Vysoké duny vystřídala ve čtvrtek technická trať. Etapa byla úzká, rozbitá, rychlá s pískem feš feš, řečišti a kameny. Přesně to Macíkovi i jeho kamionu LIAZ zvaném "Franta" vyhovuje.
"Topili jsme, ale pořád jsme měli na mysli, že je maratonská a musíme jet s klidem. Když to šlo, byla pista, tak jsem jel naplno. Když to bylo v řečištích hodně kamenité, jeli jsme pomaleji. Ale auto fungovalo výborně. Navigátor František se nikde neztratil. Já jsem udělal jen dvě malinké chybičky, poslal jsem to do nějakých kamenů. Jinak cajk," připomněl pilot týmu Big Shock Racing fakt, že šlo o první část maratonské etapy a v bivaku tam nebyl připraven žádný servisní tým.
Druhé místo v etapy Macík a jeho tým potěšilo, ale posádka žluto-černého kamionu ho nijak nepřeceňuje. "Jsme rádi. Ale znáte nás, zas tolik to neprožíváme. A nezapomínejme, že jsme zatím ve čtvrté etapě Dakaru. Jeli jsme, jak umíme," doplnil navigátor František Tomášek.
Aleš Loprais na trati slavil 39. narozeniny. K nim si nadělil velmi dobrou jízdu bez vážnějších problémů a v cíli slušné osmé místo. "Máme za sebou další náročný den, ale nic jiného už tady v Peru ani nečekáme. Jsme rádi, jak jsme tuto první ze dvou maratonských etap zvládli a snažíme se co nejlépe připravit na tu druhou. Zítra to nebude o nic jednodušší," uvedl rodák z Olomouce.
To motocyklista Jan Veselý byl rád, že do bivaku vůbec dorazil. Na trati měl totiž pád a při něm si narazil žebra. Protože to je ale ostřílený bojovník, chce s es bolestí prát dál.
"Při banálním pádu jsem spadl zády na kámen a tam, kde končí chránič, jsem si ho vrazil do žeber. Vyrazil jsem si dech, pak jsem ale nemohl dojít ani necelých 30 km do cíle. Zlomené to snad není, ale fakt hodně to bolí! Střílí to i do lopatky. V medical centru jsem dostal jen prášky na bolest, trochu zabírají," uvedl jezdec se startovním číslem 68.
Josef Kalina - Live from Peru (day5)
Zveřejnil(a) Josef Kalina dne 11. January 2019