Praha - Pokud by někdo hledal ukázku globálního propojení světa na počátku 21. století, Rallye Dakar je příklad jak z učebnice.
Legendární rozhlasový zpravodaj Karel Kyncl se kdysi podivoval tomu, že v Manchesteru nemají manšestr. Ale právě teď se na území jihoamerického kontinentu koná 35. ročník soutěže, které se na první pohled zcela nelogicky jmenuje Rallye Dakar.
Jenže když v motoristickém světě padne slůvko „Dakar“, nikdo si ho už nespojí s hlavním městem Senegalu. Tak silnou moc má tato značka.
Tradice začala jako mystický zážitek
Všechno to začalo jako pohádka. Když se francouzský dobrodruh Thierry Sabine v roce 1977 vydal do nigerijské pouště Ténéré, absolutně se v ní ztratil.
Ve chvíli, když už počítal s nejhorším, procítit prý mystický zážitek a na jeho základě se rozhodl zorganizovat závody, v nichž by si amatérští jezdci poměřili síly spolu mezi sebou a s nepoutanými africkými dunami.
„Je to výzva pro ty, kteří se rallye zúčastní, a sen pro ty, kteří ji sledují,“ prohlásil zakladatel slavné tradice, které od začátku vsadila na cílové město Dakar.
Amatéři i profíci, všichni jedna rodina
Sen o čistě amatérské soutěži ale vzal brzy za své, protože světoví výrobci off-roadů brzy vycítili reklamní potenciál. Vždyť auto, které nejrychleji zvládne peklo saharské pouště, musí zvládat denní potřeby zemědělce, řemeslníka nebo obchodníka jako nic.
Brzy se tak na Dakaru objevovaly více či méně skryté tovární týmy. Například roku 1982 šokovaly svojí výdrží sovětské Lady Niva, které připravoval jejich francouzský dovozce Poche.
Ale to byl jen začátek, Ladu brzy následovaly mnohem bohatší týmy Porsche, Peugeot nebo Citroën. Ti všichni už sázeli na profíky typu mistrů světa v rallye Ariho Vatanena a Juhy Kankkunena nebo šestinásobného vítěze čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans Jackyho Ickxe.
O tři roky později než Lada dorazily zpoza „železné opony“ také první kamiony, československé vozy LIAZ. Hned po nich přišla slavná éra „Monsieura Dakar“ Karla Lopraise, který devatenáct startů v Tatře (1986 až 2006) proměnil v šest vítězství, čtyři druhá místa a jedno třetí.
Ztracený syn paní premiérky
Několikrát Rallye Dakar zasáhlo do světové politiky i jinak, než prostřednictvím setkávání dvou tedy zcela protichůdných světů na jednom kolbišti. V roce 1982 se ztratil v poušti Mark Thatcher, nezdárný syn „železné lady“ Margaret Thatcherové.
Velké pátrání alžírské armády přineslo úspěch až po týdnu, kdy ho spolu se spolujezdcem a mechaniky našel vojenský vrtulník nějakých 50 kilometrů mimo plánovanou trasu soutěže.
„Nejdůležitější událostí roku 1982 byla válka o Falklandské ostrovy. V té druhé se taky angažovala moje máma… a já,“ řekl Thatcher o několik let později bez špetky skromnosti.
Monsieur Dakar v ohrožení
V následujících letech byla v Africe stále žhavější půda a přibývalo konfliktů s různými vzbouřeneckými skupinami i lupičskými bandami. Jeden řidič kamionu byl zastřelen, jiný zahynul, když najel na minu. Horké chvilky se nevyhnuly ani Lopraisovi, jehož týmu v roce 1988 jeden závodní vůz ukradli ozbrojenci přímo na trati.
Především v Mauritánii byla situace natolik neudržitelná, že v roce 2008 padlo bezprecedentní rozhodnutí: Rallye Dakar se nepojede.
Před organizátory tak vyvstala otázka, co bude dál. Už tehdy došlo k posunu pojmu Dakar, protože byl vyhlášen šampionát dvou kratších rallye pod názvem Dakar Series, který ale se Senegalem neměl vůbec nic společného.
"Je to pořád ten Dakar s velkým D"
Společnost A.S.O. si byla silou obchodní značky tak jistá, že nikdo ani na vteřinu nepomyslel, že s následným přesunem soutěže do Jižní Ameriky dojde i na změnu jejího názvu.
„Nepochybuji, že to je pořád ten Dakar s velkým D. Lidé, kteří se ho účastní, to vědí také. Je to soutěž s třicetiletou tradicí, která láká profesionály a amatéry z celého světa. Tak, jako nepotřebujete měnit jméno lodi, nemusí ani Dakar měnit své jméno,“ prohlásil ředitel rallye Etienne Lavigne v roce 2009 u příležitosti prvního Dakaru v Jižní Americe.
A následujících šest let mu dalo za pravdu. Tradice Rallye Dakar žije. Navzdory tomu, že se koná nějakých osm tisíc kilometrů od města, které mu dalo jméno.
