Rušení nebezpečných etap? Byli jsme připraveni stávkovat, vypráví Klymčiw po Dakaru

Radek Vičík Radek Vičík
18. 1. 2017 10:40
Loni se motorkář Ondřej Klymčiw vracel z Rallye Dakar s vážným zraněním, letos jako nejlepší tuzemský zástupce v jedné stopě, když se nakonec posunul na konečné 11. místo. Přesto není vůbec jisté, že bude příští rok svoji pozici mezi elitou obhajovat. "Čtyři měsíce před Dakarem jsem trávil více méně bez rodiny, to člověka trošičku poznamená. Čas s dětmi mi pak už nikdo nevrátí. Nechám si to ještě projít hlavou, roli bude mít i názor manželky," uvedl včera v rozhovoru krátce po přistání v Ruzyni.
Ondřej Klymčiw.
Ondřej Klymčiw. | Foto: Klymčiw Racing

V cíli jste byl vyhlášen na dvanáctém místě, ale v konečném pořadí vám patří pozice jedenáctá. Čím to, že jste se ještě posunul o příčku dopředu?

Nevím, co se stalo, ale pravděpodobně Portugalci Joaquimu Rodriguesovi nevrátili čas. Ráno před poslední etapou na mě zkoušel, že pomáhal Pablovi Quintanillovi při havárce a že by mu měli vrátit nějaký čas. Tak ať neriskujeme a nejdeme zbytečně rychle. Nevím, jestli to byla nějaká hra, to je konec konců jedno. Žádat o opakování ceremoniálu asi nebudeme (smích).

Zrušené etapy byly příliš nebezpečné

Od vytoužené desítky vás nakonec dělilo 33 vteřin. Nemrzí vás teď tak malá ztráta na top 10?

Jsou to dvě nebo tři špatně projeté či nedobržděné zatáčky. Ale já jsem šťastný. Kdyby mi to někdo řekl na startu, že vůbec budu do patnáctky, beru to všema deseti. Teď to možná trošku mrzí, ale byl to krásný závod a já jsem za to rád. Tohle celé je odměna pro ty, kteří mi pomáhají.

Poslední den jsme do toho dali všechno a já i Bolivijec Juan Salvatierra jsme jeli naprosto na doraz. Bohužel jsem nedokázal předjet závodníka před sebou, ale byla to sebevražedná etapa. A nakonec to nevyšlo. 

Řada účastníků letošní Rallye Dakar tvrdě kritizovala, jaký je váš názor?

Soutěž byla letos úplně jiná než předchozí dva ročníky, mně se hrozně líbila. Ztížila se navigace, některé body bylo umění trefit. S terénem jsem naprosto spokojený. Počasí dá se říct, že vyšlo, i když se někdy zkrátka musela zrušit etapa. Já jsem spokojený a takový Dakar by se líbil.

Nevadilo vám, že jste kvůli rušení a zkracování etap přišel o stovky závodních kilometrů?

Z pohledu z Čech je to něco jiného než z pohledu v Jižní Americe. Když jsme viděli, jak prší, kolik je v těch oblastech vody, tak by bylo naprosto nesmyslné, aby se jelo. My jezdci z čela jsme byli domluveni, že kdyby se jelo třeba v té Bolívii, tak do etapy nenastoupíme. Tam to bylo extrémně nebezpečné, na takový terén nejsou konstruované pneumatiky. Takže to nakonec dopadlo dobře.

Tovární tým by změnil situaci

Pokud byste se příští rok zlepšil o tolik, o kolik jste poskočil proti dokončenému Dakaru 2015, ocitl byste se na stupních vítězů. Míříte tak vysoko?

Zatím nejsem rozhodnutý, jestli příští rok Rallye Dakar vůbec pojedu. Letos jsem měl po zranění na přípravu jen čtyři měsíce. Tu dobu jsem trávil více méně bez rodiny,  to člověka trošičku poznamená. Čas s dětmi mi pak už nikdo nevrátí. Nechám si to ještě projít hlavou, roli bude mít i názor manželky.

Změnilo by vaše rozhodování, pokud by vám nabídl místo některý z továrních týmů?

(Smích). To by byla samozřejmě úplně jiná situace, protože by mi odpadly veškeré starosti. Teď jsme sám sobě manažerem a jako tovární jezdec bych se mohl soustředit jen na závodění. Ale to se určitě nestane, protože jsme na to malý trh, aby mě oslovil nějaký tovární tým.

Nebavili jste se o startu v příštím ročníku se svým letošním týmovým kolegou Petrem Vlčkem?

Je to složité. Jde o finančně hodně náročnou věc. Byli jsem úžasná dvojka. Užili jsme si to, protože jsme kámoši. Kluci v týmu fungovali super a potvrdilo se mi, že čím méně lidí v týmu je, tím lépe funguje.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 39 minutami

Smutný osud Romů zůstává zastřenou kapitolou dějin, připomenul Fiala přesun do Osvětimi

V Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku si lidé připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce. Premiér Petr Fiala (ODS) při této příležitosti uvedl, že smutný osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. 

Premiér Fiala řekl, že v holokaustu se zhmotnila nenávist ve vražedný systém, který nabyl hrůzných rozměrů. Připomněl, že v Česku existovaly dva koncentrační tábory pro Romy, a to v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. "Nuceně v nich přebývaly celé rodiny. Muži, ženy i děti žili v nelidských podmínkách, trápil je hlad, nemoci a otrocká práce. Velká část tu zahynula, další čekalo utrpení v podobě cesty za prací do táborů v Německu nebo transport do Osvětimi," řekl Fiala.

Podle něj státu trvalo dlouhou vypořádání se s věcí s ohledem na výkup pozemků a podobně. "Za tu dobu pamětníci, pro které by byl památník zadostiučiněním, postupně odcházeli. Pokud nás má historie něco naučit, je nutné, abychom tragické události neviděli jen jako věty v učebnicích, ale abychom je dokázali spojit s konkrétními místy a osudy," dodal Fiala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy