Mezi lidem evropským převládá obecně přesvědčení, že duna je prostě kopec písku, který se větrem posouvá, je krásně zlatý a nic na něm neroste. Omyl! Většina dun a to i těch nejznámějších je stabilní a nikam se nestěhují. Písek je různobarevný od krásně bílé, přes tu známou žlutou, mauritánskou červenou až po skoro černou u San Raphaelu.

Některé duny jsou porostlé křovím, často hustě, a taky trávou, které se říká velbloudí, nebo sloní - botanik mě jistě opraví. Těch holých, vysokých a zlatých, které mají tak rádi fotografové a filmaři, není zase po světě tak mnoho. Pořadatelé maratonských závodů zajásají, když je někde, poměrně nedůtklivé státy, do takové oblasti pustí.

Přímořský jih Peru, tedy severní okraj pouště Atacama, je přesně to, co dakaráci potřebují. Obrovská dunová pole začínají prakticky hned u hlavního města Limy. Město Pisco, známé po světě hlavně kaktusovou kořalkou stejného jména, je dunami doslova obklíčeno a Svatý Jan z Marcony je jimi zatlačen až k moři.

Už některé předchozí Dakary tudy projížděly, ale vždycky tak trochu letem světem maximálně dvěma etapami. Měly totiž za sebou, nebo před sebou dlouhou cestu v Chile a Argentině. Rok 2018 byl úplně jiný. Nářky nad mizérií ročníku předchozího vyprovokovaly u pořadatele nápad namalovat trasu první půlky závodu právě tady, v těch monumentálních peruánských dunách.

Dovedu si živě představit škodolibý úsměv Marca Comy, když kreslil prvních pět etap. Zlí jazykové tvrdí, že to dělal z helikoptéry a virtuální průjezdní body umístil podle souřadnic vždycky na ta nejšílenější místa. Já spíš věřím, že trať opravdu projeli, jenže v červnu, tudíž v jihoamerické zimě, kdy je písek tuhý a vlhký. Ať tak, či onak, Dakar sem vletěl v plném létu a my, kamioňáci, vždycky navíc ještě v poledne, kdy se z písku stává pudřenka pro dámy.

První ze dvou okruhů kolem Pisca měřil 267 km a my jsme  se skoro nemohli dohrabat ani na start. Byl jsem si jist, že náš motor Gyrtech to zvládne, a moji dva nováčkové se tvářili vyrovnaně. Kolomajz už tam někde skáče a zubatá žába na palubní desce se přátelsky kymácí.

Tak davaj!! Jde se na to.