sovětská invaze v Afghánistánu, místo uvolnění přišly dvě bojkotované letní olympiády a utužení studené války. Zájem Sovětů o Grand Prix neutuchal ani pak, zvlášť po vydařené premiéře F1 v Maďarsku.

"Sovětský lídr miloval auta, měl velkou sbírku luxusních vozů. Nechyběly v nich ani Rolls-Royce nebo Ferrari.  Jenže po Brežněvově smrti všechna jednání utichla. Bernie pak dával k dobrému, že po změně režimu mu tehdejší moskevský starosta navrhoval trať na kostkách Rudého náměstí a všechny peníze měly jít přes účet jeho manželky," píše ve své knize "Tajný život Bernie Ecclestonea" britský investigativní novinář Tom Bower.

Čekání skončilo díky olympiádě

Ovšem ani do rozpadu sovětského impéria ani po něm k žádné dohodě nedošlo. Přitom například prezident Boris Jelcin se osobně angažoval v plánech na vybudování okruhu na ostrově Nagatino jižně od Moskvy. Z plánů nakonec sešlo a bývalý majitel stáje F1 Arrows Tom Walkinshaw v přípravě utopil tolik peněz, že musel vyhlásit bankrot.

Sen generací ruských fanoušků se splnil až nyní. Formule 1 se "svezla" s velkorysou stavbou sportovišť pro zimní olympiádu v Soči. Vybudování třetí nejdelší trati v kalendáři F1 přišlo včetně luxusních boxů a dalšího zázemí na 200 milionů dolarů. Dalších 40 milionů USD ročně pošle Rusko na konto Ecclestona jako poplatek za pořádání Grand Prix.

I tak prý ruská vláda podle prezidenta Vladimira Putina, velkého zastánce olympiády i formule 1 v Soči, ušetřila. "Mezi olympijskými sportovišti se tak jako tak musí postavit nějaké cesty. Vyjde to pak levněji, než kdybychom stavěli okruh někde na zelené louce," nechal se Putin slyšet (v té době jako premiér) v říjnu 2010 při podpisu smlouvy o pořádání ruské Grand Prix.

I když kvůli napjaté situaci v Ukrajině mnozí politici zpochybnili legitimitu pořádání závodů právě v Rusku, na kalendáři se nic nezměnilo. Proto už v pátek v osm hodin ráno našeho času se po Soči rozezní zvuk motorů formule 1 v prvním tréninku. Jak se první Velká cena Ruska vydaří, se dozvíte v neděli od 13:00 hodin v našem online přenosu ZDE

 

Právě se děje

před 17 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy