Blog - Zazvonil zvonec, ale pohádky není konec. Smlouva mezi Pardálem a Tatrou byla prodloužena o dva roky a všichni si teď mutýrujou hlavu, jak toho co nejlépe využít. Zdá se to být snadné. Máme dvě špičková auta a docela zkušené posádky. Ale máme to opravdu?

Technický vývoj se žene vpřed jako raketa na Mars a kdo chvíli stál, už stojí opodál. Tatra Phoenix je pořád na vrcholu svého mládí, a tak nastala doba dospívání. Z divokého mládence se musí stát vytrvalý silný muž. To je ten první úkol.

Ty lidi, ach ty lidi! Každý má na věc trochu odlišný názor, ale ve sportovních týmech a v motorsportu to platí desetkrát, musí panovat vojenská disciplína. Od toho je generál. Když prohraje bitvu je to jeho malér, ale "Ordnung must sein", jak praví naši sousedé na západ od Chebu. K tomu ještě přidejme hospodské přísloví "Kdo platí, ten poroučí!". Jenomže je tu ta prokletá česká rovnostářská povaha, a tak občas vznikne těžko stravitelný kucmoch. Tohle srovnat, to je ten druhý velký úkol.

Za čtyři měsíce vypukne Dakar 2019. Pamětník, tedy já, je trochu neklidný ze zkušenosti, že po velkém jubileu (čtyřicátém) přijde ze strany pořadatele jistý nechtěný oddych. ASO (ten pořadatel) má k dispozici už jenom Peru a to je v dějinách Dakaru poprvé, kdy se závod odehraje v jedné jediné zemi.

Nemusí to být nutně nějak špatně. Loňské etapy v Peru ukázaly, že tam tenhle pouštní závod patří a motání se "na pětníku" strašidelnými dunami bude napínavé. Nesmírně výhodné to taky bude pro celý dakarský doprovodný cirkus, protože odpadnou tisíce kilometrů přejezdů. No uvidíme!

A co dědek Kalina? Všichni si přejí, abych nějak detailněji povyprávěl o tom krásném minulém ročníku a mně tahle forma večerníčku pro dospívající motoristické fandy (tak asi do šedesáti let věku) připadá docela šikovná.

Takže nekončíme, alespoň do října, kdy se černý pardál zakousne do Tuniské pouště v závodě El Chott. Potom už nebude čas na žádné POHÁDKY.

Dobrou noc.